Radiožurnál
Velikou vášní mého dnešního hosta jsou země Blízkého východu. Umí arabsky, umí persky, má taky vystudovanou archeologii a je autorka několika knih: Dějiny v troskách, Mozaika Íránu, Saharské příběhy. Dr. Lenka Hrabalová, vítám vás tady, dobrý den.
… vlastně jste mě zaujala tím, jak jste dokázala přemoci některé muže na Blízkém východě pomocí titulu.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
To je pravda, to jsem dokázala. Já jsem si ten titul vlastně dělala jenom kvůli tomu, abych jako, jak říkáte, přemáhala muže, protože mně se stalo 2015/16, což byla migrační krize, tak jsem byla pozvaná na Jeden svět, kde jsem měla mluvit o islámu a proti mně seděl, už jsem zapomněla, jak se jmenuje, ale takový ten pán, jako ten důstojný s tím českým bříškem, co jako úplně nebyl známý tím, že by cestoval někam do zahraničí. A já jsem tehdy pomáhala na čáře, dělala jsem, zajišťovala jsem humanitární pomoc, pomáhala jsem s tlumočením, dělala jsem ještě dokument pro Českou televizi, takže jsem tam prostě byla poměrně dost času a vyprávěla jsem ty svoje zkušenosti a ten pán vytáhl takový jako věčný argument: Ale holčičko, co vy ve vašem věku, víte? A já jsem si…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Kolik Vám bylo?
Lenka Hrabalová,
25, 26.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
To je nefér.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
No, jako, ale prostě fakt jsem byla v tom terénu už jako poměrně dlouho, měla jsem ten svět, o jakém jsem mluvila, už tehdy, najetej, žila jsem v Maroku, v Jordánsku a mě to tak strašně vytočilo, že jsem si řekla, ne jako s těma lidma, já se prostě budu bavit jinak a příště, až tady budu sedět, tak už to nebude: ale, holčičko, anebo, ale, slečno, ale bude to, paní doktorko, jo? A aspoň jako tím blbým titulem, který v Česku má jako stále váhu, u nás se stále těma titulama oslovuje, byť jako já, když někomu píšu do zahraničí, a to je prostě dear Mark, dear Monika, prostě žádný jako, vážený pane doktore, profesore, kdybych jako v životě nenapsala, ale v Česku to hraje roli. Takže jenom takhle kvůli chlapům s bříškama jsem si ten titul udělala.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
No, a já jsem pochopila, že to dobře funguje i na chlapy s bříškama v tom arabském světě.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Funguje, no.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Takže když jaksi, protože já jsem pro některé muže v arabském světě byla neviditelná a velmi mě to rozčilovalo, to znamená, když oni budou vidět, že jsem doktorka, tak se se mnou budou bavit?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
No, jako mně se to taky takhle stávalo a pak jsem právě v Iráku, když jsem dělala rozhovory, už jsem jako byla zoufalá, jak moc mě ignorovali, tak se vytáhla, jako, že mám ten doktorát a najednou opravdu ta situace absolutně změnila, jo, a teďka jako, že už nejste prostě jenom jako žena, tak jako blbý říct, ale vlastně ten svět Blíkýho východu je genderově rozdělenej, mužům patří vnější svět, ženám patří ty domácnosti a ten svět jako těch rodin a najednou prostě vy, jako když se bavíte třeba se staršíma Arabama, takový ti padesátníci, šedesátníci, tak prostě fungujou v těch starých rámcích a tam ten doktorát teda s nima zamával a už jsem v jejich očích stoupla. Možná jsem nestoupla úplně na úroveň toho muže jako tak stoprocentně, ale už jsem byla partner k rozhovoru, což jsem přesně potřebovala.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Mě se, Lenko, líbí, že vy se bavíte na cestách s každým, protože takhle si představuju, že íránista a arabista by asi fungovat měl. Je někdo, kdo se nechce bavit s vámi? Existují předsudky tak jako my máme předsudky vůči lidem z arabského světa, tak existují předsudky vůči nám?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Předsudků je určitě strašně moc, ale v zásadě jsem nezažila, že by se se mnou někdo nechtěl bavit. Jo, tam jde o to, že u nás prostě co Arab, to terorista, co muslim, to prostě nějaký násilník, to asi jako víme, jaké jsou v Česku předsudky, tak tam ty předsudky jsou dvěma typy nebo několik typů, ale třeba, co se týče žen, tak to je několik základních, základní, asi, jak jsem řekla, dva typy. Jsem se do toho zamotala trošku, tak zkusím navázat na tu původní myšlenku. První typ je, že vlastně Evropanky jsme jako studené, odtažité, nechceme ty děti, nechceme ty rodiny, rodiče dáváme do těch domovů důchodců, jsme nebožačky, co ještě musí pracovat, to je takový častý, prostě tam ty ženy jako nepracují a chlapi jim nosí peníze, zlato atd. takže i tak se na nás často koukají, že jsme prostě chudiny, že do té práce musíme. Další stereotyp je, že jsme lehké, je to prostě bohužel spousta regionů Blízkého východu.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Za to může pornografie nebo…?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Nejenom. Za to může pornografie, americký filmy, co dost často končí jako pornografie, co si budeme říkat. A spousta destinací Blízkého východu, Egypt, Tunisko, Maroko, tak jsou cílem pro sexuální turistiku. Na tu mužskou a na tu ženskou. Prostě Evropanky si jedou užít svalnaté beachboye někam prostě do severní Afriky a je to strašně smutný, když se podíváme na tu kulturu, tak v Maroku prostě spousta těch kluků, co na těch plážích jako pikolíci, tak pochází třeba z vesnic v horách nebo z nějaký prostě chudších oblastí a tam jako neexistuje předmanželský sex, jo. Pokud jako si kluci nekoupí nějakou holku na hodinu, tam se k ženské dostanou, pokud zakopnou o nějakou paní na trhu, a to je jejich jedinej fyzickej kontakt se ženou. Samozřejmě časy se mění, jo, je to, Maroko, je uvolněnější, ale najednou se dostávají ti kluci z tohohle konzervativního prostředí do rezortů a pokud jsou fešní, tak za to léto prostě mají v posteli 20, 30 cizinek. Vrátí se zpátky do vesnice a vypráví všem kámošům, jak tady na cizinku prostě kývnou a holky jim skáčou do postele. A to jsou často jako ženský, já jsem to zažila v Maroku s takovou jednou paní Němkou, té bylo třeba 45, takový to dlouhý, mastný vlasy, batikovaný tričko, poměrně jako rozměrná paní. A ona jako v Evropě by o ni třeba jako příliš velký zájem nebyl, když to povím jako nějak taktně a v tom Maroku, já teď povím úplně hrubě, oni nás často vnímají jako chodící vagíny, což prostě takhle nás jako tímhle způsobem oslovují a ona opravdu jako dávala svůj kontakt každému muži a jako dost často se s nima prostě vyspala
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
To znamená, že když jste byla v Maroku, tak i vám se nevyhnuly nabídky?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
No, jasně.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Blonďatá, mladá a krásná. Ještě musím říct to, co teda není…
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
A v Maroku, když jsem třeba šla někam, tak, tak mi často stávalo, že přišli chlápci a vytáhli: hej, dáme sex. Já jsem si říkala, no jasně, teďka z tebe strhám teplákovku a jdeme na to.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A bavili se s Vámi jakým jazykem?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Francouzsky, lámanou angličtinou, arabštinou jako…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Takže když jim potom jako skvělou arabštinou řeknete, že se úplně zbláznil, tak…
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
No, jako já jsem.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Zírá, jo.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
A on ani se s nima jako člověk nemusí bavit. Prostě uděláte takový to, css, jo, a to je prostě jako pryč, absolutní negace. Jako to většinou, tak ti chlapi, co prostě neměli zkušenosti s tím jako fungováním v evropském světě a mě právě ty, jako ten pohled strašně zkreslenej, že jo, pornografií i teda těma historkama od kámošů, ale stává se to, já jsem v Maroku málokdy chodila bez sluchátek ven, protože mě to strašně obtěžovalo, jo, ale jako lepší se to. Každopádně jednou se mi stalo, že jsem potom z Maroka letěla do Iráku, do Kurdistánu a Severní Kurdistán nebo severní iráckej Kurdistán, tak nemá tady tuhle zkušenost s Evropankama a teďka já jsem chodila po městě celej den a mě nikdo nenabídl sex na ulicích a já jsem přišla domů…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Jste si připadala méněcenná.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Já jsem přišla domů a říkala jsem si, tak jako co mám s oblečením? Jsem pokydaná, jsem nějaká špinavá, co jsem dneska stalo? A až mi došlo, že jsem prostě fakt jako v jiný zemi, v jiným světě, takže tady tohle jako je tam takový to negativní prostě prolínání těch kultur a jeden z těch častých stereotypů, co se, co se týká žen.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Lenka Hrabalová je arabistka, íránistka, a jak jsem již byla pravila, také archeoložka. Začalo to u vás archeologií, jsem pochopila studiem archeologie.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Začalo to u mě archeologií, přesně tak, nebo archeologií a historií, to byla moje asi první láska, protože jsem toužila vykopávat dinosaury ze země a po tom maminka řekla, že můžu i mrtvý lidi vykopávat. To mě strašně nadchlo v těch pěti letech.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
To samozřejmě chápu, no, ale ta vášeň pro Orient, ta se vezme, kde?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Ta se vzala ve Francii. Já jsem tam odjela na Erasmus a nebylo tam úplně moc předmětů, z jakých si vybírat, tak jsem si napsala dějiny Egypta ve středověku a my jsme měli úplně neuvěřitelnou profesorku, já jsem na první hodině, jak jsem o tom světě vůbec nic nevěděla, tak já jsem seděla s pusou dokořán, běžela jsem domů a zapsala jsem si všecky její přednášky, teďka jsem jí dokonce po 12 letech psala děkovný email, že vlastně kompletně změnila můj život, přijela jsem do Česka, překopala jsem i to svoje studium, orientovala jsem právě více na Orient a pak jsem hnedka navázala dalším bakalářem, takže mám teda dva bakaláře a tou arabštinou, perštinou, což byla jako nejlepší životní volba, jakou jsem udělala.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Můžu si myslet, že když se naučím arabsky a persky a přijedu do Íránu, že se domluvím?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Do Íránu, jo, s tou perštinou se v Íránu domluvíte víceméně všude, samozřejmě jsou tam za mě multikulturní, jsou tam etnika, kde ta perština není úplně primárním dorozumívacím prostředkem. Jsou tam etnika, kde já potřebuju perského tlumočníka, že od té teheránské perštiny je to prostě vzdálený. S arabštinou ale budete mít problém. Arabština, co se učí, tak je jazyk 22 zemí. 22 zemí prostě má jako, jak se jmenuje státní jazyk, úřední jazyk arabštinu, ale to je ta oficiální krásná, pod tím mají dialekty a ty dialekty se liší jako čeština k ruštině, čeština k srbštině, čili prostě marocký dialekt je ovlivněnej španělštinou, francouzštinou, berberskýma jazykama. Iráckej perštinou, arameštinou, turečtinou. Čili vlastně se jedná o dost rozdílné jazyky a vy jako student arabštiny vlastně s tím můžete bojovat celej život a i tak prostě budou oblasti, kde se nedorozumíte.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
No, ale zase, když se dorozumíte, tak potom i tak máte daleko otevřenější dveře. A to, když jsem třeba v Íránu, tak mohu mluvit o velké pohostinnosti i tak, že jo, i když jsem cizinec a nemluvím vůbec persky.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Určitě, jako to je takové specifikum Íránu. Íránci milují cizince a je úplně jedno, jestli se bavíte s někým, kdo prostě je úplně jedno, jaké má politické názory nebo náboženské názory. K vám jako k cizincům budou prostě absolutní většiny, většiny vstřícní, jo, potom to, že mají spolu samotní problémy, to už je úplně jiný příběh, ale tady tahle pohostinnost taky není prostě na Blízkém východě jako všude běžná. Jsou regiony, typicky třeba Sahara, kde cizince úplně jako rádi nemají, ne, že by na vás útočili verbálně nebo jakkoliv jinak, ale jsou velmi odtažití. Což já třeba považuju za jako poměrně příjemné osvěžení, že prostě jdete ulicema a nikoho nezajímáte. To je super.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Když jsme se bavili o Blízkém východě, dá se úplně laicky vysvětlit, proč je tahle část světa tak třaskavá?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Úplně laicky tak Blízký východ, když ho definujeme jako Egypt, Sýrie, Irák, to je tahle úzká oblast, tak to je místo, kde se setkávající kontinenty. To je prostě místo křižovatek, místo kultur, místo náboženství, místo významné pro ekonomiku, místo významné pro geopolitiku, takže to je ten primární důvod. Tam opravdu se setkává jako úplně všechno, co se týká Evropy, Asie a Afriky a oni se tady z tohohle jako pro mě nebudou nikdy schopni vymanit, plus teda posledních 100 let, kdy vlastně vznikly státy Blízkého východu, právě Irák, Sýrie a ty další, kdy spolu byly lidi, co spolu nechtějí být narváni do jedněch hranic a bylo prostě lidem z různých kmenů, klanů, etnik, náboženských skupin a kulturního prostředí řečeno, teďka jste Iráčani a smiřte se s tím, tak to tomu taky nepomohlo, tomu klidu.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
To znamená, že když by vznikly, jako že vznikají nepokoje na Blízkém východě, tak je velká pravděpodobnost, že se stane to, co v Afghánistánu, že vlastně ve chvíli, kdy mocnosti odejdou, tak ta země se pomaloučku začne zase vracet k nějakému kmenovému uspořádání? Nebo to už se nikdy nestane, protože na ty státní útvary už si přece jenom ti lidé zvykli?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Já si myslím, že obě možnosti jsou vlastně reálný. A když se podíváme teďka na Libyi, tak Libye se v zásadě po smrti Kaddáfího jako rozpadla. Tři historická území, Fezan, Kyrenaik a Tripolis, tak vlastně teďka jako to trošku funguje jako v jejich hranici nebo ne jejich hranici, ne úplně a v těch prostě původních kulturních prostředí, které tadyhle hranice vytvořily a na tom Blízkém východě vlastně v době, kdy se bojovalo s Islámským státem, tak vlastně se řešilo, že jestli třeba Irák nerozložit, nerozložit na Kurdistán, Sunnastan a Šíjastán, jestli to prostě nebude pro ty, pro ty lidi lepší, takže stále je to možnost, ale jako z těch 100 let tam prostě byly budovány ty státní identity, čili asi jediné, co se dá říct, jako 100 procent, tak žádné rozhodnutí, žádné řešení tak nebude uspokojivé pro všechny. Vždycky bude někdo, kdo tím bude trpět a vždycky bude někdo, kdo se proti nim bude bouřit.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Proč říkáte, že jestli chci vidět některé země Blízkého východu, že si mám pospíšit?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Protože si myslím, že ten Blízký východ nebude lepší. Že jsme zažili teďka dobu míru, klidu, dobu, kdy bylo všecko nebo všecko relativně na Blízký východ, prostě ty všecky věci tam jako šly, byť tam teda nebyla úplně samozřejmě demokracie, nebyla svoboda slova atd. ale prostě byl tam, byl tam klid. Teďka se situace zhoršuje s konfliktama, i třeba s náboženským, jako s náboženským extremismem, s etnickým extremismem, to je taky faktor, zhoršuje se klimatická změna, je tam zase zásahy prostě Ruska, Číny jako americké zájmy, íránské zájmy, saúdské zájmy, jo, ten prostě Blízký východ je prostě místem střetávání několika mocností v tzv. zástupných válkách, takže prostě oni se spolu nepustí do přímého konfliktu, ale řeší se to na území jiného třetího státu, takže tomu taky neprospívá a vlastně to jako není úplně nic, co by šlo pozitivně, jo, ten Irák je toho jako vlastně krásným důkazem nebo krásným jako špatným, hrozným po smrti Saddáma Husajna se řeklo, teďka máte Iráčani demokracii a ten Irák na tom není dobře, jo, v Iráku 2019/20, tak byly obrovské protesty, bylo masové zabíjení aktivistů na ulicích. Letos jsme taky zabil, nebo ne? To, že loni taky mi zabili jednoho kamaráda, prostě dostal na ulici kulku do hlavy, protože prostě podporoval LGBT, podporoval transsexuály a vlastně v Iráku, když se snažíte Irák zlepšit jako mladej prostě člověk, co má nějaké naděje, tak prostě buď migrace, anebo vlastně jste v reálném ohrožení života.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
To znamená, že už nikdy neuvidím svatá města jako Nadžaf nebo Karbalá?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Já si myslím, že můžete vidět teďka jako turista, ale už to taky nebude úplně jako dlouho, dlouho reálný. Ten Irák jako ve mně vzbouzí strašně velký deprese. Já jsem teď dělala rozhovor právě s kamarádem, co bojuje za čistej Tigrid a ten prostě musel rodinu sbalit a odjet a teďka sedí v nějakém jako zařízení, ne v Česku, v Evropě a doufá prostě, že dostane azyl, protože jako to prostředí, kde se snažíte jako lidem vysvětlovat, nelijte to svinstvo do té řeky, nebo prostě pokutujte aspoň jako tady velké fabriky. Ministerstvo ropy tady znečišťuje obrovské pásy, pásy území, je to špatně, tak najednou, když vám chodí prostě výhrůžky smrtí jako od millic, od politiků, od ministerstev.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A začínáte mít nemocné děti pravděpodobně, no, něco takového.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Tak to jako, je to jako strašně ve mě vzbouzí hrozně velký žal, protože ty naděje pro Irák byly, byly poměrně velký a tam to prostě selhalo.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Krása. To je vlastně druhá strana téhle mince, o které se bavíme. Je to ta krása? Nebo jsou to lidé, vztahy? Určitá starosvětskost? Nebo je to architektura stará, která vás tam táhne?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Mě tam táhne vlastně to kulturní prostředí jako celek. Já bych neřekla stará architektura, protože stará architektura pro mě znamená to, že ta města jsou mrtvá a mně se líbí živé historické památky.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Já bych chtěla vidět spálené město.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Já vím, že byste chtěla, už mi to dneska říkáte potřetí, mimochodem. Ne, spálené město je úžasné v tom, co reprezentuje, já bych možná tady řekla posluchačům, co to je spálené město. Spálené město je lokalita v jihovýchodním Íránu, na pomezí Íránu, Afghánistánu, Pákistánu a je to lokalita, která je prokopaná z 10 % pouze, když tam jdete, tak to je hnědá krajina plná střepů a takových divných pahorků a je to jedno jakoby z nejstarších měst světa, je známé tím, že tam bylo prostě nějaký ústřední plánování, patrně jako vodovody, nějaká centrální, prostě urbánní záměr a z těch 10 %, co se vykopaly, tak tam jsou úžasný nálezy, prostě první jako animace pohyblivé, prostě točíte hrnkem a přes to skáče jelínek, jsou tam nálezy jako první oční implantát na kostře nějaké ženy byl nalezen. První stolní hry tam jsou nalezené a vlastně věří se, jestli to bude kopat dál, tak tam budou prostě úžasný věci. To bylo město, které stálo mezi Sumerem, mezi Mezopotámií a mezi kulturama Indů, takže tam vlastně ty veškeré znalosti těchto dvou kultur se mířily právě přes tuhle oblast, která se díky tomu úžasně vyvíjela. A jenom podotýkám, tam je taky jako strašně smutně vidět, jak se ta krajina změnila za posledních 4000, 5000 let. Když tam letíte z Teheránu, tak vlastně letíte přes hnědou krajinu, to je tisíce odstínů hnědé, to nevidíte žádnou jinou barvu a potom si uvědomíte, že ve městě, ve městě Kashan, tak tam bylo objeveno nějaká klínopisná tabulka. Kashan je kousek, čtyři hodinky jízdy od Teheránu nedaleko hlavního města. Asi 700 kiláků, prostě mraky kilometrů od toho Shahr-e Sukhteh, od toho Spáleného města a v tom Kashanu se našla klínopisná tabulka vyprávějící o královně, která sedla do lodi a plula přes jezero velké jako moře. Tady v týhle oblasti.
moderátorka
——————–
Lenka Hrabalová na to, jak je mladá, toho stihla poměrně hodně, vystudovala arabštinu, perštinu, archeologii, napsala tři knížky, tři knížky, čtvrtá je v roce procesu.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Čtvrtá a pátá jsou v procesu, já jsem grafoman.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Jste grafoman, ale jste úspěšný grafoman. Já bych se vrátila ještě k té archeologii a k tomu, proč se vlastně člověk do těchhle míst vrací, protože tam je toho spousta. Máte nějaký vzácný archeologický zážitek? Co by se dalo, když jsem říkala, že jste Indiana Jones v sukni, co by se dalo jako k tomu přirovnat?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Tak to vlastně takhle, takový ten zážitek mám. V roce, to už je 2017, to už je docela dlouho. Tak v Mosulu končila válka s Islámským státem a já jsem tehdy byla v Kurdistánu a podařilo se mi získat povolení na vstup do města. A v tý době Mosul vlastně v půlce toho města teče Tigris a východní Mosul byl osvobozený, v západním se bojovalo a vlastně v tom východním Mosulu, tak jsou ruiny starého Ninive. To je to biblické Ninive prostě obrovské, takřka bájné město, jak ho prostě Bible podává jako multikulturní velké centrum a tam vlastně na té, v té lokalitě, tak je hrobka proroka, proroka Jonáše, která je v takovém malém kopečku. Islámský stát ji zničil, protože jim ty hrobky prostě vadily a začal jakoby kopat tunely, aby si vytvořil nějaké jako zásobárny nebo tak, vlastně v době, kdy jsem tam přijela v tom dubnu, tak v březnu se ty tunely začaly procházet a ukázalo se, že ty tunely jsou docela zajímavý, protože ten kopeček, ta hrobka stojí, tak je tzv. Tel, čili nějaká archeologická lokalita, kde se jakoby vrství ty kulturní, ty kulturní prostě období jedno na druhém.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Takže jdete tím tunelem a vidíte ty vrstvy.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Doslova. Vy jdete tím tunelem a tam jdete třeba kolem alabastrových stél. Prostě z Esarhaddonova paláce nebo jsem došla do místnosti, kde byly prostě sloupy, hluboký studny, a to prostě byly místa, kde jako se žilo před 4000 lety a jako já jsem tam byla jako jedna takhle z prvních lidí, když teda nepočítám ty šmejdy z Islámského státu, kdo to vykopával, tak prostě takhle, jako kdo to nafotil.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Vy jste je musela nějak ale přesvědčit, aby Vás tam pustili.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
No, jako jo, my jsme tam přijeli s kamarádem, taková prostě irácká kecka, to byl jako fakt jako pábitel a přijeli jsme tam a tam byli samozřejmě strážní, my jsme jim říkali, aby nás tam pustili, oni v žádným případě, ne, ne, tak on začal kecat, já jsem začala flirtovat, že jo, prostě blonďatá prsatá, jako ono to na tom Blízkým východě má nějaký výhody. Takže ti hlídači jako, že jo, že půjdou s náma, a tak jsme tam vlastně chodili, to byly úzký tunely, to mělo jako třeba dva kiláky, tři kiláky jsme tam prostě jako nachodili. To se tam jako mísilo nebo možná míň, ale mě to přišlo strašně daleko a vlastně s náma chodili ti chlapi s těma sapíkama, kdyby náhodou něco, tak tam prostě smrdělo, já jsem doufala, že tam chcípl pes, že to jako nesmrdí nic jinýho. Bylo to prostě, fakt jako prostředí, jak z toho Indiana Jonese, jenom jsem čekala, kdy tam bude ta obrovská koule za náma.
Jo, ale jako fakt, prostě já jsem chtěla najít ty stély a ti vojáci bude tak hodní, že prostě chodili s náma těma tunelama tak dlouho, než jsme ty stély objevili a já jsem prostě u toho stála, jak prostě u té, u nějaké prostě modly a zírala jsem prostě na starý, na starý, na starý vyobrazení jakoby těch nějakých tří princezen nebo tří dam, nebo co to tam na tom alabastru bylo.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A jak jsme daleko v čase?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Sedm let zpátky to bylo.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Ne, když se dívám na ty stély, tak, jak jsou staré.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Jo, takhle, 3000 let? Myslím si, že takhle, no.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Má archeolog v tu posvátnou chvíli, kromě toho, že si to chce užít, ještě chuť si třeba vzít nějaký malej kousíček s sebou domů?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Jo, strašně má archeolog takovouhle chuť, jako že fakt ty prstíky svědily. Já jsem byla i vlastně v tý době v muzeu mosulským, kterej Islámský stát jako rozmlátil na cimprcampr, plus do toho spadlo pár, pár střel, plus se tam střílelo, čili tam prostě byly ty starý sochy prostě rozbitý a všude se tam válely kusy těch soch popsaný, popsaný klínopisem. Takže to vás jako fakt svědí ruce, měla jsem prostě v rukou nějaký jako texty historický, takový jako svitky popsaný arabštinou a já jsem vlastně v tý době se znala v Kurdistánu s ředitelkou toho muzea bývalou a vlastně jsem jí říkala, že jsem prostě všecko viděla a ona mě úplně zdrbala, že jsem úplně blbá, že jsem to měla všecko sbalit a přivést prostě k ní, protože teďka to tam jako rozkradou vojáci jedině.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A to je pravda.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
No, to je pravda, ale jako jo, jo, samozřejmě ty choutky tam jsou, ale přece jenom, napsala jsem knížku o ničení památek.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Dějiny v troskách.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Dějiny v troskách, kde se právě věnuju rozkrádání památek, tak bych si musela jako nafackovat, kdybych se na tom sama podílela.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Vy jste řekla prsatá blondýna, mladá, krásná se jako neuvěřitelným úsměvem. Ještě s takovými znalostmi. Umím si představit, že to někde funguje, ale taky si umím představit, že prostě v některých částech to musíte schovat, jak je to vlastně s tím, co si můžete a co si nemůžete dovolit?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Tak já na Blízký východ nejezdím balit chlapy a nejezdím jako nikoho přitahovat Já prostě fakt mám ty svoje hnusný šusťáky, mám to hnusně vytahaný triko a já tam nechci prostě figurovat jako prostě někdo, ke komu prostě chtějí jako nějakým způsobem jako být přitahováni, dost blbá věta, ale ten harassment tam samozřejmě je a já se s tím setkávám docela často, prostě, ať už se chlapi přímo zeptají, jako jestli to spolu nerozdáme, nebo prostě vám potom posílají nějaké bizarní zprávy, já to nesnáším. Já jako prostě opravdu jako k tomu nemám žádný respekt, ale uvědomuju si, že to prostě vychází z toho kulturního nepochopení.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
No, ale předpokládám, že když jedete do Balúčistánu nebo do určitých částí, tak musíte prostě i se oblékat podle toho.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Nemám s tím problém. Já mám přes ty hnusný šusťáky a vytahaný triko ještě prostě přehoz, šátek a prostě opravdu jako, že, aby tam jako co nejméně křivek prostě jako bylo vidět, tak, tak se snažím, jo, kde prostě dobrý mít dlouhý rukáv, tam mám dlouhej rukáv a nemám prostě problém jako se zahalovat víc či méně prostě podle potřeby, jo, jenom prostě jde o to jako k té kultuře se přizpůsobit, respektovat to. My si musíme uvědomit, že ti chlapi, jejich manželky, jejich sestry, jejich matky chodí všecky zahalený od hlavy k patě, oni nevidí, jako oni nevidí žádné odhalené části jako jiné ženy než svojí, tak prostě samozřejmě potom, jako, když vidí mě jak tam pobíhám prostě někde v krátkým rukávu, tak už i ten krátký rukáv je prostě pro ně něco jako sexuálního a mně to je fakt jako tak nepříjemný, že prostě jako já si obleču ten pytel, abych prostě jako byla spokojená. Já jsem teďka tenhle týden dostala několik takových jako harašících zpráv, byla jsem z toho dost špatná, já jsem přišla i v pytli dneska, já mám dneska vytahaný gatě, vytahaný svetr, vytahanou bundu a je mi strašně dobře, prostě vypadám jak blob a je to dobrý.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
.. mě zajímají ty dvě knihy, které píšete, protože ta jedna se týká klimatické změny a migrace a ta druhá se týká lidí, kteří projevili nějakou výjimečnou odvahu a vlastně i v tom světě blízkovýchodním jsou opravdu nadstandardní typy. S kým vším jste mluvila?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Tak já to ještě opravím. To není jenom jako o odvaze, odvaha je trošku téma ještě mýho kamaráda, toto je prostě o lidech, kteří rozbíjejí stereotypy, tak bych to spíš řekla. A to jsou, mám tam aktuálně 15 rozhovorů, já doufám, že se mi to podaří vydat v angličtině, protože úplně v Česku nevím, jaký by to mělo úspěch, ale jsou tam lidi. Kamarád můj byl v Guantanamu 14 let vězněnej, týranej, po šesti letech byl prokázanej, že nevinnej, ale i tak tam seděl dalších osm. Mám tam paní, ta by se líbila Vám, horolezkyně první s šátkem na světě, kdo jako udělal, jak se jmenuje Seven Summits, přesně tak.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Já myslím, že to je Maročanka.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Maročanka, jo, Bušra, tak ta je výborná. Teďka jsem o ní psala článek pro jeden německej žurnál. Mám tam právě toho kamaráda, co bojuje za čistý řeky, mám tam kluka, co se přidal ke Kurdům, Brit, kterej bojoval proti Islámskému státu. Mám tam první modelku se šátkem, která vystupovala pro HMko. Prostě strašně moc lidí, kteří jsou vlastně hrozně inspirující a jako vychází prostě ven z toho stereotypu, který o Blízkém východě máme, jo, mám tam chlapa, co v Káhiře opravuje ženský po obřízce, jo, to byl asi nejhorší rozhovor, co jsem dělala.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Tak to je teda velmi těžký rozhovor.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
No, jako ještě jako ženská, že jo, tak mi vyprávěla, já jsem hodinu a půl se dělala s nohama, křížem, dělalo jsem jim prostě regulérně špatně a on to zakončil tím: Já ti ukážu nějaký fotky, chceš? A já: Nechci, nechci. Ale bylo to úžasný. Takže a ten dokonce vyšel v Reportérů, že si ho jako aspoň zčásti ten rozhovor můžete přečíst. Takže takových lidí na Blízkém východě strašně moc a já si vždycky někoho vyhlídnu, stalkuju ho, píšu jim mraky zpráv, aby si mě konečně všiml na těch všech sociálních sítích, na nějakých jsou přítomný a potom teda se s nima snažím prostě takhle popovídat buď osobně, ideálně, anebo aspoň na dálku a udělat z toho, právě vybrat těch 15 nejlepších rozhovorů, nakombinovat to s nějakýma fotkama, protože ne všecky ty lidi jsem byla schopná vyfotit, takže mám vždycky jako fotky k nim a jako malý vyprávění o tom člověku a do toho právě třeba na střídačku ty velký rozhovory, takže to teďka je můj projekt na léto, doufám, že to už konečně dodělám, ještě mám…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
No, ale to znamená, na to vyjde v angličtině a já si to nepřečtu, já si to teda vždycky přečtu, ale Vy se obáváte toho, že tady máme jako ještě příliš konzervativní společnosti, jinými slovy, že i tito lidé by byli pro nás moc nadstandardní, nebo by to četlo, chtělo číst jenom velmi málo lidí?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Možnost b, si myslím.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Možnost b, to znamená, prostě máme tady pořád nějaké předsudky.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Já si myslím, že by to jako v Česku taky mělo smysl, ale primárně bych to vydala v angličtině a já si myslím, že ti lidi, co to zajímá, tak si to i v té angličtině přečtou.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A proti čemu oni tam musí bojovat na víc?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Jak kdo. Každý boj proti něčemu jinýmu, ale někdo bojuje proti politice. Proti politikům, proti milicím. Další bojují třeba v Evropě. Ten můj kamarád, co se přidal ke Kurdům proti Islámskému státu, tak se vrátil do Británie, byl to prostě jako Brit se vším všudy, prostě původní stará rodina a v Británii byl obviněnej z terorismu, že prostě bojoval proti tureckým milicím spolu s Kurdama, takže to třeba dopadlo tak, že spáchal sebevraždu nakonec, jo, že tak ty lidi prostě se potýkají jak na té státní úrovni s problémama, tak třeba i na té tradiční úrovni, ta Bušra, ta horolezkyně, tak samozřejmě prostě, jí je kolik teďka, jí je přes 50 a prostě funguje v té tradiční marocké společnosti a vysvětluje lidem, že i ženská prostě může chodit ven, i ten šátek, že není diskriminace, takže vysvětluje jak muslimům, tak nemuslimům že, šátek není diskriminující věc proto, aby byl člověk úžasnej. Další se potýkají s rasismem. Je tam toho strašně moc, proti čemu na Blízkým východě se můžete postavit a vlastně ty lidi jako jsou pro mě strašně úžasný.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Jak vás tak poslouchám, možná by bylo bezpečnější pro vás utéct ke střepům a k té archeologii, protože to je takový, i když mizející, ale bezpečný svět a vám leží na srdce, na srdci blaho toho kontinentu víc nebo budoucnost toho kontinentu, když vlastně píšete i o klimatických změnách nebo chcete, aby my jsme věděli, že část těch lidí, kteří se snaží najít lepší domovy, prostě sem nejde jen tak z plezíru?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Vlastně obojí. Já bych si strašně přála, aby tam ti lidi žili dobře. Je tam, já jsem potkala tak strašně úžasný, pohostinný, laskavý lidi, který prostě mají tu smůlu, že se narodili na blbý, místě a prostě nevedou dobrej život a nepovedou dobrej život. Ty životní podmínky Blízkýho východu se strašně zhoršují. Velmi rychle. Já tam jezdím kolik, 15 let a prostě jako reálně vidím, že tam, kde bejvala předtím voda, tam už prostě voda není, jo. A my lidi ve svojí podstatě nemáme v povaze bejt idioti a sednout si vedle suchý studny a koukat, jak je voda, jak tam přijde ta voda a čekat, už umřeme, anebo nám jako děcka umřou, jo. Ten Blízký východ se teďka s tou změnou klimatu hrozně pere a lidi mají strašně málo možností vlastně, jak se tomu postavit. Jedna z možností je odejít jako v rámci země nebo prostě potom dál do Evropy, kde dostávají tu odpornou nálepku, ekonomický migrant, jo, aniž bychom se ptali, od čeho odcházejí. My je prostě hážeme do hromádky, oni jdou parazitovat, oni jdou za lepším, no jo, ale prostě vy tam můžete umřít i jinak, než že vás se trefí kulka, jo, teďka vloni v únoru se v jižním Iráku upálil kluk, protože prostě celé stádo vodních buvolů se mu otrávilo prostě vodou, to bylo stádo za, já nevím, třeba 200 000 USD, to byla obrovská, obrovské množství peněz, o jaké přišel a on jako neměl vůbec nic a prostě se upálil. A teďka se tam potýkají s hrozně rychle se zhoršujícíma podmínkama životníma a prostě to nějak musí řešit. Další, k čemu to potom vede, tak je to, že podle…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Podle mě radikalizace, ne, že prostě vláda se u nás nepostarala. Tak my půjdeme buď k Islámskému státu, nebo k nějaké jiné partě a ty se o nás trošku postaraj.
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Přesně tak, jo, a to nemusí být jenom jako náboženská radikalizace, to jsou jako tzv. antisystémové skupiny, skupiny, které nabízejí jinej systém než ten stát, v jakém žijete. Ty státy Blízkého východu jsou selhávající nebo selhané státy, obojí prostě záleží o kom se bavíme a jako nemají prostě kapacity nebo ani zájem se o ty lidi postarat, že jo, ten třeba vládne jedno etnikum, jedna skupina, tak co by se starali o ty ostatní? No a prostě, kdo nabízí řešení, tak jsou ty antisystémové skupiny, ale je úplně jedno, jestli jsou jako nábožensky orientované, etnicky orientované nebo nějak ideově, levice, pravice, to je úplně jedno. Nabízejí plat, nabízejí i třeba manželky. Islámskej stát nabízel prostě klukům možnost si užít, protože to byli kluci, kteří nemohli si dovolit svatbu, oni jako bylo jim 30 a prostě byli furt panici a prostě nominálně byli panici a ta možnost mít tu ženu, když ono to jako prostě lákavý, jo, takže to tam prostě všecko hraje roli.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Lenko, vy toho umíte hodně, tak si říkám, co budete jako do budoucna dělat, když vlastně tu budoucnost Blízkého východu nevidíte tak růžově? Ovládáte perštinu, ovládáte arabštinu, umíte psát knížky, umíte být k dispozici jak humanitárním službám, tak vlastně novinářům nebo i jako novinářka. Archeologie, to je taky další věc. Co budete dělat?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Já vůbec nevím. Ale je to častá otázka mojí mámy a já vlastně vůbec nevím. Já doufám, že ten Blízký východ jako mě bude živit i nadále ta znalost, ale asi by chtěla dělat něco, co prostě má jako smysl a nějak prostě pomáhat, reálně, pomáhat lidem, anebo se nějak zaměřit na to jakoby za ten terorismus a ten extremismus náboženskej a jakoby účastnit se, podílet se na nějakých možnostech řešení.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Takže vlakem do Mauretánie už se s váma nesvezu?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Vlakem do Mauretánie pojedeme v lednu spolu.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Jinými slovy, budete ještě provádět, nebo už i tahle kapitola pomalu končí?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
A já si plánuju pár cest nechat, ale já teďka mám třeba kolem 16, 20 expedic ročně, takže vlastně přijedu domů, vyperu a jedu někam dál a je to vlastně strašně vyčerpávající, do toho přednáším, do toho píšu a vlastně já nemám už jako žádný osobní život, skoro, je to takový, prostě, už jsem strašně unavená, takže potřebuju nějakým způsobem to všecko překopat a potřebuju ještě nějaký jako intelektuální stimuly dál se vzdělávat, prostě.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Rozumím. Poslední otázka, která se ještě týká vlaku do Mauretánie. Proč má někdo zapotřebí skočit do vlaku, který vlastně přejíždí poměrně dlouhou nehostinnou cestu a sedět ještě přitom na železných ingotech, protože tam osobní vlak prostě nejede?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Protože v Evropě nemůže, jo, my v Evropě prostě žijeme v nějakém prostředí, které je jako hodně regulované, tiché, klidné, čisté a prostě ta Afrika nabízí jako vzruchy, které tady prostě nenajdeme.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
V Mauretánii toho taky moc nenajdu, že jo?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
A je to úžasný.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A tam jde o ten vlak, anebo vlastně o tu nějakou autentičnost ještě místa?
Lenka Hrabalová, spisovatelka
——————–
Tam jde určitě o tu autentičnost pro mě. Mauretánie není destinací, kam jezdí turisti, takže taková pořád teda inkognita, nepoznaná země, kde prostě lidi vás nemají moc rádi nebo vás tam nechcou nebo ne, nechtějí, drží si ten odstup, jak jsem o tom mluvila předtím. A zároveň Mauretánie byla v minulosti místem transsaharského obchodu. Tam jsou stará města, kde kdysi byly obrovské knihovny, obrovská náboženská centra, takže je to takový i prostě reminiscent té saharské minulosti, a to nejenom jako před pár staletími, my tam prostě potkáváme zaniklé osady z neolitu, třeba staré 8000 let, skalní malby žiraf, uprostřed Sahary máte malbu žirafy, prostě vidíte, že i to klima se takhle mění, že ta Sahara nějakým způsobem osciluje mezi zeleným a hnědým a vlastně Mauretánie mě absolutně uchvátila, opravdu tam nic není, kromě těch pár starých měst a toho vlaku, ale ta syrovost tady tohohle kraje, té Sahary, tak to je prostě, no. To už málokde na světě najdete.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Dr. Lenka Hrabalová, dneska můj host, děkuju za to, děkuju za otevřenost, za upřímnost a ať se vám daří.
Přidejte odpověď