02.03.2024 ČT 24 – Interview ČT24
Na svých cestách za ptáky procestoval 85 zemí všech sedmi kontinentů, strávil tím sedm let života. Je vědec, ornitolog, ale taky nadšený fotograf, publicista, spisovatel, spoluautor oceňované knihy o kukačkách, o které se odborně zajímá už od studií. Prof. Tomáš Grim, host dnešního Interview, vítejte.
Pane profesore. Včera začalo meteorologické jaro. Těšíte se? Je to začátek nejkrásnějšího období pro ptáčkaře ve střední Evropě?
Tomáš GRIM, ornitolog, spisovatel
——————–
Pro mě určitě ano, řekl bych, že, a taky to řeknu, nejkrásnější období je konec dubna, začátek května, řekl bych, první dekáda května je zdaleka topová sezóna během roku.
moderátor
——————–
Na co se letos těšíte nejvíc?
Tomáš GRIM,
Až pojedu na podzim do Bolívie.
moderátor
——————–
A tady ve střední Evropě teď na jaře?
Tomáš GRIM,
Tak bohužel tady nějaký čas strávit musím, než se dočkám toho podzimu, těším se potom na ten květen, vyrazím s kamarády někam nejspíš na jižní Moravu. Lednicko-valtický areál, Pálava, to je takové pro mě číslo jedna v České republice.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Letos jakoby zima skončila mnohem dřív na Střední Moravě, odkud jste koneckonců přijel, pokud se nemýlím, jsou už husy. Narazíte taky na skřivana nebo drozda? Já jsem ve středu na Českomoravské vysočině viděl čápa a popravdě řečeno, nevěřil jsem svým vlastním očím. Tak vaším odborným pohledem. Je to důvod k údivu?
Tomáš GRIM,
Důvodem k údivu může být úplně cokoliv. Já si myslím, že skvělý postoj je divit se v té přírodě vlastně všemu nebo zůstávat v stavu toho úžasu.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A čáp na Vysočině na přelomu února, března?
Tomáš GRIM,
Není to úplně obvyklé, ale může se to stát, může dokonce i přezimovat, stává se to a s těmi mírnějšími zimami v posledních letech. To už není zas až taková extra rarita, ale popravdě řečeno, taky bych asi pozvedl obočí, kdybych teď viděl čápa.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Nicméně čápi z Afriky by se měli vrátit podle plánu, jak je to obvyklá, někdy na přelomu března a dubna.
Tomáš GRIM,
Ty návraty jsou čím dál tím častější u tažených ptáků s tím, že už teď během března by nějací takoví ti rychlíci mohli dorazit a postupně se tady začít hromadit.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
No a co je pro tažné ptáky ten signál? Už je čas.
Tomáš GRIM,
To se může lišit druh od druhu, zpravidla to bývá délka světelného dne, která je nezávislá na tom konkrétním počasí, ale ty klimatické změny a teplota taky k tomu přispívají. Je to celá řada různých vstupů, který to zvíře hodnotí a podle toho se rozhodne, určitě záleží na individuální kondici těch ptáků. Prostě nějaký super čáp to zvládne dřív, obsadí teritorium dřív, naopak nějaký chudáček dorazí později a utře zobák.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Jak moc přibývá ptáků, kteří už neodlétají za teplem, kteří zůstávají kvůli, nebo díky klimatické změně tady v Evropě?
Tomáš GRIM,
Zčásti to bude kvůli klimatické změně, zčásti to bude kvůli urbanizaci, poněvadž je to efekt městského tepelného ostrova, to znamená ve městech může být o několik stupňů Celsia více než v okolní krajině. V Praze je to, myslím, o nějaké snad tři stupně, ale v opravdu velkých městech to může být klidně 10 °C. A ti ptáci potom nemají důvod vlastně odlétat, protože nemají takové tepelné ztráty v důsledku toho, že je okolo tepleji.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Je to hodně častý jev, přibývá hodně ptačích druhů, které zůstávají?
Tomáš GRIM,
Určitě přibývá jak druhů, tak jedinců. Někdy v devadesátých letech možná byla rarita, že přezimoval rehek domácí, který normálně zimuje ve Středomoří, v mediteránu, ale v posledních letech se ti rehci zdržují stále častěji. Před pár lety, vidíte, to vlastně zvedlo moje obočí, když jsem před pár lety, to je asi 10 let, viděl rehka domácího na Silvestra na Vysočině, kde byla opravdu zima a ten pták tam nějakým způsobem dokázal přežít. Sledoval jsem ho tam potom delší dobu.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Já už jsem zmínil spojení změna klimatu, to je něco, co, když se k tomu vyjadřujete, tak mám pocit, že i tak trochu relativizujete. Není důvod bít na poplach?
Tomáš GRIM,
Já mám obavu, že způsob, jakým třeba média, teď nic osobního.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Neberu si to osobně.
Tomáš GRIM,
Jakým média vlastně referují o jakýkoliv událostech, v podstatě vedou k tomu, že ty naše reakce jsou přehnané a mně se často ta klimatická změna spojí s tím, když možná si vzpomenete, před asi pěti lety se začalo diskutovat o tom, jestli u nás vyhyne kos černý kvůli viru usutu, kdy laikové začali nacházet desítky nebo stovky mrtvých kosů. A teď se zvedla vlna jaksi zděšení, co se s tím Kosem děje. Je to na další povídání, ale nestalo se vlastně vůbec nic, kos zůstává čtvrtým nejpočetnějším druhem České republiky a jediné, co se stalo, je, že u druhu, který má u nás populaci asi 3 miliony hnízdících párů, bylo nafouknuto pár set mrtvých kosů, což je nějaké promile do rozměrů, že tento druh vyhne. Čili bych byl velmi skeptický k těm reakcím veřejnosti na jakékoliv mediální zprávy.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A takto byste to podali kolegům vědcům, kteří se obávají třeba o osud korálů? 1,5, stupně navýšení globální teploty znamená konec téměř všech korálových útesů.
Tomáš GRIM,
To je velký skok od našeho kosa ke korálům. To jste mě, pardon, poněkud zaskočil, nicméně já si myslím, že pro nás je klíčové, pokud o těchto věcech uvažujeme, jakoby zoomovat, vzdálit se od toho příliš blízkého pohledu a vzít trošku širší perspektivu. Tím myslím časovou, neuvažovat o nějakých 10, 20 letech, ale uvažovat stovky, tisíce, miliony let a uvědomit si, že žijeme ve čtvrtohorách, kde za poslední 2–3 miliony let podle toho, jak to vymezíme, bylo 30–50 dob ledových, meziledových, když se podíváte na teplotní křivku, tak to je zub, který běhá nahoru, dolů, nahoru, dolů. A většina druhů, které dnes tady žijí, včetně toho kosa, jsou druhy, které evolučně sahají někam do třetihor, ty druhy jsou starší než těch 30–50 dob ledových, meziledových a nějakým způsobem to museli přežít, to víme naprosto bezpečně.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Možná klimatolog by vám tady namítl, že celý ten jev, kterému říkáme klimatická změna, je rychlejší, než tomu bylo dřív, že je to jednoduše velmi dynamické a velmi rychlé. A potom že je tam zásadní vliv člověka. V tom to bude asi jiné.
Tomáš GRIM,
Jednoznačně. Teploty rostou, vliv člověka tam bude, to je naprosto nevyhnutelné, nechápu, jak někdo vůbec může jako polemizovat o tom, že do toho člověk nepřispíval, ale klíčová otázka je, jak moc do toho přispívá, nakolik jsme případně schopni ty změny nějakým způsobem upravit. A to jsou ty části, o kterých dost pochybuju, kromě toho, co se týče té rychlosti změn, tak tam bych si nedovolil úplně souhlasit, poněvadž my jsme teď na konci interglaciálu a právě v těch obdobích, kdy interglaciál začíná, potažmo končí, tak ta teplota bývá extrémně rozlítaná a ta míra změn, která se děje teď, v podstatě odpovídá i těm změnám, které tady v těch odpovídajících částech toho interglaciálu bývaly v minulosti.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pojďme se vrátit k ptákům. Vy jste zmínil urbanizaci. Je na městských ptácích v Česku stále ještě znát pozitivní efekt covidové doby? To zlaté období, kdy se ulice našich měst vylidnily a bylo ptákům dobře.
Tomáš GRIM,
Já si nejsem úplně jistý, jestli ptákům bylo dobře, protože když byl covid, tak dítě nešlo do školy a neodhodilo tu nenáviděnou svačinu.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Negativní efekt, ale pozitivní efekty možná převažovaly, nebo ne?
Tomáš GRIM,
Těžko říct, já si myslím, že to byla tzv. fenotypová plasticita, to znamená, že ti ptáci mají nějakou vůli reagovat na aktuální změny během svého života. To znamená, že to není žádná evoluce, žádná evoluční změna, žádný přírodní výběr a jsou schopni v rámci té svojí plasticity se poměrně hodně přizpůsobovat. Takže.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Tady vidíme žlunu zelenou v městském prostředí.
Tomáš GRIM,
Výborně, dejte mi index.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Jak se adaptuje, jak se ptáci adaptují právě na to městské prostředí, jak se jim to daří?
Tomáš GRIM,
To nám vyšlo krásně, protože žluna zelená je pěkný příklad druhu, který si většina lidí vůbec nespojí s urbanizací, zpravidla si to spojíme s vrabcem, rehkem domácím, s kosem, s jiřičkou nebo rorýsi. Rorýs v České republice už úplně zmizel z volné krajiny a hnízdí pouze ve městech čili to jsou ptáci, kteří vlastně nenávidí přírodu a nechtějí v ní žít a chtějí být pouze v těch městech. A žluna je příklad druhu, který teď prochází právě dramatickou změnou a ve městech, kde nějak podrobněji sledujeme chování ptáků v České republice. To znamená, tady je Praha, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Brno, tak je krásně vidět, že všude žluna zelená se urbanizuje a přechází z toho neměstského prostředí lesního do těch městských parků a dokonce i tady do zateplovacích plášťů budov.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Máme připravenu taky kosici, a to v olomoucké Šantovce. Je to taky vaše fotografie, ukážeme vám, respektive divákům už za chvíli. Protože to je celkem extrém. To je ono. Kosice v hnízdě, olomoucká Šantovka. Kdo nezná, obchodní centrum, někde mezi schodištěm a tratí tramvajové linky. Je to extrém, nebo ne?
Tomáš GRIM,
Tahle fotka bohužel v tom záběru není celá, ona pokračuje do sklepa, potom ještě nahoru do dalšího patra a ona.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A ono je tam, myslím, i vidět, jak tam kolem jede tramvaj.
Tomáš GRIM,
Přesně tak, je tam tramvaj, kterou jsem zvolil tak, aby na ní byla česká vlajka, je tam červená, modrá, bílá a tohleto hnízdo my jsme zkoumali. Kos je tady v České republice a potom ještě těch 13 000 km tímto směrem, co teď ukazuju na Novém Zélandu, kde je kos vysazený a bohužel teda se tam činností člověka stal nejpočetnější ptačím druhem vůbec na Novém Zélandu. A u nás je kos černý jedním z nejvíce urbanizovaných druhů, takže já jsem zvyklý na to, že ti ptáci, to už máme za sebou nalezených určitě přes 1000 hnízd, tak jsou schopni zahnízdit dokonce na parapetu v naprosto bizarních situacích nebo na nějaké soše svatého, na Ježíši Kristovi a tenhleten kos nebo ta kosice mě dostala, poněvadž to hnízdo je skutečně mezi extrémně frekventovaným schodištěm a z druhé strany půl metru jezdí každých pár minut tramvaj, přesto to hnízdo bylo úspěšně vyvedeno.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Předpokládám, že už tam není.
Tomáš GRIM,
Byl jsem se tam letos znovu podívat a letos už tam nehnízdí.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Proč ptáky neodstraší takové ty siluety ptáků, které často dáváme na fasády, na sklo? Proč to nefunguje?
Tomáš GRIM,
Tohle by se mělo vyučovat na základní škole. Já krajně pochybuju.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
To je ono. A tady mimochodem je vidět, co si o tom myslí ten pták.
Tomáš GRIM,
Tak přesně, cílem tady těch siluet by mělo být odstrašit ptáky prostřednictvím toho, že uvidí letícího dravce, což v tomto případě skutečně i laik vidí, že to dravec tedy není, je to silueta spíš nějakého buřňáka, čili mořského ptáka, který se tady v České republice za posledních 200 let nevyskytnul ani jednou.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Kavka jenom vrtí hlavou.
Tomáš GRIM,
Takže kavka kouká, říká si, co to má být?
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Mimochodem za tuto fotku jste dostal cenu.
Tomáš GRIM,
Tahle fotka nebo ta, co byla teď před chvílí, vlastně bodovala tady i v Czech Nature Photo i v soutěži Bird Photograph of The Year, což je taková nejprestižnější ptačí fotosoutěž na světě. Právě tou bizarností, zkuste najít podobnou fotku.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Proč jsme nepoučitelní? Proč ty siluety pořád používáme, i když to nefunguje? Mimochodem nefungují i další odstrašení, myslím na nejrůznější cédéčka a podobně.
Tomáš GRIM,
Ty siluety nefunguje jednoduše proto, že většinou to nejsou ani siluety dravců, takže nemají těm ptákům připomínat cokoliv odstrašujícího, kromě toho ptáci reagují zpravidla na pohyb, na nějakou akci a pokud pták vidí, že ta silueta je tam přilepená, nehýbe se pět minut, tak ji přestane řešit. Dokonce když tam dáte třeba plastovou atrapu výra, který bude poměrně věrná, ptáci na to během, nevím, pár minut, maximálně pár hodin přestanou reagovat a klidně zahnízdí půl metru od toho výra.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A my jsme už divákům ukazovali taky fotografii hnízda čápa, když jsme se o něm bavili, někde mezi Bohumínem a Přerovem. Možná se na ni za chvíli můžeme podívat znovu. To je, které místo, to je ono, to svědčí o čem?
Tomáš GRIM,
To svědčí, o tom, že čáp je velmi splachovací.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Takže rušná trať mezi Bohumínem a Přerovem mu vůbec nevadí.
Tomáš GRIM,
Tak. Mě to hnízdo zaujalo proto, že samozřejmě jsem od dětství zvyklý na hnízdícího čápa na komíně místního pivovaru nebo na střeše nějaké vesnické samoobsluhy. Ale ta míra provozu, která probíhá tady pod tím hnízdem, je extrémní, to je jedna z hlavních tratí v České republice a míra toho rušení je tady opravdu zarážející.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Kritizujete přikrmování ptáků. Je hlavní problém v šíření krmítkových nákaz? Anebo je hlavní problém v tom, že tak můžeme pomáhat těm druhům ptáků, která by si poradili sami, a škodit těm, které nejsou tak moc průbojné.
Tomáš GRIM,
Tak platí z toho všechno. Já bych k tomu ještě doplnil, že to není moje fotka. A kromě toho, že je to hezká ilustrace takového osobnostního vývoje vědce, který má na něco názor, pak si přečte nějakou informaci, která s tím nesouvisí, takže začne v médiích říkat pravý opak a pak se o dva roky později objeví zase jiná informace. Takže já každých pár let říkám něco úplně jiného, ale vy jste to řekl za mě a všechny ty v podstatě problémy, které jste zmínil, skutečně s těmi krmítky jsou spojeny. Takže my bychom měli přikrmovat mnohem střízlivěji, to znamená méně často v menších dávkách, víc ty krmítka čistit, abychom potom nezpůsobili nechtěně10, i v dobré víře, abychom v dobré víře vlastně neškodili tím, že spustíme kaskádu dalších jaksi jevů, které vedou k nechtěným negativním důsledkům.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A když přikrmovat, tak jenom v zimě, kdy se nám lidsky zdá, že to je nejvíc potřeba, nebo naopak celoročně?
Tomáš GRIM,
Určitě spíš v té zimě. Ono koneckonců já, když nasypu na krmítko u sebe v Olomouci v zimě, tak ti ptáci to většinou ignorují, protože není sníh a oni nemají žádný důvod se někdy přikrmovat, protože najdou dost potravy mimo to krmítko, což naznačuje, nakolik to přikrmování je potom důležité v létě.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Proč je tak často kontraproduktivní ta naše snaha pomáhat přírodě, chránit přírodu, pomáhat ptákům, protože přikrmujeme ptáky opravdu v dobré víře, že jim pomůžeme, proč to může škodit?
Tomáš GRIM,
Tohle je velké téma. My zpravidla můžeme jako velice zkratkovitě, mluvil jsem o kosech a usutu, kdy vidíme mrtvého kosa a vyvodíme z toho, že zaniká celý kosí svět, což je samozřejmě absurdní přestřelení těch důsledků. Podobně u toho krmení, kdy my řekneme, více krmení, ptáci se víc nažerou a budou líp přežívat, ale těch důsledků, které tím spustíme, jsou desítky dalších. A bohužel to vede třeba k tomu, že na krmítko samozřejmě nechodí všichni ptáci, my paradoxně přikrmujeme ty nejběžnější, kteří to přikrmování vůbec nepotřebují, což je sýkora, koňadra, to je druhý nejpočetnější pták v ČT, který kdyby klesl na desetinu své početnosti v ČR, tak pořád bude extrémně běžný a vůbec nebude důvod řešit nějakou jeho ohroženost atd. Tohle je opravdu velké téma, to je téma na semestrální přednášku, jestli máte dost času.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Dobře, tak to je negativní příklad, co bychom dělat neměli, naopak jako pozitivní příklad dobrého příspěvku k ochraně přírody uvádíte ekoturismus. Leckdo by možná pozdvihl obočí, protože to nechápe. Zní to trochu jako paradox, proč to není paradox?
Tomáš GRIM,
Já bych řekl, že to je paradox, ale je to paradox, který by nás měl přimět právě k tomu, abychom víc uvažovali o těch důsledcích toho, co děláme. Nikdy si neříct, udělám jeden vliv a ten má jeden důsledek. Tak to opravdu v přírodě nefunguje nikdy. U toho ekoturismu jde v podstatě o to, my chceme redukovat ekologickou stopu, chceme redukovat množství CO2 unikajícímu do atmosféry, což je extrémně složitý jev, kterému, popravdě řečeno, vlastně vůbec nerozumíme. Takže i to, co říkají sebevědomě a suverénně vědci, jsou.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Schválně.
Tomáš GRIM,
Pojďme dál. Každopádně u toho ekoturismu jde o to, že pokud my budeme důslední a řekneme, letecká doprava je špatná, produkuje obrovskou ekologickou zátěž skrz CO2 a zrušíme ji. Tak v tom okamžiku jsme vlastně zrušili tu zachovalou nenarušenou tropickou přírodu, je to jednoduše proto, že v tropech různé národní parky a rezervace fungují pouze na papíře, pokud nejde o soukromé rezervace, kde těm konkrétním majitelům toho místa nebo těm provozovatelům záleží na tom, co se s tím místem děje. A v okamžiku, kdy my přestaneme investovat těch svých, já nevím, 100 USD na den nebo 200 USD nebo třeba 500 USD na den, tak oni přijdou o zdroj financí, který vlastně tu rezervaci udržuje v chodu. Na Madagaskaru v době covidu,krásný experiment, odřízla se letecká doprava, úplně to byla jedna ze zemí, kde letecká doprava šla na nulu a v tom okamžiku skončil příliv financí. A první, co se stalo, je, že bývalí pytláci, což jsou ti různí průvodci a podobně, který se tam o vás starají, se vrátili ke své původní profesi a začali ty lesy, případně ty rezervace likvidovat.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A teď to nemyslím zle. Neříkáte to i proto, že ekoturismus svým způsobem je vaše živnost?
Tomáš GRIM,
Mně to jenom odebírá mé úspory, já sám jako z turismu nemám vůbec nic, já jako průvodce nefunguju, respektive letos budu poprvé fungovat jako průvodce v té Bolívii.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Myslel jsem to cestování, fotografování, navštěvování těch lokalit.
Tomáš GRIM,
Když přišel covid a nemohl jsem nikam letět, tak jsem prostě jezdil po České republice vlakem, tak jako jezdím vždycky. Já nemám auto, takže moje stopa je poměrně minimální, žiju velice skromně až na to cestování. A myslím si, že spíš z hlediska redukce té uhlíkové stopy je toto směr. Ta individuální skromnost nemít v rodině tři auta a tak dál, a tak dál.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Tak když jsme u toho pohybování se po Česku, ptačích druhů v Česku přibývá, což možná někoho překvapí, co je ale problém, tak je ubývání třeba polních ptáků nebo obecně ptáků, kteří žijí mimo les. Vidíte snahu měnit to, myslím upřímnou snahu měnit to, nejen proklamace?
Tomáš GRIM,
Záleží na tom, kdo by měl být hybatelem těch změn.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Kdo by to měl být?
Tomáš GRIM,
A pak bychom se měli bavit. To je ono, o té upřímnosti. Měla by to být především legislativa, v podstatě i ty legislativní změny, které třeba vedou k vymezení nějakého toho procenta nebo dvou té zemědělské půdy na nějaké úhory, to je obrovský krok, potenciální krok vpřed. U nás je hlavní problém v tom, že jak jste zmínil, celkově počet druhů přibývá, počet jedinců, to je zase úplně jiná věc, u těch lesních druhů výrazně přibývají, u polních druhů výrazně ubývají, u druhů, jako je koroptev, máme pokles za posledních 40 let nějakých 99 %. Čili populační propad je extrémní, některé druhy jako sýček jsou třeba na hranici vyhynutí, takže pokud jim nepodáme pomocnou ruku, tak je opravdu otázka vlastně jednotlivých let, kdy u nás vyhynou. Což je taky důvod, proč já se snažím zdůrazňovat to, že ta klimatická změna samozřejmě, že je důležitá, je třeba se tím zabývat, to rozhodně ano, ale to neznamená, že to je priorita číslo jedna. Poněvadž pokud my těm sýčkům, toto je na fotce tedy výreček, aby mě diváci nepodezírali z toho, že jsem selhal jako ornitolog. Tak pokud tomu sýčkovi nepomůžeme tady a teď, tak je úplně jedno, jaká bude teplota za 40 let, protože ten sýček tady prostě nebude.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Proč jsme tak fascinovaní lesem? Proč máme tu utkvělou představu, že čistá, krásná, zdravá příroda je les?
Tomáš GRIM,
Tož kdybychom vyrostli v Izraeli, tak budeme naopak adorovat poušť jako tu jedinou správnou přírodu, protože to jsou naše kořeny, vlastně kulturní kořeny. U nás ve střední Evropě, my jsme spíš, jak by řekli odborníci, hyletická kultura, ty pouštně jsou eremiální. A u nás vlastně všechno je spojeno, vemte si všechny ty různé pohádky, pořekadla atd. Všechno je nějak navázáno na les. To je hrozně silný motiv a je třeba s tím výrazně bojovat, poněvadž už jsme to zmínili a je třeba to zopakovat, že lesním druhům se daří dobře, ty žádnou ochranu nepotřebují. Ale naopak těm polním druhům nebo respektive druhům otevřené krajiny, který byli zahnáni vlastně do polních kultur, protože stepi u nás vymizely, úhory u nás prakticky vymizely, tak ti ptáci dožívají vlastně v těch alternativních biotopech a ti potřebují naši pomoc tady a teď.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Takže na která místa bychom se měli soustředit? Kromě těch polí, rozdělování polí mezemi a podobně?
Tomáš GRIM,
Určitě. V podstatě jde o cestování v čase, vrátit se zpátky do situace, kdy nebyla pole scelena, protože to byl jediný správný způsob, jak vyrobit co nejvíce obilí. A koneckonců my máme nadprodukci všeho možného, takže tohle opravdu není potřeba dát do extrému. Naopak opravdu rozdělovat pole, remízy, pokud vysadím nějaký strom, tak aby to byl solitér nebo nějaký hájíček, ale určitě ne žádné souvislé plantáže. To je přesně opak toho, co by se v té krajině mělo dít.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Velkým problémem jsou invazní druhy nejen ptáků, ale bavíme se o ptácích. Tak jak se invazní druhy ptáků, jakými způsoby dostávají k nám do střední Evropy, do Česka?
Tomáš GRIM,
U nás je to jakýsi second hand, v Evropě máme, řekněme, dvě epicentra nebo takové horká místa toho, kde jsou ty invazní druhy.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Britské ostrovy.
Tomáš GRIM,
Jednak, výborně, jsou to Britské ostrovy, tam je hlavně taková ta drůbež čili kachny, různé druhy bernešek, husy atp. a potom je to, jestli víte?
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Nechám se poddat.
Tomáš GRIM,
Je to taky na západě, je to Španělsko, Portugalsko, kde jsou vysazena kvanta, opravdu už jde o desítky druhů různých /nesrozumitelné/, papoušků, drobného zpěvného ptactva. U toho by to možná zatím až tak velký problém nebyl, ale zásadní problém těch invazních druhů, což většina lajků nechápe, je to, že pokud u nich nedochází k nějakému populačnímu nárůstu a škodění teď, tak to určitě neznamená, že máme zůstat v klidu. Veškeré invaze začaly nějak tak nenápadně a bylo jen několik vysazených desítek, možná stovek jedinců. První půlstoletí se nic nedělo a pak se to rozjelo. A dnes máme planetu zamořenou vrabcem.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ano, taky velké téma, neubývá vrabců? Mluvíte o tom v každém rozhovoru.
Tomáš GRIM,
Je třeba to opakovat a opakovat dokud bude na planetě existovat jeden člověk, který se domnívá, že vrabec je nějak ohrožený, tak je třeba to opakovat, poněvadž vrabec má přesně opačný problém. Je extrémně přemnožený, nebýt člověka, je vrabec jedním z obskurních druhů Blízkého východu, který žije v poušti a nikdo o něm ani netuší vůbec. Vrabec je zavlečený na všechny kontinenty, podle posledních studií, nejlepších těch, co máme, počet vrabce je 1,6 miliardy jedinců, a když se řadí mezi těch 11 000 druhů ptáků na světě podle početnosti, tak na čísle jedna stojí vrabec.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Nemůže mít ten příliv invazních druhů vlastně i pozitivní efekt? Narážím na to, že u některých druhů se stává, že v té oblasti původu je těch druhů méně a méně a nově ty druhy jsou například v Evropě, což může přispět k zachování toho druhu. Kachnička mandarínská, bažant královský, stříbrný, zlatý.
Tomáš GRIM,
Je to určitě.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ne že bych to znal, to jsem si našel.
Tomáš GRIM,
Ne, říkáte to dobře, to je zcela v pořádku. Jako potenciální možnost existuje. Určitě se může stát, že i nějakým zázrakem u nás kos bude ohrožen a my budeme rádi za to, že máme invazní ochrannou konzervu. Čili kosa na Novém Zélandě atd., ale popravdě řečeno nevím o jediném příkladu, kdyby toto se v reálném světě stalo, kdyby skutečně nějaký druh v místě svého autochtonního, čili původního výskytu byl ohrožen a my bychom byl vděční za tu invazní populaci. Takový příklad opravdu zatím neznám.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Už od studií, jak jsem říkal v úvodu, se zabýváte kukačkou, zmiňoval jsem tu knihu, kde jste spoluautorem, za kterou jste dostal ocenění britské ornitologické společnosti. Když mi prominete, kukačka z mého pohledu je taková rafinovaná potvora, proč to dělá? Proč vyhazuje vejce z hnízda jiných druhů a nasazuje vlastní?
Tomáš GRIM,
To je vynikající otázka. Máte další podobnou?
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Netušíte? Netuší vědci proč?
Tomáš GRIM,
Z mnoha stovek otázek, co byste mohl o kukačce položit, toto je ta nejtěžší, poněvadž my se vlastně ptáme, co se stalo před desítkami milionů let, kdy ten životní styl, nestarat se o vlastní potomstvo a švindlovat, kdy se vyvinul vlastně někdy ve třetihorách nebo možná ještě dříve. A odvodit to je extrémně těžké, poněvadž v řádu kukaček je 150 druhů, z toho stovka se chová slušně. Ty si staví vlastní hnízdo. A chovají se v podstatě jako třeba kos nebo zmíněný vrabec. Ale pak je těch 50 švindlířů a v rámci těch 50 to vzniklo jenom dvakrát.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Takže kazí renomé.
Tomáš GRIM,
Kazí renomé, ale zkuste zjistit, proč se stala věc vlastně jednou, že. My se můžeme ptát, proč třeba obratlovci vystoupili před někdy téměř, já nevím, kolika set miliony lety na souš a můžeme vymyslet spoustu různých věcí. Měnilo se klima, třeba jim ve vodě, kolega říká, že se ve vodě topili, tak šli na souš. Ale ta věc se stala jednou a tím pádem my tam nemáme, odborně řečeno, žádné stupně volnosti, abychom zjistili, které faktory s tím souvisejí, protože to je jeden hod mincí a ta mince nějak dopadla, ale zkuste zjistit, proč dopadla zrovna ta panna, a ne ten orel.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Dobrá, tak něco jednoduššího. Snáší vejce do těch cizích hnízd, anebo je tam přináší, což je taková laická pověra možná?
Tomáš GRIM,
Teď se mi ulevilo. To je mnohonásobně lehčí otázka. Shodou okolností přímo na tohleto bádali, to je jeden z největších mýtů vůbec v přírodních vědách. Většina, když se opřeme o většinu českých knížek o přírodě, tak je tam uvedeno, že jako jediný z našich ptáků klade vejce na zem, uchopí je do zobáku, donese do hnízda. Tak rovnou říkám, že to je naprostá blbost. Ani tam, když klade do dutin, kde by se jí hodilo to vejce donést v zobáku, tak ho klade tedy přímo. Nafilmovali jsme takto několik desítek hnízd a víme to s jistotou, že jde o mýtus.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Jednou větou. Poznáte všech 4 500 druhů ptáků, které jste pozoroval? Nebo poznáte drtivou většinu z těch 11 000 druhů, co existuje?
Tomáš GRIM,
Ne, určitě ne, to se nedá v hlavě udržet. A před každou cestou domácí příprava.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Tomáš Grim. Děkuju za to, že jste přišel, že jste byl hostem Interview ČT24.
Přidejte odpověď