ČRo
povídám se spisovatelkou Ilonou Dobrovolnou o její oceněné detektivce Panoptikum pana Perkinse. Téměř až do posledních stránek netušíte, kdo je pachatelem. A ta šedá kůra mozková potom tedy pracuje a namáhá se bezmála 360 zábavných stránek, tak tolik také jedna z recenzí na knihu. Já jsem však teď slíbila povídání o tom, co se chystá na podzim, tak jaká to bude kniha.
mluvčí 4, Tak na podzim, konkrétně v říjnu by měla vyjít moje třetí kniha, bude se jmenovat Kletba japonského náhrdelníku a bude se trošku odlišovat od těch předchozích dvou tím, že vlastně tím hlavním vyšetřovatelem bude profesionální kriminalista, což jsem zatím nepoužila v žádné z těch knih a bude mu tedy pomáhat jeho asistentka a celý ten příběh se bude točit právě kolem tajemného šperku, který se z Japonska dostane do Česka. Přiveze ho mladý cestovatel, který záhy zemře, bude zavražděn a ten šperk se ztratí a tak nějak bude kolovat po různých lidech a všichni se ocitnou v ohrožení života.
mluvčí 2, Aha, no, tak to zní, to zní výborně. Pojďme si říct něco o postavě toho detektiva, jaký, jaký to bude týpek, protože známe z české detektivky různé způsoby, jak se vypořádat s tím hlavním vyšetřovatelem. Co jste zvolila vy.
mluvčí 4, Tak můj vyšetřovatel se jmenuje Dalimil, je to takový padesátník, má hodně smysl pro čest, má rád slušné chování, dodržování pravidel a právě trošku v protikladu k němu budete jeho asistentka Ema, která je pětadvacetiletá dívka a je taková trošku nevycválaná, volnomyšlenkářská a trošku ho jakoby rozčiluje občas tím svým chováním, které úplně není v souladu s tím, co on by si představoval.Takže si budou takhle jako doprotivky, bude tam z toho vznikat nějaké interakční napětí.
mluvčí 4, Možná trošku ano.
mluvčí 2, No. Kniha vyjde v říjnu. Ale to není zdaleka všechno, protože jak jste mi tady pošeptala během písničky, tak vy už jako se díváte na Ještěda. Takže se tam už někde rodí kniha číslo čtyři.
mluvčí 4, Trošku už se, už se rodí zatím spíš jenom v mojí hlavě a nějakých pár poznámkách, a to by právě měla být kniha, která bude přímo navazovat na tu Kletbu japonského náhrdelníku, takže by chtěla zůstat u té stejné vyšetřovatelské dvojky, ale tentokrát zase s jiným případem.
mluvčí 2, Takhle, takže se možná rýsuje nějaká pravidelná, nějaká pravidelná dovážka napětí do domácností. Těch, co čtou díky Iloně Dobrovolné,
mluvčí 4, Je to tak. Měla by to být nějaká další série.
mluvčí 2, Potřebujete na každou knihu rok dva. Jak to vnímáte.
mluvčí 4, Tak ten rok. Většinou rok je ideální,
mluvčí 2, komu dáváte jako prvnímu přečíst to, co napíšete?
mluvčí 4, A já ty první dvě knihy, které mi vyšly, tak ty jsem nedala nikomu, ty jsem rovnou poslala do nakladatelství, takže všichni mí přátelé a moje rodina je četli až potom v té finální podobě jako fyzickou knihu, tady u té třetí jsem udělala výjimku, tady jsem dala přečíst knížku svojí kamarádce Peti, která je veliká fanynka detektivek, takže jsem si říkala, že ten její vhled mi určitě pomůže a že je dobré mít tam ještě jedny oči navíc. A ukázalo se, že je to pravda, protože se jí podařilo třeba odhalit to, že se mně povedlo na konci románu omylem oživit oběť, protože jsem si prostě popletla jména svých hrdinů. Takže.
mluvčí 2, Prosím pěkně, když vám vychytala chybičku.
mluvčí 4, Přesně tak přesně.
mluvčí 2, No, taky pozdravujeme. To je užitečná práce. Dobře máte tu cenu, o které tady také dnes mluvíme. Magnesiu Literu někde vystavenou doma, jaké má své místo?
mluvčí 4, Mám ji v obýváku v knihovně.
mluvčí 2, V knihovně, v obýváku. Dobře. Co na to vlastně říkají příbuzní, přátelé, spolupracovníci na váš úspěch? Jaké jsou odezvy?
mluvčí 4, Tak mí kolegové mě teď poslouchají.
mluvčí 2, Zdravím taky. Zdraví, ano.
mluvčí 4, A odezvy jsou, řekla bych, veskrze pozitivní, všichni mě fandí a podporujou mi.
mluvčí 2, Výborně. Tak já jsem ráda, že my také vlastně tímto vysíláním podporujeme Ilonu, Dobrovolnou držitelku Magnesie Litera za nejlepší detektivku roku 2024. Panoptikum pana Perkinse. Tady leží na stole kniha, kterou listujeme, které se věnujeme. Možná by neškodila nějaká krátká ukázečka. I do ní se pustíme. Spisovatelka Ilona Dobrovolná vystudovala žurnalistiku. Takže ty dovednosti ze školy se určitě hodí i k psaní. Já bych teď ráda požádala tedy o malou ukázku z knihy, coby autorské čtení, je to úplná premiéra, jak jste mi prozradila, nikdo nikdy vás takto číst z vlastní knihy neslyšel.
mluvčí 4, Z této knihy, ne, ta, tam jsem měla autorské čtení, ale tedy tady ta oceněná teda bude mít premiéru teď.
mluvčí 2, Tak pojďme na to, co to je za kapitolku. Možná to nějak uveďme.
mluvčí 4, Je to tedy sedmnáctá kapitola, je to z té dějové linky, která se odehrává v minulosti.
mluvčí 2, Jdeme na to.
mluvčí 4, Ada se procházela po ztemnělém zooparku už asi půl hodiny, vydala se ven poté, co Perkins přerušil nácvik nového představení a vyhlásil pauzu. Většina jejích druhů zůstala v sále nebo se potloukala po budově, ale ona se potřebovala projít a vydýchat. Dneska se jí nedařilo a zase jednou rozčílila principála na nejvyšší míru. Blýskal po ní těma svýma zlýma očima a donekonečna jí opakoval, jak je k ničemu, protože nezvládla správně kroky a popletla text, který pro ni napsal a o němž se naivně domníval, že je vtipný. Mrzlo a z nebe poletovaly drobounké vločky sněhu, Ada však zimu nepociťovala. Zpočátku jí lomcovala zlost, ale ta postupně vyprchávala, jak kráčela mezi ztichlými klecemi. Uvědomila si, že už je venku dlouho a přestávka možná skončila, ale bylo jí to jedno. Ať si Perkins třeba pukne vzteky.Přesto na nejbližší křižovatce cest stočila svoje kroky zpátky k budově. A pak to uslyšela Ztichlý park prořízla ohlušující rána.
mluvčí 2, No, tedy už byli v napětí a zajímalo by nás, co se vlastně stalo. Vy jste zmínila, že vás inspirovaly možná i různé knihy, různé detektivní romány, každopádně máte nějaký oblíbený titul, ke kterému se třeba vracíte i zpětně, znovu a znovu. Četla jste nějakou knihu několikrát po sobě?
mluvčí 4, Já z těch detektivek asi bych jmenovala trilogii Milénium od Stigalarsona, což je taková kniha, ke které jsem se opravdu vrátila vícekrát.
mluvčí 2, Tak tu jsem také četla, a to jste vybrala dobře. Přesně tak. Kdyby nás náhodou poslouchal někdo, kdo si říká, taky bych rád napsal detektivku, máte nějaké praktické typy pro ty, kteří chtějí začít s psaním detektivních románů.
mluvčí 4, Já bych řekla, že důležité je to určitě zkoušet, důležité je trvat, ano, přesně tak. Důležité je určitě hodně číst, hodně se seznamovat s těmi příběhy, které třeba teďka frčí a zkoušet to a nebát se třeba poslat ten rukopis někam do nakladatelství a nebát se ho třeba poslat znovu, když je odmítnutý.
mluvčí 2, Je to pravda, že třeba i slavná autorka Harryho Pottera má, myslím, za sebou desítky odmítnutí, než se staly její romány slavné. Takže vytrvat. Vy jste vlastně svůj první pokus, jak už jsme tady zmínili, měla úspěšný, tak jste to měla jednoduché.
mluvčí 4, Ano, já jsem to v tomto, v tomto ohledu měla jednoduché. To je pravda.
mluvčí 2, Jak si o té knize povídáme a zmiňujeme to atraktivní prostředí, kdy se odehrává děj před 100 lety a v současnosti a ještě tam ten, to malebné panoptikum s těmi zajímavými lidmi a s celým tím starodávným parkem. Úplně to vidím jako nějakou filmovou předlohu. Líbilo by se vám, kdyby ses něco takového stalo?
mluvčí 4, Tak určitě by se mi to líbilo, bylo by zajímavé podívat se na to, jak si třeba někdo jiný, nějaký ten režisér, scenárista, představuje tu knihu v té vizuální podobě, takže ano, určitě by se mi to líbilo. mluvčí 2, A schválně, koho byste třeba ze zajímavých českých herců obsadila do role toho historika? Napadá vás tam nějaké jméno?
mluvčí 4, Teď to vůbec nevím, to se přiznám, že.
mluvčí 2, To chce promyslet.
mluvčí 4, To bych chtělo promyslet asi dobře.
mluvčí 2, Tak to necháme na promyšlení. Každopádně jestli poslouchají nějací dramaturgové a filmoví manažeři nebo tedy plánovači natáčení, možná zaostřili, zastříhali ušima, řekli si, aha. Tak podíváme se na to. Naším hostem je dnes Ilona Dobrovolná. Přišla představit svoji knihu Pan Optikum pana Perkinse, knihu, která se stala díky Magnesii Liteře za rok 20 čtyři nejlepší detektivkou roku. Já ještě jednou děkuji za vaše odhodlání i chuť i čas na to povídání který jste si udělala, bylo mi velkou ctí i radostí se potkat a věřím, že to není naposledy a věřím, že po téhle té rozhlasové premiéře, kterou jste si se mnou dnes odbila, přijdu další reprízy v různých jiných médiích a moc vám to přeju z celého srdce, takže ať se daří, pište, pište a další knize zdar. mluvčí 4, Já moc děkuju za pozvání, na shledanou.
Přidejte odpověď