DVTV
Hostem dnešního rozhovoru je herec, zpěvák, spisovatel, autor mnoha divadelních her, autor mnoha písňových textů a rozhodně muž, který stál u zrodu nejslavnějšího Čecha Járy Cimrmana, a bude to Zdeněk Svěrák. Tak mám na vás první otázku, kdy jste se naposledy od srdce zasmál?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Od srdce zasmál, no, já mám rád anekdoty, čili.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jako fóry?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, ano, mně to připadá jako nejkratší humoristická forma, takže když se povede vtip, tak mně to dovede zkrášlit život na týden.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jako opravdu?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Opravdu, no, lidi to ode mě vědí, tuhle mi například volal zvukař Pekárek, slavnej docela, a říkal, tenhle se vám bude líbit, pane Svěrák, no, a řekl mi vtip, kterýmu jsem se od srdce zasmál.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
A to znamená, že mám opravdu jako vaši známí volají fóry.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Vědí, že tohle by byl asi pro mě.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Já jsem to vlastně někdy od vás četl, že jako jste fanda do jako psaných vtipů vlastně, jako ty, které se jako vyprávějí, a tak dále, a toho už moc není, ne, teď?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ubývá to. A ono to prý se přesunulo na internet a je to vizualizovaný, většinou je to nějaký třeba úryvek z filmu obdařenými jinými dialogy nebo tak.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Je to tak. Mimochodem, používáte sociální sítě?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ne, já vůbec, si uvědomuju, že jsem jiná bytost než vy mladí.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Mně říkáte mladý.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Tak proti mně jste mladý a zřejmě jste na sítích, že jo.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Ano.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
A máte svůj účet, pro mě účet pořád znamená něco s financema, zaplatit účet.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Rozumím.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ono je to něco, co třeba to užívá Trump, jako prohlášení celému světu.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Ano, to tak je, to tak je.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, a já ten počítač mám rád, ale používám ho jako psací stroj, jako poštu a jako naučný slovník, jo, tyhle ty funkce mi stačí. A na sociální sítě, kterým říkám já asociální, nevstupuju.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
No, já jsem, mě to napadlo kolem těch fórů, protože třeba moje děti, kterým je 17 a 21, tak ty vlastně jako na mluvený fóry už jako nejsou, už je to moc nebere, já je někdy zkouším vyprávět a pak se mi smějou, ale nesměju se tě fórum, smějou se mně.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ano, já mám takový pravnuky.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Tak víte, o čem mluvím. Ale jako zajímalo by mě, jestli vlastně to, co vy máte rád, to znamená ty anekdoty, jestli to je opravdu něčím nahraditelné, jestli se to dá něčím nahradit, nebo jestli to je mizející žánr.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Já se bojím, že to je mizející žánr, protože když se sejdou kluci dneska, tak vedle sebe třeba sedí v čekárně, na autobus třeba čekají na lavici a každej čumí do toho svýho mobilu a listuje, jo. A kdežto my, když jsme se sešli, tak jsme právě si řekli, nemáš něco novýho. A znamenalo to nějakou legraci. Ta komunikace ústní tam byla a vtip je ústní záležitost, když se napíše už je chudší, jo. A je to zvláštní disciplína, že umět vyprávět vtipy je zvláštní umění, tam nesmíte moc hrát. A když herci někdy vypravujou vtipy, tak se mění hlasy…
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Odehrávají malý představení.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ano. Kdežto vtip potřebuje říct takříkajíc na sucho a co nejúsporněji, nedat tam zbytečný slovo.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
No, a když se vrátím vlastně k té první otázce, kdy jsem se ptal, jako kdy jste se naposledy opravdu od srdce zasmál, když jste na prknech žižkovského Divadla Járy Cimrmana, tak tam se smějete mimo roli, jako rozesmívá vás tam něco?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, tam dochází k výměně energií přes tu legraci. Právě, že my jim něco řekneme, tomu publiku a oni bádají, jak jsme to mysleli a pak dojde k tomu výbuchu smíchu, a to se nám vrací jako, ano, řekli jsme to dobře a my se tím vlastně bavíme a zároveň jako bychom dostali razítko Huel Dan, no, a proto je to takový pro obě strany výživný.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Mimochodem, fungují ta místa stále? Ptám se vlastně na to, jestli to publikum je proměnlivé, že najednou vás překvapí, že na tuhle skvadru lidí tohle nefungovalo?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Moc ne, zaplaťpánbůh, všechno, co jsme napsali, můžeme hrát bez jakékoliv změny, ale jsou tam místa, která kdysi mívala úspěch a teď nemají, třeba za našich časů se věnovalo hodně v literatuře času Janu Nerudovi, každý věděl, že on napsal pás báseň Polka jede nebo Jen dál a tak dál, dneska už ne, čili tam to prošumí bez odezvy, ale, nebo politický věci, třeba kdysi jsme řekli, tak jsme šli na hlavní nádraží a rozjeli jsme se do Vídně, a to mělo bouřlivý smích, protože věděli, že do Vídně se nesmí a že to nejde jít na nádraží a jet do Vídně.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
A teď ta informace je taková jako…
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Není to takový lidový a co dál, ale ono je zázrak, že tohle divadlo s tím nápadem mystifikačním vydrželo půl století a dosud nezaznamenává odliv diváků, naopak, to je až hrozný.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
To jsem chtěl od vás nějaké vysvětlení, protože to je, jako když řeknu, že to je fenomén, tak je to klišé téměř, jako čím to je?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Jo, já na to odpověď nemám, protože jsem vevnitř, možná, že nějaký sociolog by to ohodnotil líp, ale já si myslím, že to semínko inteligentního humoru, který tu zaseli Voskovec s Werichem, mělo sví následovníky, třeba v Semaforu, a ještě i jiný se jim podobali, ale my jsme to převzali naplno od nich, my místo před scén, který měly největší úspěch, děláme tzv. semináře, čili tam se lidem představíme jako občané a pak se převlíkneme do kostýmu a hrajeme, jak umíme, a to je ten seminář, my jsme si ho neuvědomovali, protože ten byl udělaný z nouze, zrovna je tak jako forbíny toho Osvobozené divadla byly z nouze, že potřebovaly přestavět scénu, něco jsem tam porouchalo a nechali tam Voskovce a Wericha, aby povídali. A my jsme taky ten seminář udělali, protože jsme potřebovali dvě hry a byla hotová jenom jedna, tak to je nouzovka. A ukázalo se, že to je strašně důležitá součást toho, že my jim v tom semináři řekneme, my jsme vědci, kteří objevili tohohle toho velikána, my nejsme herci, ale pokusíme se ze všech sil vám ty jeho hry předvést. A kdyby tam ten seminář nebyl, tak by to bylo trapnější, rozumíte?
Martin Veselovský, moderátor
——————–
No, na druhou stranu vy jako s určitou mírou trapnosti pracujete jako…
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ne, ale teďka už, jak jsme se na tom jevišti otrkali, tak už tam moc trapností není a není tam ani ten půvab těch začátečníků, kteří o tom nevědí, že jsou roztomilí, jako to bejvalo ze začátku.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Ale to už si pamatujete s největší pravděpodobností, pane Svěráku, jenom vy, pardon, to nebylo urážlivý jako vzhledem k vašemu věku, ale prostě to už je opravdu strašně dlouho.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, tak je to 56 let, co jsme začali.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
To je neuvěřitelný. A mimochodem, a to je moje osobní jako poznámka, protože já kolem vašeho divadla jezdím každý den do práce, jako dostat se jako divák do vašeho divadla, to je jako kategorie sama pro sebe, to skoro nejde.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, ale vy jste se mě ptal, čím to je. Tak já si myslím, že ten humor, kteří oni pěstovali, byl založen na školních vědomostech, byl pro lidi, kteří ve třídě, ve škole dávali aspoň v některých předmětech pozor, o to se opřel. A my to máme totéž. Když někdo neví, že Boleslav zabil Václava, tak si nepřijde u nás na svý, takže ti pozornější lidi, a těch je hodně, tenhle ten humor potřebujou, ten humor spolupráce, aha, tohle jsme se učili a oni to mysleli takhle, rozumíte. No tak myslím si, že ta potřeba tohoto kooperativního humoru tady pořád je, no, a my jsme jí naplnili, ale že to trvá tak dlouho a že ty generace našich vnuků prostě pořád baví to, co jsme vymysleli, když jsme byli mladí, to je pro mě zázrak. Já si to vysvětlit nedovedu.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
I pro mě to je vlastně zázrak. Jaké to je pro vás některé z těch rolí hrát jako po tolikáté? Jako chápu asi, že to nebude nuda, to byste to nedělali, kdyby vás to nudilo a nebavilo, ale přesto jako jak se bráníte tomu, aby to neupadlo do nějaké machy?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Je to podobné, jako když vyprávíte vtip, vždycky ho vyprávíte nové společnosti, která ho ještě nezná. Ale u nás bohužel se to nedá říct, že by to neznali, protože oni to kolikrát umí zpaměti a jenom si ověřujou, jestli to říkáme všechno, ale nedá se říci, že by nás to nudilo, protože my těch kusů máme 15 a ne na každej se v měsíci dostane. Čili my třeba nasadíme Třídní knihu. A já si uvědomuju, že jsem jí nehrál třeba měsíc, dva, tak si jí osvěžím, čili pořád je to na napětí a ta radost skutečně je oboustranná. Lidi říkají, že je to nabíjí, ale něco na tom je, že člověk přijde domů z toho představení utahanej, ale šťastnej, že úkol byl splněn, že zase ty diváky rozesmál k slzám. A tam dochází k tomu, že když se rozsvítí a my jim vidíme na obličeje, tak v tom malým divadýlku v našem pro 240 lidí vidíte až tak do pátý řady, že jo, a oni jsou nejen rozesmátí, ale oni jsou dojatí, jak to bylo veselý, nebo že ještě žijeme.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jak vypadalo, jsem chtěl říct zajíždění, což není úplně dobrý termín, ale jako zaplouvání těch nových členů, jako je třeba Ondra Vetchý nebo Ondra Kotek jako do toho vašeho souboru?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ten nápad, že bychom mohli přizvat profíky, herce vystudovaný, ten přišel, až když Láďa Smoljak zemřel a potřebovali jsme posily. A já jsem si uvědomil, že když jsme začínali, tak by to nešlo. Třeba Miloš Kopecký projevil kdysi touhu, když jsme začínali, zahrát si s námi v Hospodě Na mýtince toho hraběte Zeppelina, ale sám od toho couvnul, protože říkal, kluci, to by nešlo, já bych tam prostě byl cizotvorný prvek. Ale já jsem si uvědomil, že my jsme se za těch 30, 40 let ocitli v různých filmech a já jsem třeba v Koljovi měl čest hrát s Táborským, s Vetchým a nevadilo to tak, v tom Koljovi jsem měl hlavní roli a řeklo by se, že jsme třeba, když mě vyslýchali na tom StB, tak tam hrál Táborský toho zlýho, já jsem byl ten ohroženej. A já jsem říkal, teď je jiná situace, kdybychom našli inteligentní herce, kteří by pochopili, že tam nepřijdou, aby ukazovali, jak jsou lepší, ale kteří by chtěli splynout nebo osvojit si tu naší politiku, to podehrávání, takže by to šlo a já jsem právě v tom Koljovi našel Táborskýho i Vetchýho jako kandidáty.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
No, já si jako, a to je jenom jako moje představa, to já nevím, jestli to tak opravdu bylo, ale říkal jsem si, jako že by tam třeba přišli ti profesionální herci a chtěli by hrát, opravdu hrát, protože vy hrajete zvláštním způsobem, jak jste to teď říkal, podehráváte, a že byste jim říkali, ne, nemůžete hrát.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Jim říkáte, ze začátku říkáme uber, uber. A taky neřvi, protože my nemáme tak silný hlasy jako oni.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Aby on vás jako nepřeřval.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ano, oni by řekli jedině, my taky tomu rozumíme, to ne. No, já si myslím, že nejhorší pro ně bylo hrát Seminář, protože číst, protože každý herec chce z toho textu ještě něco vyždímat, jako že to je jenom osnova, na který on se ukáže, ale tady je co zakázaný, tam tam můžeme, ale zpátky to nejde, z toho udělali jednosměrku.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, takže třeba Mirek Táborský měl potíže, že jsme mu zakazovali gestikulaci u toho pultíku, jen to přečti, prosím tě, jen to přečti. A oni už naši kluci jsou tak odvážní, že i toho Ondru Vetchýho krotěj, říkají, ty prostě přijdeš a hned nás nenávidíš, to Svěrák nás má nejdřív rád a pak teprve… No, takže mu do toho i kecají.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jak často se vám stává pořád ještě, že vás zastaví lidi a řeknou vám, že se jmenujou Hojerovi, že jste jim, nebo Hujerovi, pardon, a že jste zkazil život.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Jednou se mi to stalo, že mi to opravdu jeden prodavač sportovních potřeb řekl, když jsem sháněl běžky, a on říkal, zavolejte m za tejden, já jsem říkal, já potřebuju vědět, jak se jmenujete, a on říkal, no, to jsem vám právě chtěl říct, že jste mi zkazil život, já se jmenuju Hujer, ale myslel to vážně, že prostě. No, ale je to pravda, ale my jsme vždycky jména postav hledali obyčejná existující jména, ne komická jména nebo vymyšlená, takže to odnesli Hujerové, ale že se z toho stal pojem, že dělat Hujera se dá i s malým „h“ použít jako, místo šplhouna.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Vy máte s sebou kšiltovku, na které, a to je potřeba vysvětlit pro mimopražské, ty tři čárky znamenají Praha 3, trojka.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ano, to je dar od starosty Prahy 3.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
A na Praze 3, vlastně nedaleko náměstí Jiřího z Poděbrad, je místo, které je vlastně klíčové pro film Vrchní, prchni, ke kterému jste, když tak mě opravte, kdybych se mýlil, psal scénář.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ano, Vrchní, prchni je můj scénář.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
A je tam místo, kde je ta známá scéna, kde kontrolujete společně se svojí filmovou manželkou, jestli stěrače stírají, tak, jak má být, jak vás tohle to napadlo, ten moment jako stěrače stírají, klakson troubí?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, to mě napadlo tak, že jsme bydleli na Spořilově na sídlišti a tam byla rodina, která měla nový auto a oni to takhle dělali.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jako opravdu to dělali?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, ta paní stála před ním a říkala, dálkové svítí, potkávačky svítí, no, a blinkr levý bliká. No, tak jsem to jenom dotáhl na klakson troubí.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
No, to místo tam neustále je, je tam garáž, na které vlastně jako celé se to připomíná ještě daleko víc teď tím, že tam vedle je zastávka městské hromadné dopravy, která se jmenuje vlastně přímo…
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
U Prdlavky.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
…podle postavy toho filmu, přesně tak, a já si vždycky u toho představuju, jako v jakým nejhorším autě jste ve své herecké kariéře jezdil?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Já myslím, já jsem tím velorexem nejezdil, ale v Koljovi jsem jezdil s trabantem.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
No, a na to jsem myslel právě, to si pamatuju, jaký to bylo trabantem, já jsem taky trabantem jednou jel.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, tak ono je to různý. Jirka Menzel, to bylo jeho první auto, který si pořídil, když myslím, dostal Oscara…
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Dostal Oscara, pořídil si trabanta.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Trabanta. A on říkal, že to byly nejkrásnější okamžiky jeho řidičské kariéry, že to byl první automobil, který měl, čili kdo ho měl jako nováček, tak asi byl spokojenej, ale když pak se pokusil o jiný auta, jak to bylo horší. Ta Prdlavka, to je zajímavý, to se na mě obrátili z dopravního podniku, jestli bych nebyl proti, aby se ta zastávka tak jmenovala, no, a nakonec jsem i namluvil hlášení v tom autobuse, takže svým hlasem říkám náměstí Krále Jiřího, příští zastávka U Prdlavky.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jo, vy říkáte celou tu trasu jako…
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Jenom tady ty dvě stanice.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Rozumím, rozumím. Potom mě zajímají věci, které se týkají vlastně taky něčeho, co bylo už poměrně dávno a bylo to v roce 94, kdy jste vlastně po revoluci založil nebo spoluzaložil centrum Paraple?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ano.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jak tohle to je důležitá událost ve vašem životě?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Je lidsky důležitá, protože to začalo nešťastnou událostí, že mi zazvonil telefon a ozval se primář nemocnice v Budějovicích že člen našeho divadla Jan Kašpar je u nich a že spadl ze stromu a protože má poškozenou míchu, tak ať nepočítám s tím, že ještě někdy bude hrát, tak to je rána, že jo. Předtím jsem se o víc vozíčkáře vůbec nezajímal a najednou vám přijde tenhle ten, tahle ta tragédie. No, takže to mělo za následek, že my jsme vycítili s Láďou, že co by tomu Honzovi mohlo nejvíc prospět, je, kdybychom ho na tom jevišti nechali, pak jsme si uvědomili, že jsou tzv. sedací role, kde by někdo nepoznal, že je to vozíčkář. No, a pak, když jsem jel potom do Bohnic, kam ho přemístili do nemocnice, tak první, co jsem mu řekl, tak jsem řekl, nemysli si, že si přestal hrát, kamaráde.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Že ses z toho vyvlíkl.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, on tomu nevěřil, říkal, kecáš, já povídám, ne, a tos mu věnoval tři role, který už na něj čekají, no, tak to byl první úspěch. No, a pak, když Honza už byl tím vozíčkářem, tak přišel s myšlenkou, kterou ho infikovala budoucí ředitelka Centra Paraple, doktorka Káprtová Alena, že by vozíčkáři měli mít nějaký centrum, kde by se mohli scházet, kde by byla odborná pomoc tak dále, tak jsem se radil, jak na to sehnat peníze. A kamarádi, kteří by byli z Český televize, řekli, že nejlepší, nejúčinnější by bylo udělat pořad, kde by se na to vybíralo. No, a tak jsem to nazval Doporučená akademie a bylo to v roce 94, kdy jsme tím začali, a vybrali jsme, a to byl prostej pořad, opravdu chudá Doporučená akademie, v tělocvičně Sokola Prahy 2, kde se i cvičilo na pořad /nesrozumitelné/, přednášely se básničky.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jako v průběhu toho…
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ten pořad byl jakoby školní akademie, kde každý předvede, co umí. Takže Libuška Šafránková přednesla báseň, Pepík Abrhám hrál na klavír. Šíp s Uhlířem vybírali do láhve od okurek na místě a zpívali, no, a vybrali jsme milion, to byl první milion. No, ale když si uvědomíte, že naposledy jsme vybrali 50 000 000 na tom StarDance, tak jak to bylo, jak ty začátky byly skromný.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
No, zajímalo by mě, jestli jste si vůbec tenkrát dokázal představit, tak StarDance tehdy nebylo, ale že by se to dokázal rozpřáhnout tak, že za, kolik 30 let, vyberete…
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
To jsem si samozřejmě představit nedovedl a dodneška mě to dojímá a nejvíc mě na tom asi bere, že snad je to jediná akce, ta solidarita, kde se ta naše rozštěpená společnost spojí na chvíli, rozumíte.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Vy jste říkal, že vás to dojímá a vlastně…
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Pokaždé.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Když vás ve StarDance vidím, když tam mluvíte o centru Paraple a o tom výběru, tak si říkám, že vlastně máte jako kousek od toho, abyste…
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No, nebrečel, no, nebrečím proto, že mi to žena zakázala.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Vy to můžete ovládat, to máte… Pane Svěráku, jede tam něco, nejede tam tramvaj?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Tramvaj ne, jenom auta.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Děkuju.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Těch se nebojte.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Tak vaše paní vám to zakázala brečet, jo?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No jistě, jednou jsem měl, když se rozdělilo Československo, tak jsem dostal za úkol ze staroměstský věže říct silvestrovský projev a bylo to vlastně loučení s tou republikou Československou. A já jsem to ženě řekl, jak to umím a dojal jsem se přitom doma. A ona říkala, prosím tě, co nesnáším, když chlap, který má dojmout jiný, je sám v slzách, to prostě se musíš omlítat, že ti to bude úplně volný. No, tak jsem se to naučil. Jenže my jsme přišli na tu věž a mně tam byla zima na čelo a já potřebuju čepici a Honza, který to režíroval, náš syn, říkal, táto, v čepici je to blbý, to musíš, já povídám, tak tady musíte udělat teplo a oni přinesli dřevěný uhlí a pustili to. Když jsme začali mluvit, tak mně tekly slzy kvůli tomu uhlí, jsem říkal stop, to by doma neprošlo, tohle.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
To nevysvětlíte potom.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
A tak jsme to zdrželi a hledali po Praze, kde se ještě topí koksem, který nepůsobí tyhle ty škody, ten koks, no, našli jsme to a já to vystřihl bez jedinýho zakolísání.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Já předpokládám, že za ty roky, co kolem Centra Paraple, kolem vozíčkářů se pohybujete, takže si jako pamatujete vlastně spoustu jako asi příběhů, máte nějaký v sobě, kterej vás, ne snad k slzám, ale dojímá nejvíc.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ony jsou dojemný všechny, protože všechny jsou dílem okamžiku a nešťastné náhody a skoro všechny jsou v mládí. Já třeba si vzpomínám, že jedno děvče v Parapleti mi na otázku, jak se jí to stalo, řeklo, já jsem se opalovala na rovný střeše a ta deka, kde jsem byla, tam už přestalo svítit sluníčko, tak jsem vstala, že jí posunu na sluníčko a spadla jsem ze střechy dolů na ulici. No, tak to jsou prostě věci…
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jak s tím dokážete vlastně nakládat, s tím, když se jako potkáváte s takovými příběhy a vidíte, že ti lidé se potom dostali jako do komplikovaných životních situací tak dále a vy je slyšíte, umíte s tím už nějak nakládat po těch letech, jako je to, už jste to slyšel mnohokrát.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
S tím se nakládat nedá, protože to nepřestává být tragickej příběh. A když si představíte, že byste to zažil, tak si řeknete, unesl bych já tohle. A z toho mně vyjde, že já s nima soucítím, ale víc než soucítím, je obdivuju, jo, když prošli tou krizí a řekli si, tak já budu žít na vozíku, nikdy nebudu chodit, ale to neznamená, že přestanu žít. Oni sportujou, veselej se.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
To je pravda. A pak, jako já jsem začal od veselých věcí, jak jsem se ptal na to, kdy jste se smál a tak dále a jako celkem logicky se asi musíme dostat i k nějakým smutnějším, a to je, i přesto, že nemáte sociální sítě, tak myslím, že se k vám dostává ten okolní svět a že to teď není jako úplně legrace, to všechno, co se děje, vzhledem k tomu, že vaše tvorba je vesměs vlastně spojována s něčím, co se dá popsat jako vlídné, jako případně vtipné, jako milé věci vlastně, dokážete takovýmhle způsobem uvažovat i přesto, jaký ten svět teď je?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Jde to ztuha, protože my jsme se dostali do takovýho zlomu, kde se toho láme moc. Takže já před usnutím nevím, kvůli čemu vlastně nemůžu spát, že toho je tolik, jestli se mám bát našich budoucích voleb nebo Trumpa. A já to nebudu všechno jmenovat, ale ten svět se tak proměnil, že já, aby to bylo k přežití, tak si musím vyhledat klady životní, který nám ještě zbývají.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Co to je?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
A teď u mě je to, vždyť ty, člověče, každej večer skoro těm lidem umožňuješ, aby si oddechli, aby se u nás vysprchovali z toho, co na ně teče, jo.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Myslíte v divadle.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
V divadle, no, čili to je skoro zdravotní práce, jo, že bychom měli patřit pod ministerstvo zdravotnictví.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
To nevím, jestli byste chtěli ve finále.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Došel jsem tomu, že člověk si musí vždycky z těch hrůz vybrat tu, proti který může jít, nebo kde má smysl jeho hlas…
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Jako co zvládne.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Co zvládne, co má cenu. Nezvládnu Trumpa, že jo, ale můžu možná ovlivnit, ale ne úplně, protože ta rozdělená společnost, to je na ní blbý, že když tohle náš pořad budou sledovat ti, kteří mě nenávidí, tak mě nepřestanou nenávidět, protože se to odráží, anebo si přála jít jinam, ale přece jenom možná, že se najde někdo, kdo si řekne, ze zvědavosti si ho poslechnu a možná ho tím svým názorem nebo těmi svými obavami nějakým způsobem ovlivním.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Zajímalo by mě, jestli pro vás ten svět, tak vy máte jako zkušenost vlastně dlouhou s tím minulým režimem, máte teď dlouhou zkušenost s tím režimem, který máme teď tady, jestli to teď je hůř čitelné, protože to vlastně slýchám jako jednu z velkých výhrad, že to je prostě nečitelná situace, jako nevíte úplně přesně, kde je to černý, to bílý, dobrý, špatný, a tak dále.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Je toho moc a přišlo to všecko najednou. Takže vám zmizela jistota Spojených států. Pro mě to bylo, že ta demokracie je tam tak jištěná a tolika brzdama ovlivnitelná, že tam nemůže dojít k zvratu, že by přestala být demokratická. A najednou se ukazuje, jak to jde rychle. Nebo Slovensko, raz dva tři, a už tam nemají svobodný sdělovací prostředky. A teď já nevím, až zvítězí, jestli teda zvítězí ta formace Andreje Babiše, já nevím, co oni mají v úmyslu. Já se třeba, skoro jsem si jistej, že první krok, který by udělali po svém vítězství, je, že by chtěli ovládnout média a veřejné služby.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Vy se teda vlastně voleb bojíte?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Já se jich bojím, protože nevím… Já si myslím, že je dobře, že se garnitury střídají, to je vlastně princip demokracie, ale pro mě jsou nečitelní. Oni se nechtějí přesně vyjádřit, jestli toho Putina nenávidí, anebo by s ním šli nějak do spolku, když by to bylo výhodnější, rozumíte mi. Čili, tahle ta nejistota a to, že mnoho lidí tohle necítí, oni třeba nevědí, že žije rozdíl mezi státní televizí a veřejnoprávní televizí, ten rozdíl necítí, ale on je tak propastnej, že jakmile se to zestátní, tak to bude hlásná trouba toho současnýho režimu, že jo, čili takovýhle maličkosti já možná bych dovedl vysvětlit, ale bojím se, že ti, kteří jsou rozhodnuti, že budou takhle volit, se od toho nedají zviklat.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
A kvůli tomuhle nemůžete spát?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Ano. Nejen kvůli tomu, jsou ještě jiný geopolitický věci, že jo, ale ty ovládat neumím nebo ovlivnit.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
V tomhle všem teď, jak jste mi vlastně vysvětloval svůj pohled na věc, jako věříte v dobro?
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
No jasně, že věřím v dobro, vždyť jinak se snad nedá, jinak se nedá žít. A já dokonce věřím, že existují ztělesněná zla. Ten Vladimir Vladimirovič Putin, to je čirý zlo. A já nepochopím, že někdo to nevidí, že on přepadl suverénní stát, kterému slíbil, že když se zbaví jaderných zbraní, bude samostatným. A teď tam vraždí starce, děti. Já si myslím, že ten, kdo ho nepovažuje za zlo, tak to má v hlavě trochu popletený. A že taky to zlo je takový, že když mu neodporujete a jen ho necháte, tak se množí. Čili, kdo si řekne, já se do toho nebudu míchat, tak vlastně to zlo podporuje. Nepotřebuje nic jiného, než aby mu nikdo nečelil.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Já jsem se vlastně chtěl zeptat, jestli dobro, přestože v něj můžeme jako věřit a vyznávat ho, tak jestli vlastně má dost síly na to, aby nakonec jako zvítězilo, nebo aspoň přežilo.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Já doufám, já doufám, že se v tý Americe něco stane, protože když vezmete americkou literaturu nebo americký filmy, tak tam je to vždycky založený přece na tom, že ten slabší a spravedlivej zvítězí nad tím padouchem.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
To já vím, ale je otázka, jestli nakonec se neukazuje, že to je prostě vlastně pohádka pro nás dospělí.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
Je to možný, ale já si myslím, že ne, že ta tradice je tam tak nasáklá v tý zemi, že jednou to musí vyvřít a že… Vždyť ono je, to obyvatelstvo je rozděleno zrovna tak na půl jako u nás, že jo, tam není menšina, většina, tam je to v rovnováze. Tak já si myslím, že tam musí převážit a někdo řekne tak dost.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Já teď řeknu tak dost. Ne, děkuju moc, děkuju moc za rozhovor. Abychom se mohli rozloučit, tak tady přizastavím.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
To je všechno, toto uteklo.
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Je to všechno. Děkuju moc, že jste se mnou strávil čas, moc mě těšilo.
Zdeněk Svěrák, dramatik, scenárista a herec
——————–
A vy mě vyhodíte a já mám jít pěšky…
Martin Veselovský, moderátor
——————–
Já vás nevyhodím, já vás odvezu domů. Nebojte se.
Přidejte odpověď