Radiožurnál
Naším hostem je Pavlína Mähringová, jedna ze spoluautorek různých bichlí, dobrý den.
Vlastně Svačinková bichle, kterou jste napsali s kolegyní, tak to je bestseller.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
No, máte pravdu, ano, to je bestseller.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Jak to, že se to tak dobře prodává? Svačinka, takové fádní téma.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
No to je právě jako paradox toho, že ono to úplně fádní téma není a už je to skoro šest let zpátky, když jsme přemýšleli nad tím, jaké recepty uchopit, s čím by lidi třeba mohli mít problém, nebo co by řešili, tak jsme zjistili, že vlastně na trhu taková kuchařka vůbec není a říkali jsme si, uděláme 20 receptů, začneme tak jako jednoduše, no, ale pak jsme si říkali, tak musíme pokrýt celý školní rok a najednou z toho bylo 190 receptů, jen to fikne.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
190 receptů, jen tofikne?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
No, úplně jen to fikne to nebylo, ale…
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Bych chtěl to fiknutí vidět.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Bylo to trošku složitější procedura, ale opravdu našli jsme něco, co lidi potřebují, co hledají a co opravdu mají rádi.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Teď myslíte lidi, jako spíš rodiče nebo ty děti?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Takhle, ona ta knížka je sice koncipovaná pro děti, ale my…
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Ukažte mi dítě, které si dělá svačinu, kromě těch vašich, teda.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Jsou děti, které si dělají svačinku. No, jasně, určitě, ale my jsme tu knížku koncipovali tak, aby to každý mohl využít i vlastně dospěláci nebo i často už nemůžu říct ani děti na střední, protože to už jsou taky dospěláci, tak třeba tady ti dospělí na střední, tak ty už si taky dělají svačiny, ideálně, pokud mají ten návyk nebo i vlastně pro dospělé a oni ty recepty vlastně máme udělané tak, že to využijete i na oběd nebo třeba na večeři.
moderátor
——————–
Ještě spolknu ten výborný jogurt, který jste přinesla.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
To byla jáhloválová kaše.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
To byla jáhlová… A proč mi to přišlo jako jogurt? Asi proto, že už jsem dlouho neměl jáhlovou kaši.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
No, ona byla ještě tak hodně rozmixovaná, aby to bylo jemný.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
To je asi pekelně zdravé, ne?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Je to dobré, je to zdravé, no, já mám pocit, že lidi, když slyší to slovo zdravé jídlo, tak…
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Zdravé a vyvážené.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Zdravé a vyvážené, tak se začnou kroutit, že to musí být. Já si vlastně teď pod tím nedokážu nic představit, že my to máme ten, tu představu toho, co je jako zdravé jídlo hozenou trošku jinde, my to bereme, jako že ta jídla jsou vyvážená, že tam jsou cukry správně, bílkoviny správně, tuky správně, ale že to je dobrý, že to hezky vypadá, že to není nic, čeho by se měl člověk bát, třeba jako právě jáhlové kaše.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
To si myslím, že mohlo být jedno z úskalí, když jste psali těch 190 svačinkových receptů, přece jenom je to pro děti, a to už je větší zodpovědnost než pro člověka po šedesátce, který se vám klidně přizná, že dnes měl k snídani v místním bufé chleba s míchanými vajíčky a v lednici našel šest koleček turistického salámu, to si na to takhle poskládal. Tak ta jáhlová kaše to vyvážila. Ale na ty děti musíte myslet. Vy jste spolupracovali s nějakými výživovými odborníky, odbornicemi?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
No, my jsme měli obrovské štěstí, že jsme našli skvělou nutriční terapeutku, no, i když nevím vlastně, jestli říct štěstí, protože ono jak ty recepty vznikají, tak já si vždycky vlastně vytvořím recepturu, pak to pošlu nutriční terapeutce a ta třeba řekne, no, ale tady musíš ubrat, tady musíš přidat. Takže to všechno musíme znova propočítat, nanormovat vlastně třeba i jenom množství mléka nebo právě jáhel, aby to opravdu byla vyrovnaná svačinka.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
A testujete ty vaše recepty na dětech?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Testujeme je na dětech, přesně tak, testujeme na dětech, což je taky vlastně, že musím říct, že teda naše děti, to jsou přesně kovářova kobyla, která chodí bosa. Ale já jsem teď najela na systém.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Není jim zima?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Je jim zima, ne, oni jsou teplokrevný, takže to je dobrý, ale přijde mi, že se vyplatí na nich to testovat tak jako velice něžně, že říkám, že když třeba připravuju svačinu do školy, tak v tom týdnu dám dvě věci, které vím, že jako na jistotu sní a pak na nich třeba testuju.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Co rodiče, pardon, co dělají rodiče za největší chyby při přípravě svačin dětem do školy?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Že se stresují, bych řekla, ale ne ta největší chyba, ono je to taková, ono je to složitý v tom, že já mám pocit, že všichni chceme těm našim dětem dát tu nejlepší a udělat jim radost, nějakou třeba dobrůtku sladkou, jenomže tam je obrovskej problém v tom, že my, když těm dětem dáme s sebou třeba, řeknu, kousíček sladký tyčinky, která má bůhvíjaké složení, tak ty děti tu tyčinku sní, jim extrémně najede množství cukru v krvi, což je jako na jednu stranu fajn, protože oni najednou mají spoustu energie, nicméně se jim třeba sníží koncentrace a pak ten útlum je hrozně rychlý a je to vlastně takový jako pád.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Přinesou špatnou známku kvůli svačince.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Přesně, možná na to bych to svedla, takže, takže tady to vlastně dávání dětem dobrůtky, já to jako chápu, sama, to občas taky dělám, ale vlastně jim tím trošku škodíme a tím, že my jim dáme tu svačinu, která je vyvážená, která jim vlastně drží tu hladinu energie po celou dobu vlastně, třeba toho dopoledne, tak jim prospějeme daleko víc.
moderátor
——————–
Už bychom se mohli začít věnovat těm Vánocům, ale Vy jste několik Vánoc prožila v zahraničí. Tak to byla Argentina, Srí Lanka, Kanada.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Ano.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Tu Kanadu bych asi chápal, kdybychom zůstali u gastronomických témat. To je krocan?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Je to krocan, ano.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
A říkáte to tak, jako je to krocan?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Ne, to já Kanadu miluju. Hlavně tu část, kde my jsme byli, my jsme vlastně byli v oblasti Britské Kolumbie, Vancouver, Whistler přímo ve Whistleru a tam ty lidi jsou neskutečně laskaví a příjemní. A zrovna třeba Vancouver je opravdu zajímavé město, že to je vlastně takový ten melting podkultur, kde vidíte vánoční stromky, protože vlastně britská populace, a na druhou stranu vidíte neskutečně obrovskou čínskou komunitu a do toho se ještě jako snoubí vlastně ty First Nation, původní obyvatelé, takže to je neskutečně zajímavé a hezké, že oni to mají spoustu vánočních festivalů, kdy tam rozsvěcí celý vlastně most, který vede z jedné strany Vancouveru na druhý a je to vlastně krásná záležitost a my jsme měli možnost si tam užít jedny Vánoce, bohužel teda jenom jedny, já bych tam klidně byla i delší dobu. A to bylo ve Whistleru, které je takové jako vyhlášené letovisko, kam všichni jezdí na lyže.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Účastníci olympiády si pamatují.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Přesně, ano. Taky jsme tam projížděli běžkařskou trať, kde běhali olympionici, takže to byl taky zážitek a tam jsme měli právě možnost v rámci té komunity si užít takovou jako pravou nefalšovanou hostinu vánoční, kde byl právě ten krocan s nádivkou, bramborovou kaší, brusinkama, vařená mrkev k tomu, hrášek. A já bych řekla, že to je vlastně jako hodně podobný, jako je to u nás, co se třeba týká sladkostí. Že tam najdete opravdu třeba i jako zázvorový perníčky nebo takový jako perníčky, který se vlastně hodně podobají našim, takže ta kultura je hodně podobná, akorát co my se teda od nich můžeme učit, je ještě ta větší laskavost, bych řekla, a taková pohostinnost.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
No, a taky mají asi větší trouby na pečení?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Asi musí mít.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Když má ten krocan 20 kilo.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Ale my jsme to vlastně, jak jsem Vám vlastně ještě předtím, než jsme začali povídat, říkala, tak my jsme to s partnerem vyřešili vcelku elegantně, kde já jsem se stačila otrávit jídlem a na Štědrý den jsem pak nakonec byla jenom o chlebu a vodě.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Vy jste se neotrávila krocanem.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Nebyl to krocan přesně. Nebudeme škodit krocanům.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
A nebudeme škodit ani té téměř nebo více než padesátiprocentní komunitě, která obývá přesně Vancouver a okolí a nebudeme říkat, že to bylo suši, dobře.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Nebudeme to zmiňovat.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Ne, ne, ne. Pak jste byla na Vánoce v Argentině, to bylo, jaké?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
To byl obrovský zážitek v tom smyslu, že vlastně tam je léto, takže máte vedro, teď do toho vidíte vlastně vánoční stromky, protože tam většina populace jsou křesťané, takže oni ty svátky milují a užívají si je. Zároveň tam, ale do toho prostě máte čtyřicítky. A my jsme byli v oblasti Mendozy, která je vlastně vyhlášená vinicemi, je tam vlastně nejlepší víno světa z celého světa, které se dováží i do Čech a my jsme byli ještě v poušti, v oblasti vlastně pod Aconcaguou, v takové vesničce Potrerillos, kde doslova chcípnul pes, takže tam jsme moc přípravy na Vánoce neměli, protože tam byl opravdu jako problém najít třeba i čerstvý chleba nebo těstoviny. V Argentině je obrovská chudoba. A lidé tam opravdu jako hodně živoří, ale na ty Vánoce nás pozval, vlastně jeden z našich kolegů nás pozval k nim domů. Takže co je takové jako specifické, že oni jí na zahradách, jí se hodně pozdě večer, až třeba kolem půlnoci, což pro nás taky jako je trošku jako nezvyk, že jo, protože my už třeba kolem půlnoci spíme, tak tam se žije přes noc. A co mě teda překvapilo, že tradičně by se měl jíst pečený páv a pavými pery by se měly zdobit stoly. To my jsme tam teda jako nezažili, zároveň jsme čekali, že si tam třeba bude konzumovat to jejich úžasné víno, a to jsme tam udělali společenské faux pas, když jsme donesli víno a oni nám řekli, no, ale my pijeme rum s kolou.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
To pijou na Vánoce, rum s kolou?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Ano, ano, ve velkém.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Co tomu říkají tamní diabetologové?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
To nevím. S tím my jsme se tam nepotkali.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Tak to jsme byli v Argentině. Máme prostor v tom dalším rozhovoru, který bude následovat po zprávách, které budou v půl desáté, to znamená za pět minut, se podívat ještě na jednu zajímavou destinaci, kde jste strávili Vánoce. A tou je Srí Lanka.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Ano.
Velmi aktivně.
moderátor
——————–
Tam jsou jaké vánoční zvyky gastronomické?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Tam je to vlastně taky takový zajímavý sociální experiment toho, že tam máme vlastně nějakých 70 % buddhistů, pak tam máme kolem 15, 20 % hinduistů, částečně tam je islámská komunita a jsou tam i křesťané. My, když jsme tam dorazili, tak bylo vlastně období Vánoc, takže všude vánoční stromečky, výzdoba, což je trošku jako zvláštní, ale oni jsou tam takhle na turisty připravení. Nicméně my jsme vždycky cestovali spíš stylem někam mimo civilizaci, co nejvíc právě s místními obyvateli, takže my jsme to v období těch Vánoc vzali směrem na západní pobřeží na takový výběžek do městečka Kalpitia, kde je možná jako překvapivě větší komunita muslimů, zároveň ale i křesťanů, tam jsme si našli takovou menší chýši, jsme se ubytovali, takže my jsme tam vlastně ty pravé křesťanské Vánoce úplně nezažili, ale udělali jsme si je trošku jiným stylem, kdy jsme poprosili paní, u které jsme bydleli, jestli by nám připravila mořské plody a ona tak opravdu učinila a musím říct, že teda my jak jsme trošku jiným způsobem naučený jíst ty mořské plody, že třeba sépije ve stylu, že je jako nějak opečená, usmažená a podobně, grilovaná, tak ona nám jí uvařila s rajčaty a musím říct, že to byl pro mě jako obrovský zážitek.Nemůžu říct, že zrovna jako v pozitivním slova smyslu, snědli jsme to, takže tímto stylem my jsme vlastně trávili vánoční svátky v městečku, kde se ty Vánoce zas až tak neřešily, neprožívaly. Byl tam takový jako klid, ale je pravda, že na Srí Lance mají Vánoce rádi, takže tam opravdu, když se pak jede třeba do těch větších vesniček nebo měst, tak tam člověk opravdu viděl vánoční výzdobu, že i ty rodiny, které jsou křesťanské, tak si připravují vlastně vánoční hostinu samozřejmě jinou, než je v Čechách. Tam je to hlavně o tom se sejít ve větším počtu lidí, dát si třeba ty jejich různé dahly, které jsou vlastně kombinací třeba kokosového mléka, různých druhů čoček brambor, zeleniny, která je dostupná, všechno je to extrémně pálivé a k tomu rýže, spousta rýže a mají tam i vynikající sladké zákusky nebo takové jako dobroty, třeba vynikající jsou kokosové palačinky, takže tam se dá taky moc hezky najíst, ale jsou to jiné Vánoce než u nás.
moderátor
——————–
Proč se všechny ty vaše knížky jmenují bichle?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
No vidíte ten název nebo to slovo bichle, my jsme s tím tak jako operovali, protože ve chvíli, kdy jsme věděli, že naše kuchařky budou mít 190 receptů, tak už se tomu nedá říct, jako knížečka, už to prostě je bichle, je tam těch receptů spousta. My jsme třeba, co jsme tak jako si dělali samozřejmě průzkum ostatních kuchařek, tak ty většinou jsou třeba, že těch receptů je 70, 90, maximálně někdo překročí stovku, a to už je pak jako velká kuchařka, takže to slovo bichle nám přišlo vlastně odpovídající nejenom teda počtem těch receptů, ale i vlastně těmi informacemi, které tam dáváme, že my vlastně máme i jako hodně pracujeme právě jako s edukací lidí, snažíme se tam dát i to, aby třeba věděli, jak velká má být svačina, jaké správné složení, nejenom svačiny nebo třeba oběda. Tak jako něžně ty lidi šoupeme směrem, vychováváme, ano, vychováváme.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
My už jsme částečně mluvili o svačinkové bichli, pak byla ještě Polívkova, Polévková.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
My jsme pokračovali pak vlastně v obědech, které jsme chtěli dát do krabiček, protože my jsme hodně řešili to, že jsme třeba dřív do práce si nosili obědy s sebou, protože jsme neměli vlastně, kde se kvalitně najíst.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Před covidem.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
I před covidem, no, před covidem, přesně. Takže jsme si nosili jídlo s sebou a chtěli jsme vytvořit vlastně recepty, které si člověk může jednoduše sbalit, takže tam třeba nejsou recepty, že by tam byly omáčky, protože to člověk nechce v kabelce úplně mít rozlitou omáčku. A pak, protože já jsem obrovský milovník polévek, tak jsme pokračovali v polévkové bichli. To taky má těch 190 receptů a tam jsme vlastně si říkali, no, tak jestli to není moc a zvládneme to a můžeme dělat i polévky z celého světa a zjistili jsme, že to vlastně jde velice snadno, že i ty polévky můžou být plnohodnotné jídlo a že třeba zrovna v zimě jsou úplně senzační.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
A jsme polévkový národ?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Já myslím, že jo.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Nebo se to teprve učíme?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Ale je docela legrační, že já mám ráda třeba vývar ke snídani, protože to je jako výborný…
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Po večírku.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Ne, ne, ne, to je takhle v zimě pro to tělo je daleko šetrnější si dát něco teplého. Ono to tak hezky.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Jako čistý vývar?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Třeba čistý vývar. Přesně tak. A anebo já si dám třeba i jedinou polévku než ten vývar a bavili jsme se takhle s jednou kamarádkou a já jsem jí tak jako opatrně řekla, že snídám i polévky, ona: vždyť samozřejmě, já taky, to je úplně nejlepší a já třeba si v restauracích dám k obědu dvě nebo tři polévky místo hlavního jídla, já říkám, jo, tak super. Takže my jsme polévkový národ a kor v zimě se s polévkami dá pravdu jako kouzlit a vytvářet neskutečné kombinace.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Další bichlí budou večeře?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Večeře, přesně tak.
moderátor
——————–
Když bych se podíval tedy na ty bichle, které máte za sebou, už jsme to řekli. Svačinková, obědová, polévková, prázdninová.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Ano, prázdninová, tu jsem zapomněla úplně, vidíte.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Vidíte, jak jsme připravený, ale nejsem připravený na bichli večeřovou.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Přesně tak.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Bude se jmenovat večeřová?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
No, a vidíte, to bylo taky veliké téma, protože my jsme okamžitě říkali, Velká večeřová bichle, no a pak jsme začali řešit vlastně, jestli se to vůbec to slovo Večeřová dá použít, jestli to existuje, jestli je to češtinář, češtinářsky správně. Takže jsme okamžitě, jsem psala kamarádce, která je naše korektorka, jestli, jestli vůbec, a ona vprvu říkala, že slovo Večeřová vlastně není správně a volala dokonce i do jazykové poradny, ale nakonec jsme říkali, že opravdu to bude Velká večeřová bichle, že…
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Na co jste narazili při večeřích?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Narazili jsme na to, že vlastně to téma těch večeří málokdo zpracovává. Přitom když si vezmeme, že to je poslední jídlo dne a mnohdy přes ten den, když to řeknu, tak jako sprostě, občas sprasíme a nejíme třeba úplně správně. A večer nám…
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Proč se koukáte na mě?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Protože se na Vás dívám.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Protože tu nikdo jiný není, rozumím.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Já můžu koukat jinam, ale vlastně nám třeba večer chybí bílkoviny, které jsou neskutečně důležité vůbec pro nějaké fungování našich tělíček organismů, takže jsme začali přemýšlet nad tím, jak ty večeře pojmout co nejlíp, aby třeba právě v nich byl dostatek bílkovin, aby třeba nebyly zbytečně přeslazené, aby byly šetrné k trávení. Protože ono taky dát si k večeři hodinu předtím, než jdeme spát tatarák s česnekem, s opečenými topinkami je sice lahůdka… Nedívejte se, tak na mě.Ale zároveň asi všichni dobře víme, že to trávení dostane pěkně na frak. Takže my teď ty večeře…
Jan Pokorný, moderátor
——————–
To je tak na tři dny, ne?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
No jo, no, ale pracujeme s tím vlastně tak, aby ty večeře byly pro nás šetrné, aby zase lidem ty recepty přinášely radost. Opět je vlastně diskutujeme s naší nutriční terapeutkou, protože chceme, aby to bylo vyvážené a hlavně, aby to bylo dobré a chutné.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Ale u nás jsou přece takové ty, nevím, jestli to jsou mýty nebo nějaké důsledky zdravého životního stylu, že už by se nemělo jíst po osmnácté hodině někdo vynechává večeře úplně, jsou taková ta stará rčení. Snídej sám, o oběd se rozdělil s přítelem a večeři dej nepříteli.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Vidíte, to ani neznám.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
No, vidíte, nežila jste dnes nadarmo. Ale když se podíváme do zemí, které jsou gastronomicky vyhlášené, tak tam večeře je přece to hlavní jídlo dne téměř, několikachodová.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
To je taky vlastně věc, kterou teď hodně řeším a zpracovávám, že bych ráda ve večeřích měla i takový průřez tím, co se jí třeba v ostatních zemích. A je to teda docela oříšek najít, co třeba je typické pro konkrétní zemi, ale máte pravdu, že vlastně je to hodně individuální, jak třeba ohledně národností, kdy Italové jí, že jo, třeba až kolem desáté hodiny, ale to je taky dané tím, že oni mají prostě přes den daleko vyšší teploty, než máme my a ten organismus vlastně nemá potřebu jíst, že jo, no, ale my…
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Mají siestu.
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Přesně tak, ale já si myslím, že je důležité se aspoň trošku třeba najíst. Samozřejmě záleží, jaký máme ten denní režim, jestli vstáváme v pět ráno, tak opravdu to poslední jídlo můžeme mít někdy třeba mezi čtvrtou pátou, když vstáváme v devět, tak, ale to tělo potřebuje zase trošku dosytit jindy, takže je to opravdu nesmírně individuální a my se snažíme to tak i brát, takže občas můžeme i hřešit a dát si něco nezdravého, ale zároveň říkáme, že prostě z těch 80 % se pojďme starat o ty naše tělesné schránky dobrým jídlem.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Vy i u té svačinkové bichle máte několik hřešících receptů pro ty děti. Ale tomu bych se teď vyhnul. Spíš mě zajímá závěrem, jestli nějak spolupracujete se školami v té edukaci toho školního stravování, které pořád má k dokonalosti trochu dál?
Pavlína Mähringová, spisovatelka
——————–
Snažíme se, my vlastně vždycky, když jsme, protože naše kuchařky první dvě vyšly v rámci crowdfundingové kampaně a my už jsme v tuhle chvíli rozdali asi 700 kuchařek různě po školách a školkách a máme skvělé odezvy a vím, že se třeba s našimi kuchařkami vaří, takže se snažíme spolupracovat s nimi, co to jde.
Jan Pokorný, moderátor
——————–
Takže i za to děkujeme. Pavlína Mähringová byla naším milým hostem. Šťastnou cestu do Liberce, mějte se hezky, na shledanou.
Přidejte odpověď