31.10.2024 ČT 1
…. jsem moc ráda, že Terezu Pařízkovou můžu přivítat u nás ve studiu, Vy jste taková mnohofunkční, přemýšlím, jak vás představit, protože jste scenáristka, spisovatelka, knihkupkyně, lektorka, opravdu těch činností máte spoustu, ale všechno spojuje vlastně literatura, především dětská literatura, vidíme tady všechny vaše tituly, Jak jste se dostala k psaní? Vy jste začala už jako dítě nebo Začala jste být nejdřív čtenářkou a potom spisovatelkou.
mluvčí 2,
——————–
Myslím si, že tak to bylo spíš, že jsem byla velkou čtenářkou, já jsem byla vždycky obklopena knihami doma a chodila jsem do knihovny tak jako poctivě a už jsem ty knížky nenosila domů a četla jsem si je na místě a byly pro mě moc důležité knihy, ale právě to čtenářství je velmi podle mě spojené se psaním, takže jsem začala produkovat i nějaké vlastní texty a když jsem se rozhodovala, čemu se budu věnovat v životě, tak to psaní pro mě bylo velmi důležité.
mluvčí 1,
——————–
Vy jste pak studovala Filmovou akademii, scenáristiku, jste tam studovala, co vám to dalo.
mluvčí 2,
——————–
Dalo mi to ohromné zkušenosti, přátelství a taky možnost si vlastně vyzkoušet spoustu věcí. Já jsem velmi záhy začala psát, ale texty intedované dětem, takže z toho potom vlastně přišla ta má láska k literatuře pro děti a mládež.
mluvčí 1,
——————–
Čím je pro vás právě ta, Li literatura pro děti a mládež tak fascinující? Proč se věnujete právě jí?
mluvčí 2,
——————–
No, to by bylo nadlouho, ale když se nad tím takhle zamyslím, tak vlastně literatura pro děti, mládež obklopuje každého z nás minimálně na začátku života a potom jí často opouštíme a dospělí se s ní třeba setkávají až způsobem daným vlastně, když mají děti třeba ve svém okolí. Ale já jsem tu literaturu pro děti a mládež nikdy neopustila, já mám knihy pro děti moc ráda a vlastně jsem jenom tak jako doplňovala knihami pro dospělé.
mluvčí 1,
——————–
Vy jste se nevěnovala celý život jenom literatuře, ale jste velmi akční a podnikavá, strávila jste spoustu času v zemích, které jsou takové vzdálené, třeba Aljašku máte velmi ráda, jak dlouho jste tam byla?
mluvčí 2,
——————–
Na Aljašce jsem byla několikrát a poprvé jsem se tam dostala tak, že jsem pracovala v rybárně.
mluvčí 1,
——————–
Tak to je náročné teda.
mluvčí 2,
——————–
ale bylo to velmi formující pro mě a Aljaška má speciální místo v mém srdci a je to země, kterou mám opravdu jako nejraději.
mluvčí 3,
——————–
A mám místo i ve vašich knihnách. Je to tak. Právě u …..
mluvčí 2,
——————–
Právě u té Stely, ale trvalo to dlouho. Já jsem věděla, že chci psát o Aljašce, že bych si moc přála, aby Aljaška se objevila v nějaké z mých knih, ale přemýšlela jsem, jak na to a trvalo mi to skoro 10 let, než jsem přišla vlastně na příběh Stely a její rodiny a tatínka, který se stane musherem a postupně si vlastně pořídí psí spřežení a na Aljašku se vypraví společně.
mluvčí 1,
——————–
Ano, my tam teď vidíme knížky, ale předtím jsme viděli fotografii a řekla bych, že to byly fotografie z vašeho speciálního knihkupectví, kdy jste přišla s tím nápadem s maminkou, že otevřete knihkupectví speciálně pro dětskou literaturu.
mluvčí 2,
——————–
Já jsem vždycky vlastně v zahraničí, když jsem cestovala, tak jsem navštěvovala knihkupectví, pro mě knihkupectví v zahraničí byla taková oáza. Když člověk neznal to místo, tak věděl, že když přijde do knihkupectví, tak tam najde takové určité zázemí a všimla jsem si, že v zahraničí často byly právě specializovaná knihkupectví pro děti a mládež. Říkala jsem si, jak by to bylo skvělé mít taky jedno takové, potom jsem se rozhodla, a tak až možná s určitou naivitou jsem řekla, já už tedy otevřu to knihkupectví a moje maminka byla tak úžasné, že tehdy řekla, já do to půjdu z tepu.
mluvčí 1,
——————–
To knihkupectví je v Olomouci, má krásný poetický název.
mluvčí 2,
——————–
Vy mi připomenete ten název je Zlatá velryba a je to vlastně podtitul mé první knihy, kterou jsem napsala městečko Lážo, Plážo, Zlatá velryba, a to knihkupectví provozujeme už pět let, je to kamenné knihkupectví, ale máme i e-shop, takže můžeme vlastně posílat knížky do celého světa.
mluvčí 1,
——————–
A vy ty knížky osobně vybíráte. Je to tak, že víte o každém titulu, který tam máte.
mluvčí 2,
——————–
Vím, vím o každém a vlastně na tom si myslím, že to i založené, že vlastně jsme nezávislé knihkupectví, nezávislé knihkupectví, vypadá tak, že když do něj vstoupíte, tak víte, že za tím výběrem stál jeden nebo dva konkrétní lidé, že ty knihy znají, že je četli a že si s vámi o těch knih chtějí vyprávět.
mluvčí 1,
——————–
To je skvělé, pojďme si teď vyprávět trošku O bertě a Dušičkách, to je ta vaše nejnovější krásná knížka, která se ještě hodí k těmto dušičkovým dnům. O čem….
mluvčí 2,
——————–
Berta a Dušičky je o devítileté Bertě, která se dostane na Den Dušiček vlastně 2. listopadu na hřbitov se svou třídou a ztratí se v tom vlastně davu a položí zapálenou svíčku na jeden z opuštěných hrobu a tím, že tam tu svíčku položí, tak se přenese do země. Potom ona má na začátku velký strach, protože se bojí, že zemřela, ale je tam jedna paní, která jí říká Ne, vždyť jsou dušičky a tohle je možné a ona chce okamžitě zpátky. Ta paní se ptá, to nemáš nikoho, s kým by ses chtěla rozloučit. A v tu chvíli to Bertě dojde a běží a hledá svého dědečka, se kterým neměla šanci se rozloučit.
mluvčí 1,
——————–
Vy jste říkala, jak jste se přes to čtení přesunula k psaní. A já mám zkušenost, že vlastně třeba všechny mé děti hodně četly, hodně psaly, ale vlastně skoro nic nedopsaly, jak podporovat děti v tom, aby psaly a proč je důležité ty věci třeba dokončit, dopsat.
mluvčí 2,
——————–
Určitě to je, myslím si, taky obrovské téma, protože mnoho dětí rádo píše a právě má takové ty nejenom pokusy, ale příběhy, ale často mívají na začátku takovou jako velkou myšlenku a touhu napsat knihu. A já mám ráda na svých kurzech to takhle jakoby i akcentuji, že pojďme si napsat příběh, ale pojďme ho dokončit, protože ten moment toho dokončení je strašně důležitý a na kurzech tvůrčího psaní s dětmi, které mám v knihkupectví, tak děláme vždy na konci toho pololetí autorské čtení. Pro jejich nejbližší děti dostanou pozvánku, kterou mohou dát úplně komukoliv. A setkáme se večer a děti mají prostor přečíst ukázku ze své práce.
mluvčí 1,
——————–
To je krásné. Já musím k vám do Zlaté velryby někdy zajít a moc se těším na vaše knížky. Bojujete nějak s podzimními melancholiemi, řekla jsem to správně, zažíváte někdy takový ten podzimní splín?
mluvčí 2,
——————–
Já mám podzim moc ráda, takže ani ne a navíc podzim je období, kdy vychází nejvíce knižních novinek, takže kdybych nějaký splín měla, tak otevřu nové knihy a začtu.
mluvčí 1,
——————–
Ano, vy se z toho vyčtete.
Tak díky, pište dál. Terezo, Mějte se hezky. Děkuju moc.
Přidejte odpověď