29.02.2024 ČRo Vltava – Akcent
Nulová sazba DPH na knihy, která platí od ledna 2024, umožnila nakladatelům i knihkupcům zastavit růst cen, alespoň u některých titulů. K výraznému zlevňování ovšem nedošlo. Dočkají se teď ale třeba spisovatelky, spisovatelé a překladatelky, překladatelé díky nulové sazbě DPH na knihy vyšších honorářů? Co mohou udělat pro lepší postavení autorstva a překladatelstva na knižním trhu profesní organizace, které je zastupují? Od mikrofonu vás zdraví Saša Michailidis.
A ve studiu je s námi členka výboru Asociace spisovatelů Tereza Semotamová. Dobré odpoledne.
A Martin Severýn ze spolku Překladatelé severu.
My bychom možná měli připomenout, že v Akcentu hned teď na začátku ledna, konkrétně 3. ledna, jsme měli jako hosty Martina Vopěnku, předsedu Svazu českých knihkupců a nakladatelů a Radovana Auera, ředitele festivalu a veletrhu Svět knihy a padly tam některé věty, které potom vlastně profesní překladatelské organizace se snažily otevřeným dopisem nějakým způsobem, řekněme, korigovat. Tak možná, Martine, byste mohl začít, co vás nejvíce nazdvihlo?
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
Nás nazdvihlo, ano, je to teď kvůli tomu otevřenému dopisu a možná i nějaké té reakce vypadá, že jsme na nějakých dvou barikádách, tak to rozhodně není. Nás vlastně jenom spíš, asi než nadzdvihlo, tak nás překvapilo to, že Radovan Auer i Martin Vopěnka, který sám je nejenom nakladatelem a nejenom tedy šéfem nakladatelů, ale zároveň je sám i spisovatelem a překladatelem, tak nás překvapilo, že v té řeči, které tak plynula, tak dokázali vlastně zmínit věci, které byly absolutně absurdní nepravdou a které vypadaly, jako kdyby se v tom našem profesním životě vůbec nevyznali a nepohybovali. Přišlo nám to absurdní hlavně kvůli tomu, že to, co nám, nebo to, co vypadalo najednou, že nejvíc vytýkají, my jsme ten argument slyšeli už i od ministerstva kultury, a sice, že se dostatečně nesdružujeme, neděláme velké nátlakové akce, kde bychom požadovali lepší podmínky pro překladatele, a že se pak tudíž nemůžeme divit. Já jsem teď sám dokonce od jednoho nakladatele nedávno slyšel něco jako, no, tak když si překladatel neřekne o víc peněz, tak co máme dělat? Nám tohle přijde opravdu tak jako úsměvně absurdní, protože my jsme založili, Překladatelé severu, před nějakými 5 lety, ostatní sdružení jako Jednota tlumočníků a překladatelů nebo právě Obec překladatelů fungují mnohem déle. A my neděláme nic jiného, než se snažíme upozornit na to, že ty podmínky, při kterých pracujeme, ve kterých pracujeme, jsou opravdu často žalostné a teď to nejde jako o nějaké fňukání, my prostě jenom se snažíme upozornit na ty problémy, které existují. A jeden z těch hlavních problémů, na který právě neustále upozorňujeme, je právě to, že se nemůžeme nijak domlouvat. Takže když si posluchač představí situaci překladatele nebo spisovatele, vypadá tak, že sedíte doma a přijde vám návrh smlouvy od nakladatele, který vydává mnoho desítek, stovek tisíc titulů ročně a který má velký právní aparát a který vám prostě řekne, tohle to mi podepiš a teď vy jste sám…
moderátor
——————–
Ber nebo neber.
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
…překladatel a můžete brát nebo nebrat a napíšete třeba, já nevím, proč bych se měl tady tou licencí zavázat, že vám ji dám na 50 000 výtisků, já bych jí třeba měl radši jenom na 10 000 a když se vám to bude dobře prodávat, tak se pak můžeme domluvit líp. A vám nakladatel napíše, no, smůla, nic takovýho nebude. Buď to podepiš, nebo to přeloží někdo jinej.
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
A ten základní problém, že vás přeruším, Martine, je v tom, že vy vlastně nemůžete v současné chvíli toto poskytnout jako, řekněme, munici pro nějakou profesní organizaci, která by to vyjednala za vás.
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
Přesně tak. Nám české zákony neumožňují se právě domlouvat na těch podmínkách. Takže my jako profesní organizace můžeme upozorňovat na ty podmínky, na to, co je fér a nefér, vyjednávat s nakladateli, snažit se s nimi ty podmínky zlepšovat, vysvětlovat jim, v čem pracujeme a co by nám výrazně pomohlo, jako třeba právě kromě výše honoráře, která je teda opravdu zoufalá, ale o tom opravdu mluvíme pořád, tak je to právě třeba ta licence na prodej výtisků nebo, dejme tomu, případná procenta, ve chvíli, kdy je to bestseller, tak aby z toho překladatel měl procenta. Prostě, zkrátka ta témata můžeme takhle otevírat, ale nemůžeme se na žádné podmínce domluvit, nemůžeme prostě nikdy říct, že tohle to doporučujeme třeba našim členům, protože to by byla kartelová dohoda, za to už byly jiné organizace pokutovány. A my, i když jsme se právě snažili s ministerstvem kultury domlouvat podmínky statusu umělce, což taky děláme všechno ve svém volném čase a bez odborného vzdělání, tak hlavní podmínka byla právě to, abychom se mohli nějak společně domlouvat, abychom mohli táhnout za jeden provoz, abychom mohli třeba vydat doporučení, za jakých podmínek, jaké smlouvy by člověk měl podepisovat, co by podepisovat neměl. No, a tohleto prostě zůstalo úplně nepochopeno a očividně nepochopeno i panem Vopěnkou a panem Auerem.
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
Terezo, ten základní problém tedy zní, že už jsou to překladatelky, překladatelé, ale i spisovatelky, spisovatelé, tak vy nemůžete mít nějakou formu kolektivního vyjednávání, protože vaše organizace jsou zájmové a ne odborové.
Tereza SEMOTAMOVÁ, členka výboru Asociace spisovatelů
——————–
Dle platné legislativy kolektivně vyjednávat mohou pouze zaměstnanci se svým zaměstnavatelem a vznikají tak odbory, ale valná většina překladatelů, překladatelek, spisovatelů, spisovatelek tuto činnost nevykonává v zaměstnaneckém poměru, takže já bych…
moderátor
——————–
OSVČ.
Tereza SEMOTAMOVÁ, členka výboru Asociace spisovatelů
——————–
Ano, jsme OSVČ, což je zase problém další, vypadáme jako nějaký podnikatelé, kteří jako to hodně mají v paži, což my máme, ale nemáme v paži jakoby to, co bysme hodně potřebovali, a to je třeba nějaký sociální zabezpečení, ať už třeba rodičovství, v důchodu jednou nebo, mám to tady všechno napsaný, co se týká stability příjmů. Proto my tolik apelujeme na status umělce, to vypadá jako nějaký žebrání, ale je to prostě nějaké legislativní opatření, které po nás vlastně chce Evropská unie a my bysme jenom rádi chtěli, aby vzniklo dobře, aby nám pomohlo. Ale vrátím se k vaší otázce. Já nevím, jestli ta legislativa zakazuje i nějaké interní vlastně domlouvání se, to si myslím, že zakázat asi úplně nemůže, protože na Facebooku máme několik skrytých skupin, kde se o tom poměrně vzrušeně bavíme o různých honorářích a mluvím teďka i za překladatele a překladatelky, protože sedím na obou židlích a tam jakoby si myslím, že nějakej /nesrozumitelné/ probíhá, ale my to nesmíme udělat veřejně, my jsme Obec překladatelů, já jsem i v Obci překladatelů měla kdysi veřejně minimální sazbu doporučenou Obcí překladatelů a byly pak s tím velké právní problémy.
moderátor
——————–
A to ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Přesně tak. Takže to nesmí být. A myslím, že jednota tlumočníků a překladatelů taky vydávala v tom svým bileténu nějaký doporučený sazby, ony byly docela vysoký, já jsem se tím i chtěla někde opírat, ale tak jim to potom zakázali, nebo dokonce dostali pokutu.
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
Martine, možná ta nejzásadnější otázka tedy zní, když pomineme tu výtku ze strany, řekněme, ne výtku, ale tu poznámku ze strany Radovana Auera právě k tomu kolektivnímu vyjednávání, tak ale pokud je ten problém legislativní, tak nebylo by záhodno tedy na tom společně nějak pracovat, aby ta legislativa umožňovala právě to kolektivní vyjednávání mimo, řekněme, odborové organizace.
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
Ano, to právě jsme dělali, snažili jsme se, my jsme dokonce si nechali zpracovat právnickou expertizu, která se týkala toho sdělení Evropské komise, těch pokynů k uplatňování právních předpisů unie v oblasti hospodářské soutěže na kolektivní smlouvy, protože to vypadalo nadějně. Tohleto sdělení z toho vyplývalo, že bychom možná tu možnost mít měli…
moderátor
——————–
Takže oporu ze strany Evropské unie jste měli?
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
Přesně tak. No, to jsme si mysleli, právník se nám vysmál a řekl nám, že naše legislativa, která je v tomhletom silnější, tak nám to neumožňuje, není to prostě možné, pořád jsme vnímáni jako OSVČ a pořád by jakákoliv dohoda mezi námi mohla být napadnutelná jako kartel a zároveň my jsme vlastně se snažili domlouvat v rámci toho jednání o statusu umělce, tak jsme prosili ministerstvo kultury, aby zřídilo mezirezortní komisi, to znamená, aby se v meziresortu domlouvali s ministerstvem práce a sociálních věcí a s ministerstvem financí na tom, jestli by nebylo možné právě tohle upravit, protože to je to, opravdu pro nás a pro všechny tanečníky, herce, spisovatele, prostě pro všechny je to klíčové, aby se mohli mezi sebou na těch podmínkách v zásadě nějak domluvit nebo vydávat nějaká doporučení, protože jinak budou vždycky tahat za mnohem kratší konec. Vy vlastně jako umělec nesete obrovské riziko v tom, že vy si nemůžete, oproti někomu, kdo třeba, já nevím, prodává něco s přidanou hodnotou, tak ten si může vytvořit třeba nějaký zisk, ze kterého potom, ať už platí zaměstnance, nebo si třeba z toho zisku potom financuje, nevím, dovolenou, případ nemoci a podobně, tak to je prostě něco, co v těch uměleckých branžích je absolutně nemožné s těmi financemi, ve kterých my se pohybujeme, tak je nemožné si vytvořit jakýkoliv finanční polštář, a proto jsme jenom apelovali na to, aby se mezi s sebou ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo financí a ministerstvo kultury domluvily na podmínkách, které by nějakým způsobem to reflektovaly, protože ta umělecká sféra je prostě jiná a chová se jinak, než ta podnikatelská branže.
moderátor
——————–
A to se zatím ještě nestalo.
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
A to se právě zatím vůbec nestalo a právě ministerstvo kultury nám při tom jednání řeklo, že oni sami jsou k tomu maximálně skeptičtí, že se bavili s ÚOHS a že vlastně zjistili, že je to neprůchodné a že tudíž tam ta šance není.
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
V našem Akcentu se v souvislosti s nulovou sazbou DPH na knihy bavíme o situaci kolem spisovatelek, spisovatelů, překladatelek, překladatelů. A jestliže jsme probrali nemožnost kolektivního vyjednávání, tak pak se vracíme k tomu, co zaznělo právě tedy v Akcentu 3. ledna, a to je dobrá vůle, dobrá vůle ze strany jak nakladatelů, ale vlastně potažmo možná i knihkupců, že by podmínky, ať už pro překladatelstvo nebo pro spisovatelstvo, se narovnaly, ale formou vlastně nějaké, řekněme, interní dohody. Dochází k tomu, ještě k tomu připomenu, že je důležité zmínit, že se bavíme o zhruba nějakých podle pana Vopěnky ze Svazu knihkupců a nakladatelů o nějakých, řekněme, 200 milionech, které by velmi hrubých číslech mohly být tou částkou, která by se teoreticky mohla ročně rozpustit právě mezi překladatelstvo a autorstvo.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Tak to je zajímavá informace pro mě.
moderátor
——————–
Bavíme se tedy o dobré vůli.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Já nic o té dobré vůli nevím, že by k nám nějak přitékala. Myslíte tím i tu nulovou sazbu nebo…?
moderátor
——————–
Myslím tím peníze, které vlastně tou nulovou sazbou zůstávají v knižním provozu navíc.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Tak zní to krásně.
moderátor
——————–
A podle toho, jak reagujete, tak od nového roku se nic nezměnilo.
Tereza SEMOTAMOVÁ, členka výboru Asociace spisovatelů
——————–
Jsem z toho úplně perplex. Zní to krásně, ale neděje se to. S kolegyní Annou Štičkovou jsme se o tom včera bavili, podle ní už jenom 5 % s z těch 10 se vlastně ztratí v tom provozu a těch dalších 5 vlastně…
moderátor
——————–
Z těch 10 %…
Tereza SEMOTAMOVÁ, členka výboru Asociace spisovatelů
——————–
Ano, ano, a těch dalších 5 je vlastně zase něco, o co se dělí celý ten řetězec. A co jsem se bavila ještě s dalšími kolegy, tak prostě žijeme v éře obrovské inflace a to, že se tady ta daň, nulová daň zavedla, je jako super gesto, řekněme, státu, že vlastně podporuje nějak čtenářstvo a řekněme, celý i ten knižní trh, ale v té situaci, v jaké se nacházíme, kdy vlastně se zvyšovaly ceny energie v posledních letech, byly problémy s papírem, s tiskem, loni se i zdražovala distribuce, což je vlastně ten i nejproblematičtější článek toho celého řetězce, a neslyším od kolegů, že by se ta distribuce zlevňovala, takže vlastně ono to sice zní, že si něco jako zlevní, ale ono se nic jako vlastně nezlevnilo.
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
Na druhou stranu ta základní otázka možná směrem k vám, jakožto zároveň i spisovatelce, zní, jestli pozorujete nějaký jiný přístup od začátku roku, minimálně co se týká honorářů.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Nepozoruju, ale zároveň my v tom jako spisovatelé taháme ještě za menší konec než překladatelé, protože ti mají aspoň nějaký sazbičky a své poťouchlé aktivity už hodně rozjeté, pardon, víš, že to myslím dobře.
moderátor
——————–
My zmíníme to slovo poťouchlé za chvíli.
Tereza SEMOTAMOVÁ, členka výboru Asociace spisovatelů
——————–
Ano, my jsme dělali loni výzkum v Asociace spisovatelů ve spolupráci s Obcí překladatelů a Překladateli severu, jmenovalo se to Jak žijí spisovatelé v Česku, a právě z něj vyšlo najevo to, že 60 % spisovatelů pracuje často bez honoráře. Já nevím, jestli si to opravdu dovedeme všichni představit, ale nejde o to, že ti lidi se osobně rozhodujou pro to něco napsat bez honoráře, to je vlastně krásný, ale spíš si řekněme, kolik nám tady uniká obrovskýho potenciálu. A zmíním sumu, která poteče na frankfurtský veletrh, kde budeme hosty v roce 2026, a to je 197 000 000. A teď si řekněme, kolik asi tam tak teče na ty spisovatele a spisovatelky, bez kterých by se celá ta šaráda nemohla konat, jo, takže…
moderátor
——————–
Z vašeho použití slova šaráda, tuším, jaký máte vztah k naší účasti na frankfurtském veletrhu.
Tereza SEMOTAMOVÁ, členka výboru Asociace spisovatelů
——————–
Já mám k té účasti vztah dobrý, protože tam nejspíš budu se svým románem, který bude přeložen do němčiny, což jsem se včera dozvěděla. Ale na tom nemá podíl ani jeden z těch milionů, který přitečou, nebo možná část jo, tak teďka si nebudu tady vařit…
moderátor
——————–
Takže ty peníze samozřejmě budou z velké části určené právě na podporu vlastně autorského psaní.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Kolik z nich, kolik z nich.
moderátor
——————–
Tak proto říkám část.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Ale jaká?
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
Tak je jasné, ale to, co vlastně teďko Tereza zmínila, Martine, možná je docela zásadní, protože slovo poťouchlé vlastně v našem Akcentu na začátku ledna zaznělo, což znělo tak trošku jako invektiva směrem k překladatelům ve smyslu poťouchlých aktivit a vlastně Skřipce coby anticeny za nejhorší, nejhorší překlad, ale předpokládám, že vy zase tak na kordy s nakladateli a knihkupci nejste, že jo?
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
Ono to bylo trochu samozřejmě určitě s nadsázkou. A zároveň je to trochu legrační, že na jednu stranu jsme tedy kritizováni za to, že nic neděláme, nebo že se nebijeme za svoje práva, což my opravdu děláme, jak maximálně můžeme a zároveň jsme tedy kritizováni za ty aktivity, které mají nějakým způsobem upozornit na to, že na té kvalitě toho překladu opravdu záleží a že je to naprosto klíčové pro úspěch nebo neúspěch té které knihy. Skřipec je samozřejmě nejviditelnější, vy na to asi narážíte, že se tady zmínil Skřipec, který uděluje Obec překladatelů, že děláme jen takovéhle poťouchlé a negativní aktivity, to samozřejmě není pravda, to jsme si i potom vyříkali, protože je tady spousta pozitivních cen, které naopak motivují pozitivně, jako Cena Josefa Jungmanna, soutěž Jiřího Levého, pochopitelně Magnesia Litera, do nichž se naši členové zapojují, nebo Jeronýmovy dny, které pořádá JTP. A koneckonců na Světě knihy, máme spoustu různých aktivit, které překlad propagují, ten dobrý překlad, nicméně ten Skřipec je prostě bohužel nejvíc vidět, protože lidi se tak nějak rádi zasmějí tomu, co se nepovedlo. No, to je trochu škoda. My o tom samozřejmě hodně diskutujeme, jestli vůbec touhle cestou má smysl jít, na druhou stranu tím, že se ukáže to, co je špatně a že se prostě ukáže na tu špatnou praxi, tak si myslíme, že se naopak díky tomu zviditelní ta dobrá. Já ještě jenom k tomu DPH na knihy, prostě tam je jasné, že vzhledem k té inflaci v těch posledních letech, takže ani ti nakladatelé určitě nemají, pokud si chtějí zachovat ty zisky, které každý rok mají, tak si prostě nemůžou zas tolik, ta inflace jim to prostě dorovná to 10% DPH, ale na druhou stranu my jsme třeba si dělali průzkumy, když budu mluvit úplně otevřeně v číslech, což asi možná můžu, tak z průzkumu nám vyplynulo, že před nějakými 3 lety, myslím, že se dělal ten průzkum, byl průměrný překlad, průměrný honorář za normostranu mezi 170 a 180 korunami. Kdybychom započítali…
moderátor
——————–
S DPH nebo bez?
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
Ne, to je honorář, to znamená, že norský honorář, takže to je hrubá mzda vaše. Pro posluchače jenom tak zkusím, zhruba vám trvá 1,5–2 hodiny, než přeložíte stránku, pokud do toho počítám veškeré vícepráce, takže je to třeba 90, 80, 90 Kč, které máte za hodinu, když to přepočítám, kdybychom vzali inflaci, tak dneska by to mělo být kolem 340-50 Kč ten průměr, a k tomu se neblížíme ale ani zdaleka, protože ty honoráře se zvyšovaly, to je pravda, ale třeba o desetikoruny, takže jsme na nějakých třeba, dejme tomu, možná dneska v průměru, ale to nemám podložené posledním průzkumem, ale jenom takovým zběžným mezi kolegy, 240, 230 korun za normostranu, a to už je, dejme tomu, slušná sazba, a to znamená, že ale nejsme jako po započtení té inflace ani zdaleka v tom průměru, který už tehdy byl zoufalý.
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
Na Vltavě posloucháte pořad Akcent, který věnujeme situaci na českém knižním trhu z pohledu překladatelství a také spisovatelství a našimi členy jsou spisovatelka Tereza Semotamová a překladatel Martin Severýn. A Tereza se hlásila dost usilovně.
Tereza SEMOTAMOVÁ, členka výboru Asociace spisovatelů
——————–
Já se hlásím usilovně, protože já jsem členkou profesních organizací obou už několik let a vlastně celou tu dobu se potýkám se zvláštními dotazy, k čemu to vlastně je a…
moderátor
——————–
Promiňte, co k čemu je?
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
No, k čemu to je být členkou profesní organizace.
Martin SEVERÝN,
——————–
K čemu jsme my, ty profesní organizace.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Je to poťouchlá aktivita. A ona je důležitá nejen navenek, ale i dovnitř, protože prostě žijeme v zemi, kde sdružování se je něco divnýho. A já si myslím, že to je naopak naše jediná šance. Já jsem byla u těch prvních diskuzí, kdy jsme se začali bavit o honorářích. A myslím si, že to trvalo roky, než překladatelstvo se nějak opravdu začalo bavit, sdružovat, kamarádit a opravdu ty stoly s těmi nakladateli, tam už jsem nebyla, protože jsem už rodila, ale prostě začalo se konečně něco hýbat. A třeba v Asociaci spisovatelů je to trošku těžší, protože tam je nás trošičku míň a opravdu taháme za úplně jinej konec provazu, protože to psaní, to umění je prostě spojeno s nějakou vnitřní vášní, přesto si myslím, že to sdružování se je důležitý, ale musím říct, že asociace na to nemá žádný prostředky, je to opravdu volnočasová dobrovolnická činnost a je to beru jako nějakej poťouchlej aktivismus, kdy prostě mně přijde vůči tý profesi důležitý za ostatní mluvit, ale já sama za sebe taky nedokážu bojovat, jako když mně dají smlouvu, tak já jí podepíšu a vlastně, no, nebojuju, ale jako teďka třeba jsem ochotná za nás všechny bojovat, a to je právě ten problém, který si myslím, že tady panuje, že my vlastně teprve prokopáváme nějakou cestu. A třeba ministerstvo kultury mělo i nějaký grant na podporu kulturních spolků, na činnost spolků kulturních, ale třeba literatura z toho byla loni vyloučena, takže to je opravdu dobrovolnická činnost a vypadá to, že nejsme vidět, my nic neděláme, ale my schůzujeme, my jsme členy Evropské asociace spisovatelských organizací, no, nevím, jak to víc zviditelnit.
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
Je to u nás stejné. A vy jste ještě před pořadem, Sašo, zmínil, že dost často bývá problém v komunikaci. Tak my právě v rámci té volnočasové aktivity třeba svoláváme kulaté stoly s těmi nakladateli a bavíme se s nimi o těch podmínkách a opravdu ty cesty jsou otevřené a oni chápou tu naší situaci, zároveň samozřejmě jí vnímají ze svojí perspektivy, ale nejsou tam žádné barikády, není to, že bychom bojovali s praporem v ruce. Jenom se opravdu snažíme upozorňovat na to, co třeba často ti nakladatelé ani nevědí, že si třeba neuvědomují, že když jim tu smlouvu každý překladatel dvacetkrát vrátí, že je to pro ně mnohem větší administrativní zátěž, než kdyby měli nějakou dobrou smlouvu, kterou bychom všichni byli ochotní a rovnou podepsat, protože by prostě byla dobrá, protože by dávala smysl a protože by nebyla tak zoufale jednostranná.
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
Pokud to tedy můžeme uzavřít z hlediska toho, co bude v budoucnosti, tak z toho, co vy říkáte, tak když pomineme systémové kroky, které by měly vést směrem k ministerstvu financí a ministerstvu práce a sociálních věcí o možnosti kolektivně vyjednávat i pro neodborové organizace, tak je to o komunikaci. A myslíte si, že máte nastavené jak pro překladatelstvo, tak pro spisovatelstvo takové komunikační kanály tak, abyste se posouvali dál?
Martin SEVERÝN, spolek Překladatelé severu
——————–
Já jsem o tom stoprocentně přesvědčen, jenom, pardon, trošku poupravím, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo financí, ministerstvo kultury, tam by šlo o ty další opatření v rámci statusu umělce, jako je třeba jiná podpora v nemoci, v mateřské a tak dál, a pak samozřejmě, dejme tomu, ale to už je zase jiný krok na vyjednávání s jinými organizacemi, právě ta možnost toho kolektivního vyjednávání, ale já si myslím, že v tomhle tom je to jednak dobře nastartované, protože status umělce, dá-li Bůh, tak v nějaké podobě snad zaveden bude, byť teda úplně jinak, než bychom si představovali a než bychom rádi a myslím si, že i než bylo v možnostech ministerstva kultury, ale i ty cesty mezi námi jsou mnohem otevřenější. A já si pamatuju na první kulatý stůl s nakladateli, kdy oni opravdu někteří seděli s otevřenou pusou a říkali, to jsme vůbec nevěděli, že to takhle máte, a to myslím, že se opravdu jako daří tohle prošťouchávat a že tahleta naše poťouchlá aktivita a těch strašně moc našich poťouchlých aktivit nakonec způsobují to, že ty cesty zůstávají opravdu otevřené a že se prostě líp slyšíme.
moderátor
——————–
Tereza krátce na závěr.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
Mě teda trochu pobouřilo, že to bylo mimo možnost toho ministerstva. Já si myslím, že…
moderátor
——————–
Teď se bavíme o statusu umělců.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Ano, já tam ty možnosti vidím.
Martin SEVERÝN,
——————–
Já myslím, že to bylo v jejich možnostech…
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Aha, já jsem myslela, že…
Martin SEVERÝN,
——————–
Ne, že to, co bude schválené, tak bohužel, byť to bylo v jejich možnostech, tak…
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Aha, dobře.
moderátor
——————–
Tak jenom tady zastavíme debatu o statusu umělci, protože statusu umělce se ještě budeme také samozřejmě v Akcentu věnovat a budeme se ptát na to, jakým způsobem se celé to vyjednávání posunulo. Ale úplně na závěr, Terezo, z vašeho pohledu právě teď spisovatelky, tak si myslíte, že stejně tak jako překladatelky, překladatelé mají vybudované ty komunikační kanály, tak je máte i vy směrem právě ke knihkupcům a nakladatelům?
Tereza SEMOTAMOVÁ,
——————–
Tam je teprve hledáme, bych řekla, protože nás hodně právě ten status umělce, bych řekla…
moderátor
——————–
Zaměstnal a vyčerpal.
Tereza SEMOTAMOVÁ,
Vyčerpává nás také spousta jiné agendy, která možná není viditelná, ale je poměrně vydatná.
Saša MICHAILIDIS, moderátor
——————–
My vám nicméně oběma držíme palce, vlastně všem aktérům držíme palce, protože my jako čtenáři a čtenářky potom opravdu potřebujeme dostat ten objekt, který je nejenom umělecký a nejenom takový, který nám přinese nějakou pozitivní a někdy třeba i negativní emoci, ale především, že budeme cítit, že za ním je férový byznys, na to se opravdu budeme těšit. Dnešní pořad Akcent jsme věnovali situaci na českém knižním trhu a ve studiu s námi byli členka výboru Asociace spisovatelů Tereza Semotamová. Děkujeme moc. A Martin Severýn ze spolku Překladatelé severu. Děkujeme.
Přidejte odpověď