
ČT 24
Energie mládí, moudrost knih, tak to bylo motto letošního jubilejního třicátého ročníku Mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy na pražském Výstavišti.
Radovan Auer, ředitel, Svět knihy Praha /TOP 09/
——————–
mezinárodní rezonance Světa knihy opravdu roste, myslíme si, že to je dáno tím, že jsme rozjeli úspěšný CEE bookmarket, tedy profesionální místo pro výměnu mezinárodních práv, a to, že vlastně tady poprvé hostíme tu cenu Evropské unie za literaturu, je pro nás opravdu velká pocta.
moderátorka ČT
——————–
No, a jedním z hostů bude Mark Galeotti, britský historik, odborník na Rusko, který přijíždí s knihou Zrození z války. Dobrý večer, díky, že jste přijal pozvání do Událostí, komentářů.
moderátorka ČT
——————–
Než se dostanu k té knížce, tak musím být aktuální. Chci se zeptat, jestli vkládáte nějaké naděje do možných rusko-ukrajinských jednání v Turecku, byť teď aktuálně víme, že Vladimir Putin tam nepojede.
Mark Galeotti, britský historik a spisovatel
——————–
Periferně musím říci, že jsem trošku optimističtější, protože kdyby Putin a Zelenskyj byli v jedné místnosti, jsou to dva muži, kteří se nesnáší a bylo by tam málo, o čem by mohli hovořit. Nicméně skutečná vyjednávání musí být učiněna odborníky mimo kamery, a proto, samozřejmě je to velmi ranný začátek a je zde velmi malá možnost, že tato jednání by se někam mohla pohnout, minimálně zahájit ten proces, takže nemohu říci, že jsem optimistický, ale jsem trošku optimističtější než dříve.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
——————–
Vy ve své knize zasazujete tu současnou Putinovu agresi do dlouhodobého kontextu, konkrétně tam uvádíte, že ruská národní identita se zrodila z války, jak jste k tomu došel a kde až jsou ty kořeny?
Mark Galeotti, britský historik a spisovatel
——————–
Určitým způsobem je to kvůli historii Ruska, protože ona je její historie plná válek. V případě Ruska to byly často existenciální boje, boje o přežití. A v mnoha ohledech to vlastně mělo vliv na celou společnost. Byla to chudá země, která často čelila technologicky, technologicky pokročilejším zemím, měla málo zdrojů, a proto musela ty zdroje maximalizovat, co nejvíce využívat. Musela, musely mít autoritářský režim, protože neměly ani přirozené hranice, měli rozlehlé otevřené území a postrádali přirozené obranné bariéry, takže právě proto ta celá jejich kultura je opředena paranoiou a tím, že svět je nebezpečné místo. Samozřejmě nebylo, nemělo to vliv na každého lídra, a leč má to velký vliv na to, jak Putin vnímá se okolí, že každý může být nebezpečný. On to řekl sám. V podstatě, když byl v ulicích a bojoval tam s pouličními gangy, tak říkal, pokud chcete vyhrát, musíte být ten, kdo první udeří. A tak nějak se chová i Rusko dnes.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
——————–
Vy ale říkáte, že ty pocity ohrožení někdy domnělé samozřejmě byly a jsou někdy, ale ne, proč se nenašel lídr, který by to zlomil, který by šel jinou cestou? Proč? Jsou v tom osobní ambice i vlastně ten strach zakořeněný právě v jednom tom konkrétním lídrovi, které Rusko zažilo?
Mark Galeotti, britský historik a spisovatel
——————–
Myslím si, že jejich zkušenost v druhé světové válce, kterou nazývali velkou vlasteneckou válkou, je tím, co jim stále připomíná i dnešek. Musíme si pamatovat na Michaila Gorbačeva i Borise Jelcina, kteří určitým způsobem reprezentovali jiný přístup ke světu a názor na svět, ale bohužel to okénko příležitosti se otevře, ale pak se velmi rychle i zavře. A v mnoha ohledech si myslím, že ruský problém je v tom, že oni neprohráli studenou válku přesvědčivě. A je zde určité, určitá pozitivní dobrá zpráva z té hrozné války Ukrajině, že možná se Rusko konečně smíří s tím, že již není velmocí. Vždycky je zde určitá šance na změnu, byli zde lídři, kteří se chtěli změnit, ale zkrátka neděje se to teď.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
——————–
Zmiňoval jste Borise Jelcina. Můžeme si dávat hypotetickou otázku, kde by Rusko bylo, pokud by si Jelcin sám nevybral Putina jako svého nástupce, ale vy o Putinovi píšete, že nezačal jako bolševik, jako nějaká rozvratná postava, ale do té role se postupně dostal, kdy přišel ten zlom a bylo symptomatické právě to, jak rozhodl Boris Jelcin?
Mark Galeotti, britský historik a spisovatel
——————–
Myslím si, že v určitém pohledu Putin byl vždy Putinem, ale zkrátka časem se stal trošku víc putinovským Putinem. A když si Jelcin vybral Putina, nezdálo se, že by byl tím Putinem, kterého známe dnes. Byl takovou šedou osobností. Každý, u každého byl oblíbený ten nějaký zástupce. Někdo o konce zdálo, že ho budeme moci kontrolovat, ale to byla chyba, protože jestli víme něco o Putinovi, tak on je manipulátor. Ale když se Putin ujal moci, tak on si opravdu myslel, že bude mít pozitivní vztah se Západem, věděl, že Západ má jiné zájmy, ale byl ochoten zvednout telefon. Například vyjádřil podporu prezidentovi po útocích 11. září a podobně a měl pocit, že Rusko a Západ mohou dojít nějakého konsensu. Problém byl, že jeho pojetí porozumění bylo v podstatě to, že Západ nechá Rusko mít svůj vliv a svoji sféru vlivu na východě Evropy a zkrátka on nerozuměl Západu, takže to, co my jsme viděli, byla dekáda naprostého neporozumění, což v Putinově případě vedlo k přesvědčení, že Západ stojí proti němu a proti Rusku. Ano, mohlo to jít různými způsoby v jiném směru, kdyby si Jelcin vybral někoho jiného, anebo často to byly náhody, historické náhody, kdy, které vedly k velkým změnám.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
——————–
Jakou verzi Putin má? Platí, co říkal náš prezident Václav Havel, že Rusko neví, kde začíná, neví, kde končí. To platí pořád?
Mark Galeotti, britský historik a spisovatel
——————–
Nemyslím si to, ano, je to samozřejmě hezké prohlášení, ale je to trošku komplikovanější. Není to o tom, že by Rusko nevědělo, kde jeho hranice začíná a končí. Ale zkrátka Putin se snaží přesvědčit všechny o své vizi a je to vize velmoci z devatenáctého století, není to moderní propojená země s dynamickou ekonomikou. Je to o tom, že máte silnou armádu, máte sféru vlivu, máte sféru států, které kontrolujete, a v podstatě se na vás nevztahují mezinárodní zákony, nevztahuje se na vás mezinárodní právo. To je jeho vize velmoci, ruské velmoci a někteří Rusové se s tím ztotožňují, ale mnoho z nich také ne. Bohužel v současnosti Rusko neví, čím je a čím by chtělo být, a to je ten boj, který, ke kterému dochází uvnitř Ruska.
Barbora Kroužková, moderátorka ČT
——————–
Britský historik a odborník na Rusko Mark Galeotti. Děkuju, že jste přišel, ať se vám líbí u nás. Na shledanou.
Přidejte odpověď