ČT 24
Nejen o druhé světové válce teď s Veronikou Válkovou, učitelkou dějepisu z gymnázia na Pražačce a také spisovatelkou.
Kolik toho studenti vědí o druhé světové válce?
Veronika Válková, učitelka dějepisu, Gymnázium Na Pražačce, spisovatelka
——————–
Záleží na tom, jací, na jaké škole a s jakým zájmem o historii, ale je to téma, které je obvykle hodně zajímá. Musím říct, že studenty u nás na škole až eminentně, protože kolem budovy gymnázia na Pražačce probíhaly velmi tvrdé boje během pražského povstání, takže bych řekla, že relativně dost, ale ne všichni, taky se mi stane, že student neví, kdy skončila druhá světová válka, protože prostě ho zajímá chemie nebo starověk.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
Kolik času se vlastně ve výuce dějepisu dostává na ty novodobé dějiny? Protože já už jsem maturovala před nějakým časem a byť jsem maturovala z dějepisu, tak my jsme v dějepisu došli do druhé světové války a k tomu zbytku jsme se prostě nedostali.
Veronika Válková, učitelka dějepisu, Gymnázium Na Pražačce, spisovatelka
——————–
Záleží na tom, jak si tu výuku dějepisu, jaká škola zorganizuje, protože v tom má určitou volnost díky RVP ŠVP, takže já můžu mluvit za naše gymnázium, my jsme šestileté gymnázium a dějepis se učí pět let, v sextě si děti volí různý semináře a my začínáme v té primě moderními dějinami, protože ze základní školy není na co navazovat, neříkám, že děti nemají znalosti, ale každá ta základka jde trošku jinak, takže někdo je u husitů, někdo u Marie Terezie, na to se navázat nedá, takže my jsme se rozhodli už před řadou let, že prostě s nima v primě uděláme informativně moderní dějiny, protože prostě student gymnázia ve 14 letech musí vědět, co to je totalitní režim, co je to druhá světová válka atd. atd. pak jedeme ten klasický dějepis od pravěku a v kvintě děláme znovu moderní dějiny, krom toho pro ně vypisujeme specializační seminář, protože oni si volí v kvintě několik seminářů, v sextě ještě víc, takže pro ně vypisujeme seminář specializovaný na moderní dějiny, takže u nás se tomu věnujeme poměrně, bych řekla, důkladně.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
To znamená, že ten systém vlastně umožňuje školám poměrně volně zacházet s tím řazením té výuky, ne, že prostě musíme v šesté třídě nebo v prváku začít pravěkem a půl roku se učit o australopitékovi.
Veronika Válková, učitelka dějepisu, Gymnázium Na Pražačce, spisovatelka
——————–
Já si myslím, že půl roku se o australopitékovi neučí nikdo.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
To byla samozřejmě nadsázka.
Veronika Válková, učitelka dějepisu, Gymnázium Na Pražačce, spisovatelka
——————–
Jo, to je takové trochu společenské klišé, že se učí pravěk půl roku, ale pravěk je výborný, protože tam můžete zase integrovat různé předměty, takže je to takový jako mezipředmětový, propojovací, ale ano, ty školy mají určitou volnost, ale záleží zase na typu školy. My, jak jsme šestiletý, tak vlastně vytrháváme děti z toho druhého stupně uprostřed, zatímco osmileté gymnázium začíná fakt prostě v té primě tím pravěkem a vlastně oni to jedou dvakrát, čili to je takový to učení ve spirále.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
Pojďme od té výuky k samotným studentům. Zaznamenala jste, že se třeba mění obecně? Já vím, že to zobecnění je vždy problém, ale přece jenom, když třeba začala válka na Ukrajině, to bylo také naše téma, že se třeba začaly i v tom dějepise, v té historii zajímat o nějaké konkrétní věci, o které se předtím prostě nezajímaly.
Veronika Válková, učitelka dějepisu, Gymnázium Na Pražačce, spisovatelka
——————–
No, ono je zajímá aktuálně, co se děje, jo, ne, že by se najednou jejich zájem přenesl z tohohle na tohle, ale když začala válka na Ukrajině, tak prostě oni potřebovali, cítili potřebu vědět, co se to děje, proč se to děje. Stejně tak, když začaly teroristický útoky Hamásu v říjnu, tak taky se ptali, paní profesorko, prosím vás, jako proč se to tam děje, jo? Takže my vždycky, ať už přednášíme v tu chvíli cokoliv, třeba jsme u Karla IV., tak prostě uděláme odskok a s těma dětma aktuálně probereme tohleto, aby měli to historický pozadí.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
A obecně, co je vlastně baví nejvíc z té historie.
Veronika Válková, učitelka dějepisu, Gymnázium Na Pražačce, spisovatelka
——————–
Je to individuální, ty moderní dějiny pochopitelně bavěj hodně, takže jak jsem říkala, ten seminář, ten se otevírá každý rok úplně bez problémů narvanej, ale spoustu jich baví starověk, zase někoho jinýho, středověk, protože je to takový romantický, a fantasy tam viděj a někdo jako zase jde třeba po tý průmyslový revoluci, už to je fakt individuální a někoho to nebaví vůbec, pochopitelně.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
Samozřejmě, když se podíváme na ten způsob výuky a vy jste tady řekla, někoho to nebaví vůbec, ale přece jenom člověk chce předat tu informaci jako učitel. Jaké máte, nechci říct úplně triky, ale jak postupujete tak, abyste je zaujala i u tématu, které třeba úplně nevzbuzuje v té třídě velké nadšení, protože když se třeba podívám na ty knihy, kterých vy jste napsala několik desítek, jak jste mi prozradila, tak tady máme ukázku některých z nich, tak už jenom ty obaly vypadají velmi atraktivně. Je tohle taky způsob, jak ty studenty oslovit?
Veronika Válková, učitelka dějepisu, Gymnázium Na Pražačce, spisovatelka
——————–
Určitě jo, ale já svoje učebnice, teda svoje knížky ve výuce nepoužívám, to ne, protože my jsme gymnázium a ty knížky jsou pro trošičku jako mladší ročník, ale víte co, já si myslím, že nejlépe zaujmout studenty lze tím, že vás to baví, oni vycítí, že ten kantor pro něco hoří a jak se říká, student není sud, který je nutno naplnit, ale je to pochodeň, kterou je třeba zapálit, a když kantor neplane, tak nemá šanci zapálit, když někdy jako křesáme, křesáme nad hromadou mokrýho listí, taky nic z toho, jo, ale ten osobní zápal a jinak mně se teda moc osvědčilo říkat dětem takový mikro příběhy, jo, protože ano, můžete mluvit. Druhá světová válka začalo útokem na Polsko, bla blaba, teď oni vám u toho usnou a pražské povstání vypuklo 5. května. No jo, ale když jim pak řeknete nějakej lidskej příběh, tak úplně slyšíte jiný ticho v tý třídě. Já mám teďka poslední dobou hrozně oblíbený příběh právě z pražského povstání, když rozhlas volal o pomoc a potřeboval volat nejenom česky, ale i rusky a anglicky. A do Prahy se v té době dostali dva britští letci, kteří byli rok předtím sestřeleni nad Německem, ale podařilo se jim dostat do protektorátu a rok je tady Češi ukrývali. A když začalo povstání, tak ty kluci, kterým bylo asi 22, mláďata, jo, tak usoudili, že za to, že ty Češi rok je ukrývali, se jim nejlíp můžou odvděčit tím, že půjdou do Prahy a pomůžou bojovat, protože to určitě moji předchůdci říkali, to pražské povstání bylo velmi klíčové, protože tady byla asi milionová armáda. A tak toho jednoho poprosili, aby hlásil v rozhlase, takže on anglicky, a máme to na nahrávkách v rozhlase, volal o pomoc a ve skotském Abdinu seděla u rozhlasu jeho maminka, která o něm rok neměla zprávy. Prostě je nezvěstný, byl sestřel a je nezvěstný. A najednou v rozhlase slyšela jeho hlas. Je to mikro příběh, ale pro tu maminku to byl prostě největší životní příběh a takovýhle věci, když těm dětem vyprávím, poslouchají všichni.
Nikola REINDLOVÁ, moderátorka
——————–
Já se jim nedivím. Veronika Válková byla hostem Devadesátky, moc za to děkuju.
l
Přidejte odpověď