Radiožurnál
Hostem Radiožurnálu je dnes scenárista, režisér a spisovatel Patrik Hartl. Dobrý den.
Malý pražský erotikon jako audiokniha. Co to, že to trvalo 10 let od vydání vašeho bestselleru? To byl druhý román.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Ano, je to tak.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
A nejprodávanější.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Ne, každá další knížka je jako prodávanější než ta předtím.
moderátor
——————–
Máte už přes milion výtisků, je to možné?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Ano. Asi 1 000 200 něco.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Jak to děláte?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Jak to dělám, to nevím. Mě ta čísla děsí a nemám je rád. Protože….
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Je to závazek.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Ne, protože kvantifikují krásu, a to se mi nelíbí. Já usiluju o to, abych napsal něco hezkýho, co se lidí dotkne nějak citově a ta čísla to shrnují do takové chladné cifry, která mně vlastně nevyhovuje. Já bych radši měřil ten úspěch mého psaní nadšeností čtenářů než čísly. To mně nějak přijde lepší.
moderátor
——————–
Určitě ta nadšenost k vám přichází. Jakým způsobem nejčastěji?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Nejčastěji mě lidé zastavují na ulici nebo mi píší.
moderátor
——————–
A už jste se zbavil ostychu takhle na té ulici?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Přiznám se, že trošku jo. On se člověk prostě omlátí a je pravda, že vždycky jsem nervózní, protože vlastně nevím vůbec, co mám říkat. Ale mám to velký štěstí, že když mě lidi zastavují, tak mně říkají něco jako hezkýho. Takže to je vlastně příjemný, i když se stydím.
moderátor
——————–
16 hodin a 10 minut. Už jste to slyšel celé? Ten Malý pražský erotikon.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Ještě ne. Slyšel jsem první dvě kapitoly, to mě úplně nadchlo a říkal jsem si, že si musím vyčlenit čas na to, abych to poslouchal dohromady. Ale zatím mám tolik povinností, že to vůbec nezvládám. Ale ty dvě první kapitoly. Už z toho bylo jasný, že David Novotný zejména jako fantasticky to přečetl prostě.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Takže jako interpret se vám zamlouvá.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Já jsem úplně nadšenej, David si s tím pohrál velmi kreativně, vůbec se nebál, byl svůj. Vnesl do toho spoustu jakési nové imaginace, která mě ani nenapadla. Je to jako posun, on to posunul tu knížku. Je to zábavný a přitom citlivý.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
A ta úvodní otázka, proč po 10-ti letech ta audiokniha?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Na to je dlouhá odpověď, kterou vám rád dám, jestli můžu, tak ji dám. Já píšu příběhy způsobem, který předpokládá, že je lidé budou číst. To je specifický v tom, že ten psaný text umožňuje čtenáři významně odlišnou variabilitu výkladu jednotlivých situací. Někdo podle toho, jakou má sám náturu, přečte nějakou konkrétní situaci jako vtipnou. Někdo, když si ji přečte, tak ji vnímá jako smutnou, protože má zase jinou náturu. To mě hrozně baví a snažím se psát tak, abych umožňoval ty interpretace různé citovosti a ve chvíli, kdy člověk namluví tu audioknihu, tak musí společně s režisérem ten vypravěč zvolit určitou cestu, určitou interpretaci, takže už nemůže jeho podání být zároveň opravdu úplně vtipné a zároveň opravdu úplně smutné. A on zvolí nějakou cestu a já jsem nechtěl to omezovat těm perceptorům nebo ti, kteří to budou prostě vnímat a posluchačům. A tak jsem to nechtěl dělat, jenže pak se mi začalo stýskat, teď před rokem se mi začalo stýskat po tom příběhu a po sobě nejsem schopný ty knihy číst, takže já už nevím, co jsem tam napsal. Zapomněl jsem to, ale vím, že si pamatuju ty postavy, že se jsem je měl rád, že jsem k nim měl nějaký vztah. A byl jsem zvědavej, co jsem tam napsal a protože nejsem schopnej to po sobě přečíst, tak jsem si říkal, A co kdyby, když by někdo fakt nadanej chtěl, měl chuť to natočit, tak co kdybych si to poslech už s nějakou interpretací. Třeba mě to nějak nakopne. A ty první dvě kapitoly mě rovnou nakoply. Stojí to za to, je to hezký. Já jsem vlastně nostalgickej, vlastně trošku jsem chtěl zavzpomínat.
moderátor
——————–
Malý Pražský erotikon vychází po 10-ti letech konečně jako audiokniha. O tom si povídáme na Radiožurnálu. Vy máte tak roztomile polepená kolena. To souvisí s tím, že teď trénujete na StarDance.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Ano, je to tak. Mám oblepený kolena tejpama, protože každý den trénuju, je to velice náročný fyzicky. Já jsem takovej rozleptanej, rozpadlej, protože pořád sedím, uvědomil jsem si, že vlastně 30 let sedím u notebooku, hýbu se naprosto minimálně. Svoje tělo vždycky nakrmím a chci po něm jenom to, aby vydrželo to psaní, aby vydrželo moji kreativní práci. Takže jsem se o něj nijak nestaral, dost mě obtěžovala představa, že bych měl cvičit nebo se nějak hýbat. Považoval jsem to především za ztrátu času a minulej rok se stalo to, že jsem měl už dlouhodobě zablokovaný krk z toho psaní a několik lékařů nezávisle na sobě mě upozornilo na to, že pokud chci dál tolik hodin denně psát a nehybně sedět u notebooku….
moderátor
——————–
Jenom zhruba kolik hodin to je denně?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Pokud to je normální den, když jsem s rodinou, tak to je osm hodin denně, pokud mám to štěstí a jsem bez rodiny, tak třeba 14, 15 hodin. Já pokud můžu, kdybych žil sám, tak pracuju podle mě tak 14 hodin denně.
moderátor
——————–
Takže je to vášeň.
Patrik HARTL,
Naprosto.
moderátor
——————–
Závislost.
Patrik HARTL,
Naprosto. Mě to pohlcuje. Já jsem šťastnej, ten den mi přijde naplněnej. Já mám pocit, že vím, proč jsem žil, vím, proč jsem tady, vím, kam směřuju. To je nádhera.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Ale já jsem vás přerušil ve vyprávění toho, co by se stalo, kdybyste, nebo co musíte udělat pro to, abyste dál mohl takto pracovat?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Abych mohl dál takto psát, tak jsem byl upozorněn, že musím začít řízeně cvičit, že to vůbec jinak nepůjde, že jsem ve stavu stárnoucího houslisty, který když dělá pořád jedny pohyby, tak prostě to tělo zásadně trpí a že bude vyloučené, abych dál tolik hodin denně pracoval. Tak jsem chtěl začít cvičit a v tu chvíli s tím zablokovaným krkem mi zavolali z České televize a nabídl mi, ať jdu tančit. A já jsem okamžitě věděl, že tančit bude ještě mnohem lepší než cvičení. Že tam bude se mnou nějaká holka.
moderátor
——————–
Jaká je tam s váma holka?
Patrik HARTL,
Terezka Prucková. Výborně si rozumíme, povídáme si, povídáme si dost teda o tanci, jo, ale jinak mně je s ní dobře, já jsem jinak totiž dost nesnášenlivej člověk.
moderátor
——————–
Víte, že nevypadáte.
Patrik HARTL,
Já vím, já vypadám roztomile. Ale to je proto, že když mi někdo nevyhovuje, tak uteču, proto jsem tak často sám. Protože mně často někdo nevyhovuje. A já utíkám před konflikty. A jsem radši ve své ulitě a být s někým tolik hodin nebo strávit tolik dnů intenzivních pro mě byl nějakej stres taky a hrozně mám radost z toho, že Terezka je tak kultivovaná, tak citlivá, že je mi s ní prostě fajn. A makám jak zvíře. Já nevydržím víc než dvě hodiny tančit.
moderátor
——————–
Ale je to denně.
Patrik HARTL,
Denně ano, ale i potom ležím, jsem úplně zlitej potem, když poslední připomínky už přijímám vleže teda, to už nedokážu ani sedět, to vůbec opravdu nejde. Já mám slaboučký nožičky, já jsem takovej pavouk.
moderátor
——————–
Proto ty tejpy, ty jsou preventivní.
Patrik HARTL,
A ty tejpy jsou preventivní, aby držely ta kolena, protože moje svaly jsou tak slabý, že už ta kolena po třeba hodině začnou být v ohrožení. Tak jsem, mám takovou podporu, tejp, ale zkusím to sundat, jakmile doufám, že zesílím. Já hodně musím jíst, protože moje tělo ještě v tom, po tom třicetiletém, po té třicetileté nehybnosti je teďka v šoku z toho energetického výdeje a hrozně hubnu, pořád strašně hubnu, hubnu moc, Já mám 82 kilo, jestli to zajímá posluchače, tak já mám 82 kilo, ne 82 kilo, já mám 182 cm a jenom 74 kilo. A to už je špatný, protože v té výdeji, jak to jde pořád dolů, tak já bych zkolaboval jako, nevydržel bych vlastně ani do prvního kola, takže já se musím pořád cpát něčím, pořád samý maso, vejce, maso, vejce, teďka tím opravdu žiju, baví mě to.
moderátor
——————–
Na stará kolena se do tance pustil Patrik Hartl, který vylezl ze své ulity a přišel vyprávět do Radiožurnálu. Víte, já si říkám, že člověk, který toho má tolik jako vy, jak se může upsat České televizi, protože pokud se to povede, tak třeba tam můžete ve Stardance být klidně až do finále. To znamená, že jste vyblokován až do zimy.
Patrik HARTL,
Já jsem chtěl změnit svůj život. V tu chvíli, kdy přišla ta nabídka, já jsem věděl, že musím něco udělat a že se musím věnovat svému tělu a že něco musím změnit, protože jsem jako robot, roky a roky pořád jako vymýšlím. Mně to zároveň moc vyhovuje, ale zároveň jsem ucítil, že kdybych se mohl nadechnout, že by to bylo krásný. Takže já jakmile ta nabídka přišla, tak já jsem navzdory všem svým plánům vyčistil úplně stůl, úplně jsem přestal pracovat, rozhodl jsem se, že věnuju všechno tomu, abych s chutí a radostí se něco naučil, abych úplně jiným způsobem trávil své dny, abych přemýšlel nad jinými věcmi, abych si provětral palici, protože vlastně neustále generuju nějaký umělý svět postav a sám nezažívám vůbec nic. A najednou jsem pocítil, že můžu něco zažít, že mi někdo dovolí, že mi někdo umožní zažít třeba nějaký situace, které nemám pod kontrolou, protože já jako autor mám prostě pod kontrolou pořád všechno. Takže nějaký moment dobrodružství nebo napětí neexistuje v mém životě, zaplať pánbůh teda. Ale teďka je to pro mě takový osvěžení, že já jsem fakt jako vykulenej z toho a hrozně mě to baví. Moc bych si přál, aby mě lidi hned nevylili, protože já nejsem žádnej jako obdařenej nadáním, ale hrozně rád bych chvilku v té, na té dovolené jako byl. Na té taneční dovolené bych hrozně rád chvilku byl.
moderátor
——————–
Který tanec vám zatím sedí nejlíp?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Tak waltz, ale zároveň, víte, já fakt jsem, řekl bych, průměrnej chlap, průměrnej osmačtyřicetiletej chlap, takže žádná hitparáda. Leccos už je obouchaný. Jako talentu, jako když se to rozdávalo, tak já jako prostě tak průměrně. A ta úroveň, to tančení je pozoruhodně vysoká v tom StarDance, takže tam se projeví každej nesoulad, když člověk necítí hudbu nebo necítí rytmus. Nebo když není schopen koordinovat své tělo opravdu ladně, tak se s tím fakt střetne a je to náraz, takže já neumím říct, že by mě něco šlo. Ale moc dobře se cítím ve walzu. Zároveň ale já se, myslím si, že se budu moc dobře cítit i v latině, protože jsem temperamentní a chci řádit. Já bych hrozně chtěl řádit, proto bych nerad vylít hned, abych mohl třeba něco ještě zažít jinýho, ale myslím si, že obojí mi půjde jenom do určité míry. A zbytek bude jako srdcem, na to se těším.
moderátor
——————–
Mám pocit, že rád vstupujete do neznámých vod, protože teď někdy v polovině září vychází vaše knížka Andulka Andula, to je první knížka pro děti, vy jste to psal vlastně na žádost dcerky sedmileté. Mimochodem, Aja, odkud se vzal to jméno? Myslím, že v arabštině to znamená zázrak.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Aja, já jsem chtěl, aby se moje dcera jmenovala Ája, protože se mi líbil Maxipes Fík. A moje žena hledala, jak ji pojmenovat, aby to bylo co nejblíž k tomu Ája, protože česky napsaná Ája není přijatelná pro matriku. A našla Aja a zalíbilo se jí, že to je celosvětově, to je velmi rozšířené jméno i v japonštině, v arabštině, ale taky starý křesťanský jméno to je, protože byla svatá Aja z Montu. Vlastně celosvětově to je rozšířený, všude to znamená něco jiného, ale píše se to stejně, tak jsme si řekli, že to bude Aja.
moderátor
——————–
Andulka Andula, tak to jsou veselé příběhy na dobrou noc. Baví se při nich Ája?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Moc ji to bavilo, když jsem jí to vyprávěl a já jsem ji to ještě nenechal číst, protože ta knížka je teďka v tiskárně a Ája je velmi senzitivní na obrázky a bez obrázku by řekla, že to není ono. Takže já jsem chtěl, aby si to četla až s obrázky, protože já jsem byl takovej, že já, když jsem dostal, Anna Bergmanová nádherně nakreslila spoustu, ale fakt jako ohromnou spoustu obrázků, protože já jsem chtěl, aby na každé stránce byl obrázek, protože když jsem byl malej, tak jsem byl vždycky smutnej, když jsem otočil stránku a tam zrovna obrázek nebyl v té dětské knize. Takže jsem tam dal hodně obrázků a Ája, doufám, ona bude mít úplně jiný zážitek, když to bude číst s těma obrázkama. A jinak měla radost velkou, protože to je jako…, já mám Andulky rád, to jsou takový hrozně inteligentní bytůstky, poletujou po domácnosti a zažívají různý věci s těma svýma rodinama. Rádi se třeba koupou v umyvadle nebo sedí člověku na rameni, štěbetají. Je to radost.
moderátor
——————–
Jak je složité vmyslet se do uvažování takové andulky. Vím, že se o to snažíte, když jste psal Gazely, tak jste se snažil uvažovat jako žena.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Jo, je to lehčí, vcítit se do andulky je lehčí než do ženy především proto, že nikdo nemůže kontrolovat, jestli jsem se vcítil dobře, nebo blbě. To je velká výhoda, protože do té Andulky vidí všichni podobně asi jako já, možná někteří chovatelé o tom ví ještě víc. A to já jsem si ještě leccos taky přečetl, udělal jsem nějaký průzkum a popustil jsem fantazii jako tak na volno a bylo to svobodný, svobodnější, protože když jsem se snažil být ženou, tak mě to hrozně bavilo, ale musel jsem si dávat bacha, abych vlastně se nechoval jako slon v porcelánu. Teď jsem teda klidně mohl dupat, jako andulka jsem mohl dupat, kam jsem chtěl, jak jsem chtěl.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Prvok, Šampon, Tečka a Karel, tak to byla vaše prvotina a zároveň i vlastně režijní debut jako filmaře?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Ne, ne, ne, to byl druhý film, já jsem natočil předtím film Taková normální rodinka, ten se mi nepovedl. Tak jako dělám, že jsem ho nenatočil.
moderátor
——————–
Ten se nepovedl?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Já jsem měl pocit, že se mi nepovedl, já jsem, když jsem točil, tak jsem měl pocit, že to je dobrý a když jsem se na to potom podíval, tak jsem zjistil, že to je trochu blbý, jako že jsem to sám jako nezvládl, takže teďka když někdo zapomene na ten první film, tak jsem rád, ale zároveň jsem s tím vyrovnaný. On člověk musí někdy akceptovat to, že dělá chyby. A on se mi nepovedl, protože já jsem to podcenil a já jsem udělal ty chyby. Ne že by někdo mi nedal dobré podmínky, já jsem měl dobrý podmínky, ale ono to je očistný, když člověk kreativně pracuje, tak on musí mít nárok na chybu, on se totiž jinak nevyvíjí. Já jsem se hrozně moc naučil na tom prvním filmu a pak už jsem ty chyby neudělal, takže kdybych ho nemohl natočit a nemohl jsem ty chyby udělat, tak by Prvok, Šampon, Tečka a Karel byl blbej. Prostě člověk se musí nějak trénovat.
moderátor
——————–
Vy jste vystudoval filmovou režii na FAMU. Tak myslím si, že na místě je otázka, kdy bude ten další film?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Já teďka nesměřuju k filmu. Já hrozně rád si vymýšlím nový příběhy. Teďka to bylo zvláštní, když se podařilo v tom vydavatelství Onehotbook natočit tu audioknihu, tak to bylo fakt zvláštní, protože já to normálně nedělám, já jsem měl takovou nostalgii, že jsem se nějak jako chtěl vrátit do nějakého svého příběhu. Ale normálně já se nerad vracím ke svým příběhům a rád něco novýho vždycky vymýšlím. A tím pádem se mi nechce točit, protože bych musel se ponořit do té starší látky a věnovat jí třeba dva roky života a opravdu poctivý dva roky života. A protože mně nejde režírovat lehce, já musím se fakt perfektně připravit, jinak to nestojí za to. A tak zatím se na to necítím. Je možný, že ale nastane nějakej moment, kdy podobně jako teď jsem udělal úkrok stranou a rozhodl jsem se, že chci něco zažít doopravdy a chci přerušit psaní a chci tančit, takže se stane, že třeba budu chtít mezi lidi. A setkat se s tím filmovým vyprávěním, protože překládat příběh do záběrů a pohled kamery je hrozně hezký. To je krásný, to je takový kouzelný, takže to mi jako trošičku chybí a je možný, že někdy na to dostanu chuť, a teď ještě ne. Fuj.
moderátor
——————–
Vy jste už 20 let spojen se Studiem Dva, a to doslova, protože před těma 20 lety vlastně váš režijní debut Otevřené manželství nastartoval celou tu divadelní společnosti. Uteklo to, ne?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Je to tak, já se cítím starší, už nemám pocit, že bych byl zaskočen tím, že to je tolik let, ale pravda je, že jsem si uvědomil, že už nikdy nebudu enfant terrible, že už prostě nikdy nebudu mladík, že už nikdy nebudu mít zcela otevřené obzory před sebou, nebudu se moct vydat všemi cestami, protože už jsem nějaký cesty prošlapal a vím, kdo jsem, a vím, co mi třeba jde a co mi nejde. Takže na některé směry se prostě nebudu vydávat, a tak těch 20 let já jsem šťastnej ve Studiu DVA hrozně moc, protože především si velice rozumím s producentem Michalem Hrubým. Velice citlivej, velice nadanej, velice odvážnej člověk, to je tak výjimečný mít někoho tak odvážnýho, že prostě kvůli kráse je schopný vyhodit nějaký peníze oknem. To je velice výjimečný. Takže já jsem měl velký štěstí, že jsem ho potkal a že můžu svobodně psát své komedie pro divadlo Studio DVA. Já mám hrozně rád herce, teď už se to teda stalo tak, že režíruju vždycky jednou za čtyři nebo pět let.
moderátor
——————–
Počkejte, ale mně to nevychází, protože tady čtu, že jste za těch 20 let zrežíroval 22 divadelních inscenací, z toho devět sám napsal.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Napřed jsem hodně režíroval, protože nikoho nezajímalo moje psaní. A pak když jsem měl to štěstí, že jsem se mohl vyjadřovat psaním a začal jsem před 12 lety psát knížky, tak se rozvolnilo to režírování a už těch 12 let jako nerežíruju texty žádných jiných autorů a režíruju jenom vlastně komedie, který vždycky, když v té zácpě nápadů dojde čas na tu komedii divadelní, tak v tu chvíli to zrealizuju. Už teď se těším, že…. Kdy to bude, na jaře roku 26 budu režírovat novou komedii.
moderátor
——————–
Svoji vlastní. Co to bude?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Jo, tu napíšu na podzim 25. Co to bude? To vím, hrozně se těším a nemůžu to říct, protože to ještě musí zůstat tajemstvíčkem.
moderátor
——————–
Mě fascinuje, že ten debut, o kterém jsme mluvili, Otevřené manželství se hraje pořád, že je pořád na repertoáru těch 20 let.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Je to tak. Já si to neumím vysvětlit, kromě toho, že prostě Karel Roden a Jana Krausová to hrajou tak šarmantně, že to lidi pořád baví. A taky ten text je chytrej. To napsal Dario Fo, ten dostal Nobelovu cenu za literaturu a přitom to byla opravdu srandovní komedie. Ale prostě tady tenhle chytrej chlap chtěl si udělat jako fakt srandu a udělal to dobře.
moderátor
——————–
Není to vůbec nejtěžší žánr na divadle a i u filmu samozřejmě, komedie?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Mně to připadá, že do určité míry je nejtěžší, já myslím, že vůbec nejtěžším žánrem vždycky je jakýkoliv pokus o transcendenci, o nějaký vertikální vyprávění, který má nějaký myšlenkový emocionální přesah. To myslím, že je vždycky nejtěžší a může to být žánrově různé. Jako Andrej Tarkovský natočil sci-fi, ale bylo to tak hluboký a s takovým přesahem, že to fakt bylo těžký udělat, protože na to musí člověk mít megatalent, ale hned druhý po transcendenčních textech budou komedie, protože je to bez diskuzí, vlastně výsledek komedie je hned patrný. To je známo, že hned je jasné, jestli to funguje, nebo ne. Není možné kolem toho chodit jako kolem horké kaše. Není možné hrát si na nějakou pózu, protože lidi se buďto smějí, nebo ne a jinak to umění obecně je plné pozérství. Jako člověk tam jako zakouří a pošle tam trochu modré barvy a ono to vypadá zajímavě. A to být zajímavý v komedii nestačí.
moderátor
——————–
Co je pro vás trapnost?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Trapnost je okamžikem, kdy člověk nemá pod kontrolou to, jak se chová nebo vypadá anebo neodhadne své možnosti, zmýlí se v tom, co si o něm myslí ostatní. A odhaluje se nějaká jeho touha, kterou by radši skryl. Vždycky trapnost má hrozně blízko k jakýmusi živočišně lidskýmu jako vnitřnímu odhalení. Já to mám moc rád, protože vlastně okamžik trapnosti je vždy okamžikem nějakého odhalení. Něco se vyjeví nahatě a je to tím pádem jako trapný. Takže u trapnosti je hrozně blízko pravda, pravda je hned vedle trapnosti, takže to je hezký, jako je možný vyprávět i velmi hluboký pravdy o člověku, sérii trapných situací, který když jsou dobře trefený, tak je to vlastně vtipný, lidi se smějí a zároveň ještě to fakt vypovídá a oni se v tom můžou vidět. To mám rád, když se to trefí, někdy se to netrefí a zůstane to trapné, prostě bez té radosti z humoru.
moderátor
——————–
Já jsem vlastně vás představoval taky jako herce, vy jste ale hrál nějaký čas v Olomouci?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Ano, ano, ale to je opravdu, já jsem neherec a když už tak velmi špatný herec. Ale chtěl jsem kdysi být herec, ale hned se vyjevilo v Moravském divadle v Olomouci, že mi to nepůjde. Já mám nadání poznat, když herec hraje falešně. Nebo dobře.
moderátor
——————–
Tak to byla možná dobrá zkušenost.
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Byla to vynikající zkušenost, pro režii, to bylo vynikající, protože jsem si vyzkoušel ten úkol před kterým každý herec stojí. A ty okolnosti nepřirozený, ve kterých vzniká herecký výkon. To jsem si vyzkoušel, takže vím, co říkám. A všechny jsem si vyzkoušel neúspěšně, takže i do jisté míry umím povzbudit, anebo umím rychle poznat někoho, s kým je lepší nepracovat, protože bude podobně blbý herec jako já.
moderátor
——————–
Když jsme mluvili o tom, že po 10 letech od vydání románu Malý pražský erotikon teď vychází audiokniha. Vy jste chválil vlastně jako interpreta.
Patrik HARTL,
Ano. Davida Novotného.
moderátor
——————–
Davida Novotného, V čem je podle vás tak dobrý? Nebo proč jste třeba nerežíroval tu audioknihu sám?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Krátce řeknu, proč jsem nerežíroval. Režírovala jí vynikající Martina Frejová Krátká, velice zkušená talentovaná holka, já jsem to nerežíroval proto, že nemám rád, když někdo dělá řemeslo, kterému nerozumí. Nebo mu rozumí tak napůl nebo na čtvrt. To se vždycky vyjeví a vždycky je to škoda. A David Novotný. Víte, on pracuje intuitivně, je chytrej jak opice, on si to přečte tu knihu celou a potom dost do značné míry improvizuje. A hraje si s těmi jednotlivými větami, hraje si s dialogy, je to složitý. Holka, kluk, dítě, dospělý, je velmi složitý si s tím hrát. Zároveň si hraje s tím, kdy zahraje něco opravdu jako plnotučně emocionálně. A zároveň se rychle vrátí do svého úžasného civilu. David Novotný má fantastický civilní naprosto přirozený projev. A když v něm se objevují najednou zahraný repliky, tak to je velmi půvabným osvěžením. A on to dělá s jakýmsi nadáním, který umí to skloubit v jakousi směs, která je osvěžující. Takže on ten text načechrává sem tam tím, že třeba i jako kousek zazpívá, když to je nějaká písnička, najednou do toho vlítne. A chvilku je křehkej a chvilku je najednou jako má jako tlustý čáry. A to je prostě a navíc, jak je chytrej, tak to trefuje prostě.
moderátor
——————–
A myslíte, že nějaký z dalších vašich bestsellerů. A to nepřeháním, protože každý byl skutečně vyhodnocen jako český bestseller, ať to byly Okamžiky štěstí, Nejlepší víkend, Patnáct roků lásky nebo Gazely vyjde taky jako audiokniha?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Je to možný. Teď mě to nadchlo, protože já jsem taky rád za to, že to vydavatelství Onehotbook to udělalo hrozně poctivě. Jako hudbu udělala Vladivojna La Chia, ty brďo, to jsou jako těžký, těžký grády, jako nadaný lidi, nadaný lidi to dělali. A tak mě to nadchlo, jsem si říkal, co kdyby o to byl zájem, kdyby o to čtenáři měli zájem, kteří už třeba zapomněli tu knihu. A chtěli si ji připomenout jako já, co kdybych třeba vždycky opravdu po 10 letech vlastně vydal audioknihu nebo nějak se, nevím. Ale teď mě to. Jako ten David to nakopl tak dobře, že to rozhodně to stojí za to. Mě to překvapilo, jak je to dobrý. Já jsem myslel, že to nebude tak velká přidaná hodnota A je to přidaná hodnota.
moderátor
——————–
Co píšete teď?
Patrik HARTL, spisovatel, režisér, scenárista
——————–
Teďka píšu pro dospělé zase. To mám radost, já mám rozepsanou knížku, která nemůžu říct, jak se jmenuje, protože prostě jsem zase tajnůstkář, já nevím proč, ale dělá mi to dobře, že vlastně mám aspoň určitý malý drobný místečko, který nemusím sdílet. Jsem teďka ve třetí kapitole. Má to 17 kapitol, mám 60 stran A4 rozepsaných obsahů všech těch kapitol. Měl jsem to rozepsaný ještě před tou dětskou knížkou andulka Andula. Vlastně teďka, hele, já fakt trénuju a nepíšu. Ale mám to, trénuju na StarDance nepíšu, ale mám to v palici a je to to, co mám rozepsaný. Moc se na to těším, je to velkej milostnej příběh, který pokud to nezvorám, tak to bude dobrý.
moderátor
——————–
Teď se možná budeme hodně setkávat, alespoň prostřednictvím televizní obrazovky a StarDance. Tak držím palce a těším se taky na Andulu Andulku. Andulku Andulu. Tak.
Patrik HARTL,
Ano.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Mějte se hezky, na shledanou.
Patrik HARTL,
Děkuju moc, mějte se hezky, nazdar, pa pa.
Přidejte odpověď