Radiožurnál
Filmů už natočila víc než 100. Kromě toho, že se věnuje lovu autenticity, tak je taky autorkou několika knížek a pedagožkou. Loni jí prezident Petr Pavel udělil medaili za zásluhy prvního stupně. No, a dneska má v České televizi premiéru její nový dokumentární film Juráček je můj osud. Režisérka a dokumentaristka Olga Sommerová, vítám vás tady.
Dívala jsem se včera s laskavým svolením vás a České televize na vaši hlavní hrdinku v předpremiéře a říkala jsem si, čím musí Olgu Sommerovou zaujmout žena, aby o ní chtěla točit dokument?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Já jsem už mnohokrát říkala, že ráda točím o ženách, ale mě zaujala její kniha, která se jmenovala O Pavlovi, vyšla v roce 2020 a stala se, stala se nejlepší knihou Lidových novin a ta kniha je tak fascinující. S kýmkoliv jsem mluvila, tak všichni byli úplně z toho jako rozjařený, že něco takového se vůbec může napsat, protože ona píše o svém životě s takovou…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Otevřeností?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Ne, s takovou jako sebevražednou, vůči sobě sebevražednou upřímností, že navíc tam se jedná v té knize hodně o vztah s jejím pozdějším manželem, filmovým režisérem Pavlem Juráčkem, který byl tím nadaným talentovaným filmařem nové české vlny šedesátých let a ten vztah byl, ono se mu říká toxický
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Zničující.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Protože Daňa se do něj tak jako strašně zamilovala, že potom jí to drželo tak dlouho i navzdory všemu a jako v té knize lidi nejvíc zajímá právě ten vztah. Jenomže já jsem chtěla udělat film o Daně, to znamená, ten Danin život se dělí na dvě půlky, první je v komunistickém Československu a druhá je v Německu a v tom komunistickém Československu ona podepsala Chartu, takže byla disidentkou, takže musela vzdorovat těm represím Státní bezpečnosti, a to byly domovní prohlídky a vazby a navíc s Václavem Havlem dělala samizdatovou edici Expedice.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Pardon, že vstupuju do Vaší řeči, tu samizdatovou edici dělali podle mě tak tři nebo čtyři roky a za tu dobu udělali 89 knih. Já neznám takové vydavatelství v současnosti, které by něčeho takového bylo schopny. To byly, to byly super dvojka. To prostě se nedá normálně zvládnout, že jo?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Ona Daňa říká, že vlastně Václav Havel vždycky to vybral, posvětil, ale všecko dělala ona, jo, takže na tom jako zadat to písařkám, nechat to napsat, potom to svázat dohromady, atd. a pořád jako…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Přeložit někdy.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
S tím, že ne, protože to byli zakázaní autoři hlavně čeští, ale pak i zahraniční. Takže to byl neuvěřitelný výkon a ten neuvěřitelný výkon vlastně provází tu Daňu celý život. Potom, posléze i v tom Německu, kdy najednou vstoupí prostě do země, kde 32 let nežila do jiné země s jiným jazykem, s jinou kulturou. A ona se dokáže v ní jako obhájit a prosadit, takže to je něco neuvěřitelného, jo. Takže pro mě ta Daňa je taky ten její život takovým jako příkladem, takovou inspirací pro nás, že lze prožít ty těžký chvíle, ale neztratit přitom noblesu, jo, a neztratit důstojnost, takhle ona tím životem prošla, a to je velká inspirace.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Otázka pro člověka, kterého se teď možná dotkla ta věta, kterou jste řekla, jak neztratit inspiraci, jak neztratit důstojnost, když prožívám těžké chvíle?A není to jenom Daňa Horáková, se kterou jste mluvila, která prošla těžkými chvílemi. Jak na to?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Tak já jsem si vlastně teďka uvědomila, že je tím, že já jsem natočila mnoho filmů o disidentech, jo, protože já jsem chtěla ještě zažít a zaznamenat životy lidí, kteří se postavili nejdřív proti nacistickému režimu. To byl jeden film a pak proti tomu komunistickému, tak jsem si uvědomila, že Daňa je vlastně moje poslední chartistka asi, o které jsem natočila. To téma, bylo pro mě tak takový, že já jsem si do něj pustila zvláštně a dělala jsem jeden film za druhým, protože jsem ty lidi strašně obdivovala, jo, a to znamená, ten můj obdiv patří i té Daně, která navíc ještě teda jako v tom komunistickém Československu předávala zprávy o Chartě zahraničním novinářům, a to prostě tu Státní bezpečnost strašně dráždilo, takže ono nakonec to dopadlo tak, že je vystěhovali z Juráčkem v rámci asanace, to byl takový z roku 79, taková věc, kterou dělala Státní bezpečnost, že nepohodlný lidi prostě donutila vystěhovat se a bylo jich mnoho a bylo jich mnoho známých lidí.
moderátorka
——————–
Film Olgy Sommerové Juráček je můj osud, uvidíte už dnes večer v České televizi. Daňa Horáková, vaše hlavní hrdinka. Dá se říci, Daňa Horáková, manželka režiséra Pavla Juráčka, temného démona, nebo můžeme napsat Daňa Horáková, Česko-německá novinářka, spisovatelka, taky hamburská ministryně pro kulturu, žena, která seloužil o vznik Hamburské filharmonie a mnoha a mnoha dalších krásných věcí. Je to spravedlivé, když někdo řekne manželka režiséra Pavla Juráčka?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Je to velmi nespravedlivé. Já s tím nesouhlasím a taky jsem se já proti tomu postavila, že ti, kteří zpracovávali příběh Dani, to znamená podle té knihy o Pavlovi, to znamená Divadlo Na Zábradlí, což je výborně udělaná hra, a potom se chystá hraný film. Pořád šli potom vztahu s Pavlem Juráčkem. Protože tam bylo nevysvětlitelné pro mnoho lidí a pro ženy vůbec bylo nevysvětlitelné, jak je možné, že Daňa, doktorka filozofie.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Navíc krásná žena velmi.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Ano, krásná žena, vysoce intelektuální žena je prostě energická, tak schopná, že prostě dokáže vydržet ve vztahu s člověkem, který vlastně s tím Pavlem Juráčkem, kterého zničil ten režim, to znamená, vlastně on měl nastoupenou úžasnou cestu profesní, natočil ty dva skvělé filmy. Případ pro začínajícího kata a on prostě postava k podpírání a tenhle ten člověk, když po invazi sovětských vojsk musel opustit Barrandov a opustit tu profesi, tak najednou vyprchala, prostě ztratila se jako v mnoha případech jiných, prostě ten dar toho talentu, který mohl obohatit tuto zemi.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Já se omlouvám, že vstupuju do Vaší řeči. Já jsem si kladla otázku, jestli dva filmy skutečně ukazují na extrémní talent?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Tam musíme ještě přečíst to, že on napsal mnoho scénářů, on byl vlastně původně scenárista, jo? A vlastně úžasný, člověk úžasný myšlenek, on napsal strašně moc scénářů a pak natočil tyhle ty dva skvělý filmy, i kdyby to byly jenom ty dva, tak jsou tak vynikající, jo, ale když jsem řekla, že ho prostě zničil ten režim, tak ta okupace, tak jeho zničilo taky alkohol a vlastně jeho povaha, že nebojoval jako Daňa. Daňa bojovala, ona bojovala a on se na všechno vykašlal a on prostě vlastně vůbec nenaskočil v tom Německu na tu vlnu, že by mohl tam dál dělat filmy, přestože ona mu připravila půdu.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Nechtěl dělat kompromisy.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
A nechtěl dělat kompromisy, nechtěl dělat jakoby komerci, jo, protože tady byl zvyklej, že prostě může dělat svoje filmy a že se na všechno vykašlal, že vlastně jako nevydělával peníze, že se takhle jako ničil. Tak to je druhá stránka teda toho jeho jako geniálního talentu.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Celé to vlastně vrcholí jeho odchodem. Ale najdou si ženy, které prožívají třeba těžký až toxický vztah. V tomhle nějaký návod, jak třeba z toho ven?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Já myslím, že je známo, známo. A říká to mnoho žen, který žily s manželem, který byl, jo, a já když jsem dělala ty knihy O čem s ní ženy? Tak jsem se zeptala tý jedný a proč jsi to vydržela? Jak to, proč jsi tam byla? A ona mi říkala: „Olgo, ty nevíš, co my prožíváme? Vždyť my prostě potom si myslíme, že za všechno můžeme my. On nás tak prostě utluče, že už nemáme vůbec jako vlastní myšlení a jako vlastní nějakou důstojnost…“ takže my si nevím, jestli to byl případ Dani, tam byla ta obrovská láska, kterou taky prostě můžeme my všichni pochopit, ale na tom začátku a co potom? Takže mnoho žen, s kterými jsem mluvila, říkaly, jak to mohla vydržet, proč neutekla z toho toxického vztahu?
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Mají, takhle tam v tom filmu je jedna scéna, která v rámci toho komentáře je vlastně komentována jako scéna, která by měla vejít do dějin kinematografie. Je to z případu pro začínajícího Kata z roku 1969. Scéna s vlnícími prkny. Pro neznalé, v čem je tak geniální?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
To je opravdu tak působivá scéna, tak to je, to je scéna, kdy hlavní hrdina se tam plazí na půdě a plazí se po takových houpajících se prknech, které prosvítají. A on tam v tom průsvitu vidí muže a ženu, třeba rodiče, já nevím, pak v tom průsvitu vidí mladou utopenou dívku, svoji asi milenku, a to je scéna, která opravdu nikdy v žádným filmu ještě nebyla nic podobného a Daňa taky říká, že Juráčkovi se tahle scéna zdála, jo, ve snu a on jí potom natočil a opravdu ta scéna je naprosto zapamatovatelná, protože je originální, jo?
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Daňa a děti, to je velmi citlivé téma a je vždycky těžké se na to ptát. Vzpomínám si, Vy jste točila i dokumentární film s Jitkou Molavcovou. A to jsou vždycky velmi těžké momenty, jak se s tím vlastně vypořádávátek, když máte položit těžkou otázku a víte, že potřebujete tu odpověď? Protože nesmí v tom filmu chybět.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Já jsem s Jitkou Molavcovou se odvážila té otázky, protože ona to, o tom nikdy nemluvila a protože jsme byly v té době toho natáčení vlastně velmi důvěrné přítelkyně, tak jsem si tu otázku dovolila, já jsem jí nemusela ve filmu potom použít, že jo. A co se týče Dani, tam bylo zajímavé, že ona si o to téma řekla, protože já jsem ho ve filmu neměla a bylo už, jako už jsem byla ve střižně a všechno a my jsme dotočili tuhle tu výpověď o tom, že ona udělala skvělou kariéru, ale trápilo ji celý život, že nemohla mít děti, jo, a potom, když člověk nemá děti, no tak ho vlastně ty děti jako nezdržujou od té kariéry a pak ta kariéra může být tak skvělá, jako jí měla Daňa, jak vlastně tady, tak i v Německu.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Což ale neznamená, že se tím ta žena netrápí, že jo?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Ona se tím strašně trápila.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Já, když se občas dívám na dokumenty, které jste natočila, tak si říkám, Vy stavíte ty lidi do různých situací, přivádíte je na různá místa. Už se vám někdy stalo, že vlastně jste někoho opravdu přivedla do situace, která pro něj byla extrémně těžká a nedalo se to točit? Protože Daňu taky vodíte po různých místech v minulosti. Dokonce si sedá za stůl Boženy Němcové. Tak bylo to pro někoho těžké v nějakým…?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Já jsem několikrát v životě, když jsem točila lidi, tak oni začali plakat, jo. A zajímavé je, zajímavý je pláč u starších mužů. To je něco takového, jak ten muž bojuje s tím pláčem a teď je vidět v tom obličeji ten boj, jako že je dojatej a že prostě, ale to nechce a ono to nejde. Tak já jsem nikdy tu kameru nevypnula, já jsem prostě čekala a pak jsem použila, když jsem to považovala za dobré, tak jsem část toho pláče použila.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Mají ti lidé nějaké právo veta? Když vlastně je ten dokument už v hrubém střihu vidí, to může Daňa říct třeba hele, tohle tam nedávej. Já to tam nechci.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Samozřejmě, já každýmu s tím točím film, ten film ukážu, pochopitelně. To prostě bez toho nejde, ten film musí být autorizován. A to mě, jako když mi někdo řekne, tohle bych tam nechtěl, tak já chvilku bojuju jako za to, někdy to vybojuju, někdy ne. Ale nemám ráda, když mi říkají naopak, co by tam ještě mělo být, jo, a to je vůbec takový problém vlastně autorského filmu, že já vím, co tam chci, kudy jdu, a pak prostě ty diváci říkají, a proč to není tohle a proč tam není to? Prostě, to se nevejde všecko do toho filmu, to je věc toho autorského pohledu a dokumentární film je autorské dílo, takže vždycky to nechám, vždycky to nechám autorizovat.
moderátorka
——————–
Daňa Horáková je vlastně hlavní hrdinkou, to můžu říct, filmu Juráček je můj osud. Uvidíte ho dneska v České televizi, natočila ho Olga Saommerová. Vůbec jsem nevěděla, že tahle bytost toho tolik dokázala, když se přestěhovala do Hamburku. Bylo těžké třeba najít nějaké ty archivní věci, které se týkaly jejího politického působení?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Archivy jsme pochopitelně získali, měli, byly strašně drahý a vlastně byla to inaugurace a byly tam některý činy, který jako si vymyslela, udělala jako ministryně kultury a mě nejvíce zaujalo to, že ona prosadila, že v jedné hale, kde se normálně ukazovalo moderní umění, který já miluju samozřejmě, ale nešlo to dál, že prosadila Dům fotografie a v Německu žádný dům fotografie do té doby nebyl. A ona říká sama, že vděčí tomu svému původu z Prahy, protože v Čechách ta fotografie měla úplně jinou hodnotu…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A jiné renomé.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Zvuk, takže ona hrozně těžce prosadila ten dům, fotografie, měla k tomu napomoct Gundlacha, což byl historik a sběratel fotografií, fotograf, který věnoval tomu Domu fotografie, celou svoji úžasnou sbírku zadarmo. A potom druhý počin byla Filharmonie hamburská, kterou taky Daňa pomáhala prosadit, a to zrovna v době, kdy teda byla tou ministryní kultury. To je tak nádhernej dům a tak ho ti Hamburčané milujou, jo, a také hudba, že jo, je to krásný, prostě nádherná akustika, sály prostě a jaký, jak to vypadá zvenku ta budova, která tam je přímo, jako tam, kde byly ty doky, stojí na jednom tom doku, tak to je teda opravdu úžasný dílo, co se jí podařilo v tom Hamburku. A ještě další a další věci.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Oni po emigraci začínali v Mnichově, jak ona se vlastně do toho Hamburku dostala?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Ona šla přes Berlín, kde byla v redakci jako novinářka v Bildu ještě v jiných a psala o kultuře a ona psala takový krátký články jako o kultuře se říkalo Dani, Dani kousky a byly hrozně populární, protože ona se tím hodně zabývala, hodně se na to připravovala a udělala opravdu jako stovky rozhovorů s těmi nejslavnějšími lidmi, ne v Německu, ale jako po celém světě, jo, takže tam se dostala do toho Berlína a z Berlína se potom dostala do Hamburku.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Proč tak málo vlastně, já kdybych se nepodívala na ten film, tak bych vůbec nevěděla, že takovou fantastickou ženu jsme v Česku měli a že je možná škoda, že jí tady už nemáme.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
No, tak těch lidí, kteří byli skvělí a odešli, těch je samozřejmě víc. Mnoho se jich vrátilo, ale to je jako prostě holt to, co nám zbylo potom svinským perzekuci toho komunistického režimu, o kolik jsme přišli lidí jako osobností, jako všeho možného, co mohli udělat, tak to je, Daňa je jednou z nich, ale zase prostě udělala mnoho skvělé práce v Německu.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Dívala jsem se na titulky. Za kamerou dokumentu Juráček je můj osud, byla Olga Špátová a Jakub Sommer. Je to výhoda točit se svými dětmi?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Já to mám ráda.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Jako může být na ně člověk drsnější? Jsou flexibilnější?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Ze začátku jsem byla drsnější a pak jsem byla méně drsná, protože si to nenechali líbit, jo, protože to je něco jiného. Když točím s nějakým kameramanem, tak on si nedovolí ke mně, zatímco moje děti si ke mně dovolí, takže to se potom stává, ale já točím především s Olinkou, která se s Olgou Malířovou, která se té kameře věnuje a já jí hrozně chválím za tu kameru. Ona se vlastně jí naučila jako samoučka, protože jí nevzali na FAMU, takže ona točí svoje filmy a dělá kameru a já jsem z té její kamery nadšená a pak někdy točím taky se synem, s Jakubem Sommerem.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Líbí se mi v dokumentu Juráček je můj osud motiv vody, líbí se mi, jak po té vodě plynou fotografie, jak je ta voda pohlcuje a co znamená věneček, který vlastně ve finále Daňa hodí do vody v Babiččině údolí. Znamená to něco, čeho to je symbol?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Já jsem ten, ne, tu scénu s těmi fotografiemi plynoucí mi po vodě, jsem natočila až nějak jako hodně pozdě, mě to napadlo proto, že za prvé jsem měla senzační fotografie od Bohdana Holomíčka se v době disentu, když se Daňa s Pavlem Juráčkem seznámili. A já jsem jako vlastně to brala tak, jako že ten vztah jako odešel, odplynul jako bylo to velký, veliký ten vztah, ale pak se prostě vytratil, Juráček se vrátil do Československa, pak umřel, láska odešla, takže jsem prostě byla ráda, že mě to napadlo, že to mám a potom se v tom filmu dostáváme jako za sebou z toho Hamburku, kde je té vody hodně, se dostáváme na povodně v roce 2002, kdy Daňa přivezla z Hamburku milion EUR, které iniciovala, se udělala sbírka na ty povodně, takže tam jsou povodně a pak se hned dostáváme do Ratibořic, do toho Viktorčina splavu, že tam je ta voda, voda, voda a pak tam Daňa hází do toho, do té strouhy, hází věneček pampeliškový kterých jsem musela vyrobit asi čtyři tam, protože se to nedařilo. Tak co znamená, ten věneček? Je to jako láska odplyne, jako odejde. A je tam téma babičky a Boženy Němcové proto, že za prvé babičku milovali jak Juráček, tak Daňa Horáková a tak prostě všechny možný osobnosti, včetně Franze Kafky, a pak je tam to téma Boženy Němcové, které se zase přibližuje k Daně, protože Daňa, když žila s Juráčkem, tak nemohla psát v pokoji v jedné místnosti, takže šla do koupelny a psala tam a ona ve finále říká, že to vydržela Božena Němcová přes všechno psala, tak já to musím taky vydržet.
moderátorka
——————–
Já teď budu citovat z jednoho vašeho staršího rozhovoru. „Od scénáře po natáčení, skládání filmu na papíře až po střižnu. Na svůj film a filmové hrdiny myslím vstávaje, lehaje. Samozřejmě, když je mi 60, 70, bývám únavená.“ Jak to mám udělat, aby se mi po sedmdesátce pořád ještě chtělo pracovat?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Jo, to musí se člověk pořád chtít divit, pořád musí chtít žasnout, pořád musí chtít poznávat, protože už toho poznal hodně a k tomu, aby člověk tvořil, potřebuje energii taky a ta energie, jak známo, ubývá. Já, když si vzpomenu na celou svoji kariéru, já jsem natočila těch filmů 130, tak jak jsem strašně vášnivě se chopila každýho tématu, který jsem chtěla dělat, jak jsem zatím šla jak ohař. A potom najednou mně bylo 70, točila jsem s Jiřím Suchým film a říkala jsem…
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Teda neuvěřitelný.
Olga Sommerová, režisérka
——————–
A říkala jsem si, hm, tak jako tak mám ještě dál jako pracovat? A když jsem viděla jeho, kterému je 93 a on pořád píše nové věci, hraje v nich, skládá hudbu, skládá písně. Tak já se tak strašně stydím, jo? Zrovna tak Michal Kocáb, o kterém jsem taky točila, který teďka měl 70 a on pořád tvoří a úplně vášnivě a strašně tvoří, takže to se člověk potom jako asi zastydí, ale musí stejně poslouchat svoji mysl, svoji duši, svoje tělo, jestli chce nebo nechce do toho dál jít.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
No, a těch fascinujících lidí a těch fascinujících témat, když už člověk spoustu toho natočil a viděl, ubývá jich?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Neubývá, neubývá jich, tak ty jsou pořád, že jo, pořád se tvoří, pořád se žije, pořád je něco nového.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Vy jste si teď vybrala téma, které na první poslech může znít velmi nelehce, ale myslím si, že je senzační. A to je dětský hospic. Točíte o fenoménu jako takovém nebo o manželích, kteří se rozhodli, že něco takového tady vybudují?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Točím o fenoménu, i když ten můj první nápad byl, že manželé Vlčkovi, Katarina a Ondřeji založili nadaci a jsou to fascinující lidi, krom toho, že do toho dali 1,5 miliardy korun ze svého, tak ještě, jak se angažují. Katarína je taky pracuje v Cestě domů. Jak to lékařka? A já jsem se pak jako tak tím nadchla, že jsem se seznámila s tím týmem, to nejsou jenom oni, to je prostě obrovský tým, který tam oni mají 20 lidí ještě víc a který pracuje na tom, aby nejenom, že se postaví ten hospic, ta budova na místě bývalé usedlosti Cibulka, ke které já mám osobní vztah, protože jsem tam 30 let žila vedle. Ale i to, že se vlastně jako dělají workshopy, podpůrný týmy, podporujou Motole na dětské onkologii atd. prostě ta jejich činnost je rozsáhlá, velmi rozsáhlá a ten hospic bude vypadat krásně, ale první hospic vznikl v Brně. Je to Dům pro Julii. Já jsem tam byla, já jsem se tam jela podívat. Je to nádherný. A vůbec i to téma té dětské paliativní péče znamená to, že prostě se o ty děti, který mají závažnou diagnózu, starají ty lékaři a starají se i o rodiče a pomáhají jim. Tam jde o tu pomoc jako vlastně dlouhodobější, tam nejde jenom o to samotné umírání.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Je to určitě nelehké téma. Uvidím ty děti třeba v tom dokumentu nebo vlastně se jich to vůbec nebude týkat, když se bavíme o paliativní péči?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
Já jsem teďka nerozuměla.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
No, točíme o dětské paliativní péči, uvidím nějaké děti v tom dokumentu?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
No, budou tam děti, samozřejmě, jsme už to natáčeli děti například v Motole, protože Dětská nemocnice Motol velmi spolupracuje s tou nadací a je tam skvělá lékařka Lucie Hrdličková a Dr. Josef Mališ, s kterými jsem natáčela a oni jak komunikují s těmi rodiči těch dětí, s těmi dětmi, to je krásný. Taky jsem točila jednu dívku osmnáctiletou, které řekli lékaři, že už není žádná další léčba a ona asi měsíc po natáčení zemřela. Jo, takže tam tyhlety věci se budou opakovat nějak, ale to, aby ty rodiče, kteří přijdou o dítě, což je to nejstrašnější, co se může člověku stát, tak aby se ulehčilo i těm dětem, i jim v tom, když přijde ta těžká závažná choroba a ty děti jsou v podstatě odsouzený k tomu, že odejdou, tak to je něco senzačního, co se teďka rozvíjí a já jsem hrozně vděčná manželům Vlčkovým, že toto založili a rozvíjejí tady.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
No, a kdy bude? Já vím, že to je nefér, když dneska máte premiéru Juráčka, ptát se kdy bude ten dokument hotový. Ale tak zhruba?
Olga Sommerová, režisérka
——————–
No, já to mám naplánovaný na 2-3 roky, protože já čekám, až se postaví ten nový pavilon na Cibulce. Až skutečně dojde k tomu, co vlastně tím jako ne úplně cílem, cílem je veškerá ta činnost, která probíhá. Takže natáčím a budu točit ještě dlouho a jak to potom dopadne a kam až dospěju, to opravdu nevím.
Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Režisérka a dokumentaristka Olga Sommerová byla dneska mým hostem. V České televizi má premiéru, tak ať se film Juráček, můj osud líbí, ať promlouvá k těm, kteří chtějí slyšet. Vám ať se daří. Děkuju za rozhovor.
Přidejte odpověď