ČRo – Plzeň
Jak pak asi tráví vánoční svátky spisovatelky? No, jedné z nich se zeptáme. Do rozhlasového studia totiž zavítá autorka románů a učebnic Jitka Prokšová. Na čem právě pracuje a co by si přála najít pod stromečkem My jsme rádi, že jste přišla. Já jsem uváděl ten rozhovor tím, že se vás zeptáme, jak tráví Vánoce spisovatelky, ale k tomu se teprve dostaneme. Já bych možná začal tou spisovatelkou jako takovou, jak si člověk splní ten sen a stane se spisovatelkou, to si jednoho dne řekne, tak a budu psát a ono se to splní.
mluvčí 4,
——————–
Ne, tak u mě to tak nebylo určitě, protože jsem začala psát až po čtyřicítce a vedlo k tomu to, že jsme psali s kolektivem katedry, tak jsme psali učebnice pro nakladatelství Fraus a tam jsme uváděli vždycky každou tu kapitolu takovým příběhem a mně se psaní těch příběhů zalíbilo, takže jsem pak, a ještě k tomu přispělo to, že jsem zrovna, protože hrozně ráda čtu a četla jsem takovou divnou knížku, říkala jsem si, proč se tohle to překládá a tak mi to tak nějak jako to byla taková ta negativní možná motivace, ale přesto mi to navnadilo k tomu zkusit něco napsat sama, a tak až po té čtyřicítce jsem začala.
mluvčí 3,
——————–
Takže jste začala učebnicemi. To bylo, první.
mluvčí 4,
——————–
Učebnice byly první, ano, určitě.
mluvčí 3,
——————–
Texty učebnic vás přivedly k tomu, že jste začal vymýšlet vlastní příběhy.
mluvčí 4,
——————–
Je to tak, aha.
mluvčí 3,
——————–
A příběhy, na jaké téma? Mělo to nějakou spojitost s tou katedrou, kterou jste jmenoval tedy?
mluvčí 4,
——————–
Tak jeden kousek byl taky takovej. Nechala se inspirovat tím životem na vysoké škole, ale jinak to byly příběhy, co se tak posbírá okolo nás. To znamená, ono je to v takové té kategorii společenský román.
mluvčí 3,
——————–
No, ono to moc dohromady nejde, abychom tu katedru pojmenovali, je to matematika, fyzika, viďte?
mluvčí 4,
——————–
Ano No, je to tak.
mluvčí 3,
——————–
To přece dohromady s románem úplně moc nejde. Využila jste někdy tuhle profesi při tom psaní?
mluvčí 4,
——————–
No, tak kamarádi mi říkají, že je tam vidět taková ta logika toho příběhu, že ta logika se tam promítá, že to tam je a musím říct i za sebe, když jsem říkala, že jsem závislá na čtení nebo závislá je možná špatný slovo, ale hrozně ráda čtu, takže tam nemám ráda, když jsou tam nějaké logické lapsy v těch knihách, jako že se to občas najde.
mluvčí 3,
——————–
Aha, to znamená, že musíte vystavit ten příběh tak, aby vám seděl logicky.No, to je hlavní cíl.
mluvčí 4,
——————–
No, aby tam bylo logické to chování těch postav.
mluvčí 3,
——————–
No, začala jste nejdřív povídkami, nebo jste psala rovnou romány a společenské záležitosti.
mluvčí 4,
——————–
Napsala jsem rovnou román a ten jsem tedy přinesla do nakladatelství Nava, ale zároveň jsem psala ještě takový jeden příběh ze setkání spolužáků po letech a panu šéfredaktorovi se líbil víc, že byl akčnější, než to, co bylo to první, a tak nejdřív uveřejnil tu druhou a pak teprve až tu první a v podstatě ta první asi to nastartovala. Pořád má nejvyšší hodnocení dost. No, tak to je dobře.
mluvčí 3,
——————–
Když si vzpomenete takhle na ty začátky, bylo těžké se prosadit. Ta konkurence přece obrovská na tom knižním trhu.
mluvčí 4,
——————–
No, já jsem měla to štěstí, že když jsem přišla do navi, tak mě tu knížku hned vzali, jako ten rukopis hned vzali, takže jsem nemusela bloumat po jiných nakladatelstvích a čekat, jestli se ozvou nebo jak. Ale vím od kolegů, že je to obtížné a že opravdu ten trh je přesycený.
mluvčí 3,
——————–
Kam chodíte? Pro inspiraci, jak vás napadají témata?
mluvčí 4,
——————–
Tak jestli můžu mluvit o téhle poslední knížce, ano, tak tam inspirací byl rozhovor s náhradní matkou, který byl uveřejněný někdy před lety v reportérovi. A to jako ten příběh, který jsem tam četla, tu křivdu, která se stala a kdy ta náhradnice vlastně se nedobrala pravdy, tak jsem si řekla, že to je zajímavý, protože je to takový, je to něco, co se stane v životě, že člověk utrpí nějakou křivdu a hledá, kde se stala ta chyba a kde je ta pravda, tak to mě zaujalo. No, takže tohle to byla asi.
mluvčí 3,
——————–
Když začínáte psát, víte předem, jak ten příběh dopadne, jaká bude pointa, anebo se necháte tím příběhem unést a čekáte, jak to dopadlo samém.
mluvčí 4,
——————–
Jako autor objevuje v rozhovoru… Ale já to mám tak, že to téměř nevím, že nechávám ty postavy, aby mi napovídaly a jako linku nějakou mám určitě ten příběh, jak by měl dopadnout, tak zhruba vím, ale jak to vlastně bude až úplně do konce, tak to mi odtajňují vlastně ty postavy. No, je to tak asi, možná spisovatelé nad tím se pousmějou, že někdo to má jinak, ale já to mám takhle.
mluvčí 3,
——————–
Mě to ani nejde dohromady s tou vaší logikou, o které jste mluvila před chvilkou.
mluvčí 4,
——————–
To je pravda. Proto to musí být tak jako zpětně, že se člověk nad tím zamyslí, jestli vůbec je to možné, ale jako ta prvotní linka tam nějaká je. Jo, to rozhodně ano.
mluvčí 3,
——————–
Povídáme si teď hlavně tedy o její nové knížce, která se jmenuje Náhradnice. Tady se píše, že se jedná o emocemi Nabitý Netypický příběh náhradního mateřství vyprávěný z pohledu několika aktérů prováží jejich životy křivdou, která se nemusela stát. To se tady píše a vy už máte první ohlasy, byť ta knížka je úplně nová, tak vím, že bylo nějaké veřejné čtení. Teď před pár dny.
mluvčí 4,
——————–
Ano, to bylo.
mluvčí 3,
——————–
Jak to probíhalo.
mluvčí 4,
——————–
No, bylo to moc hezké, byla tam krásná atmosféra, bylo to v Semlerově rezidenci, v tom přednáškovém sálu a přišla asi stovka lidí, takže opravdu jako zájem byl velký, prodalo se tam spousta knih a četli jsme spolu s Jiřím Hlobilem, který je výborný moderátor, má takový vtip a šarm, a tak ho určitě i posluchači oceňovali. A jinak tam si určitě na ten zájem o tu knihu stěžovat nemůžu, protože to bylo vidět i z té podpory obrovské a z té krásné atmosféry, takže jsem měla velkou radost.
mluvčí 3,
——————–
Vyplývá to i z toho, že už jste v Plzni a okolí přinejmenším poměrně dost známou osobou.
mluvčí 4,
——————–
Tak to nevím, ale je to dvanáctá knížka, takže asi už trošku ve známost toto vešlo to jméno, nebo.
mluvčí 3,
——————–
Jaké máte první ohlasy na to téma? Na tu knížku jako takovou?
mluvčí 4,
——————–
Zatím velmi kladné. Takže, jsem ráda, ale uvidím to ze začátku, tak bývá, pak je to takové různé, takže uvidíme.
mluvčí 3,
——————–
Musím říct, že máte na vlastních webových stránkách poměrně odvážný krok. A to, že posluchači nebo respektive čtenáři mohou bezprostředně psát rovnou na web svoje ohlasy na vaší tvorbu.
mluvčí 4,
——————–
No, to je pravda.
mluvčí 3,
——————–
To je jako, myslím si, že to je dost málo frekventovaný jev, že to lidé moc nedělají, že to třeba malinko, že to projde cenzurou, že třeba přijde mail a ten mail potom překlopíte na ty stránky, ale vynecháváte čtenáře rovnou psát. Na ten web. A tam jsou samá poděkování, chvála.
mluvčí 4,
——————–
Tak možná tam píšou jenom ty, co chtějí poděkovat a chválit. To nevím, ale já jsem tedy od nějakého minulého roku jsem se dostala i na Instagram, což teda ve svém stáří jsem si říkala to, co tam děláš holka, ale tak tam je to zase trošku jinak. Tam sice té chvály je třeba taky hodně, protože tam to tak je, v té čtenářské obci, nicméně určitě se tam objeví i nějaká třeba nesouhlasná reakce. jo.
mluvčí 3,
——————–
Setkala jste se třeba i s tou teď jak náhradnice, ta nová knížka, setkala jste se i s tím, že máte třeba nějakou negativnější odbornou reakci na to téma.
mluvčí 4,
——————–
No, tak to zatím ne. Nevím. Uvidím jak to bude. Ale právě na tom křtu byla v té Semlerově rezidenci, tak byla kmotrou paní prof. Ulčová Galová, a to je vlastně skutečně velký odborník z oboru porodnictví a gynekologie. A tato knihu moc chválila, takže doufám, že snad, když to prošlo u ní, tak že to projde i jinde.
mluvčí 3,
——————–
Myslím, že právě, že tady odsud směr té chvály je naprosto v pořádku, to teda ona je taky naším pravidelným hostem tady ve vysílání, který jsem do poraden, takže víme, o koho jde. No, děkuju za ty ohlasy. Je to samozřejmě fajn, že máte tuhle tu, jak se říká, v uvozovkách, zpětnou. A ještě se vrátím k tomu Instagramu, jak se tam cítíte?
mluvčí 4,
——————–
No, špatně, protože to můžu říct úplně bezprostředně, protože mě tam zaráží, jak tam dávají všichni úplně sebemenší takové věci, který ani nejsou vhodný, třeba podle mého názoru k komentování, ale zahlcují to fotkami a tak, a tak to já nedělám, takže já jako starší člen tam prostě dávám jenom to, co si myslím, že by se tam mohlo objevit, ale nezahlcuju rozhodně.
mluvčí 3,
——————–
…spisovatelů se na to skoro vždycky musím zeptat, jestli náhodou už nemáte něco dalšího v šuplíku, protože přece jenom knížka už je na světě, už jsou první ohlasy a správný spisovatel, ten už by měl mít nějaké téma připraveno na další…
mluvčí 4,
——————–
…ale já po každé knížce si dávám, trochu odpočívám prostě, protože je to přece jenom ten závěrečný finiš je takový, že člověk potřebuje trochu relaxu. Takže teď vás zklamu, možná nějakou povídku. Třeba přes Vánoce se chystám teda napsat, ale zatím, zatím ne. Nic většího.
mluvčí 3,
——————–
Je třeba duševně relaxovat.
mluvčí 4,
——————–
Odpočinout si. Určitě ano.
mluvčí 3,
——————–
Mimochodem, jak dlouho třeba trvá, než napíšete takovou knížku, jakou je Náhradnice?
mluvčí 4,
——————–
No, tak ta trvala zatím nejdýl ze všech mých knih, protože jsem jí psala tři roky, a to bylo, no, opravdu. Ono sice před dvěma lety vyšla povídková sbírka Moje poslední hranice návratů, ale přestože má jenom kolik, nějakých 250 stránek….
mluvčí 3,
——————–
245, na to zrovna koukám.
mluvčí 4,
——————–
No, tak já jsem nejdřív si musela udělat na to takové různé ještě rešerše, jednak z toho odborného hlediska, z toho porodnictví, a pak i různé právní dotazy jsem měla na to, protože je to taková šedá zóna, to náhradní mateřství zatím teda ještě pořád. A hlavně ten příběh začíná v roce 2015, což tehdy to bylo opravdu v šedé zóně, teď se třeba o tom víc mluví, ale tehdy ano, takže sem ji skutečně psala s přestávkami tři roky.
mluvčí 3,
——————–
Tak člověk musí být trpělivý, než dílo vznikne.
mluvčí 4,
——————–
To asi ano. Jako všechny předchozí šly, nechci říct, lépe, ale byly dřív napsané. A tadyhle ta si dala na čas.
mluvčí 3,
——————–
No, dobrá. Na ten relax máte jasné právo. Samozřejmě. Teď před Vánoci se zeptat musím, už jsem to říkal i v avízu, jak tráví spisovatelky Vánoce? Liší se vaše Vánoce a od Vánoc někoho?
mluvčí 4,
——————–
Určitě ne. Já se těším na to, až teda dopeču, všechno bude a až si sednu ke knížce, protože jak jsem říkala, hrozně ráda čtu, tak se těším, že třeba pod stromečkem nějakou knížku najdu zajímavou svých autorů, no a teda těch, který mám ráda a uvidím, úplně něco nového tam na tom křtu jsem dostala od jedné mé známé výborné, která je mou čtenářkou, tak jsem dostala taky zajímavý tip zase na knihu, takže jsem zvědavá, co se pod tím stromečkem objeví.
mluvčí 3,
——————–
No, jaké máte oblíbené autory.
mluvčí 4,
——————–
Tak určitě Haruki Murakami, to je můj úplně nejoblíbenější spisovatel, je to japonský spisovatel, který ale píše takovým způsobem, že mě každá jeho knížka uchvátí, a pak jsou to různí i od nás třeba, ale většinou ti cizí, takže třeba i paní Šrámková od nás, když mám někoho jmenovat také, ale zase bych nerada, aby, že na někoho zapomenu, takže spíš takhle z těch cizích.
mluvčí 3,
——————–
Ještě, když jsme u toho a jmenujete kolegy, spisovatele, ať už ze světa nebo tady od nás, jste s někým v kontaktu, jaksi pravidelně konzultujete třeba svoji práci s někým, kdo taky píše nebo bere si podobná témata pravidelně.
mluvčí 4,
——————–
Myslím, že v kontaktu jsme tady v rámci střediska západočeských spisovatelů. To tam jako. také docházím a s některými kolegy se vídám, takže si povídáme o knížkách.
mluvčí 3,
——————–
No, tak to je docela fajn být takhle v komunitě spisovatelů.
mluvčí 4,
——————–
Je to určitě ano.
mluvčí 3,
——————–
Byť v šuplíku nic není a doufal jsem, že třeba nějaké téma z vás ještě vytáhnu. Tak nevadí, teď budete relaxovat a zasloužíte si to. Samozřejmě. Děkuju za povídání nejen o knížce náhradnice, ať se vám daří i nadále.
Přidejte odpověď