Jak neblbnout s internetem  

Radiožurnál 

Následující hodinka bude určena všem dětem i dospělým, možná převážně dospělým, kteří by rádi přestali blbnout s internetem. Publicistka a autorka stejnojmenné knihy Lenka Eckertová je se mnou ve studiu, tak vás tady vítám.
Lenko, vaše předchozí kniha, to jenom musím zmínit, protože jsme se viděli před 10 lety, se stala bestsellerem, byl to Hustej internet a Vy jste, když vyšla tahle ta knížka, celkem nedávno, použila velmi zjednodušený popis na tuhle knížku, použila jste tři slova otvírák, tmel a kotva. A důvod?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
No, protože tahle nová knížka by měla otevřít debaty mezi dětmi a dospělými, proto je stvořená, proto jsem zvolila takový způsob, který je pro děti atraktivní, říkáme toho hodně, ale ne příliš, to znamená, že děti by měly mít tendenci doptávat se a vlastně se i smát, protože tam podstatná část je komiksová, legrační, pestrobarevná, a to je teda ten otvírák, takže otevírat ty debaty a, diskuze mezi dětmi a dospělými a dospělým by to mělo zjednodušit situaci, protože dospělí docela často nevědí, kudy do toho, kde začít a jak se vlastně těch dětí ptát na to, co se třeba děje na internetu nebo co oni konkrétně dělají? Ten tmel, to je taková metafora vlastně toho pojiva nebo přediva mezi vztahy. Když se budete spolu bavit a budete se smát a budete se ukazovat obrázky, tak vám u toho možná bude dobře a možná si přestanete vyčítat, že ty si ale dítě zase sedělo u toho internetu několik hodin. A co tam, prosím tě děláš? Tak si to představuju trochu jinak. Hele, podívej je, tady je AI a co to, prosím tě znamená? Takže to je prostě takový způsob, jak si trochu příjemněji popovídat nad něčím, co je hezké a legrační. A ta kotva, to jsem použila proto, že jsem si řekla, že to může být taková kotva v tom proudu informací, které se na nás valí, těžko se v nich vyznáme a mává to s námi ze strany na stranu.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Já jsem si kladla otázku, když jsem si prolistovala tenhle komiks, který je fakt chytrý, tak jsem si kladla otázku, jestli to je spíš pro děti nebo spíš pro dospělé.

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
No, pro všechny.
Pro všechny je to opravdu uděláno tak, že já jsem teda nastavila tu věkovou hranici na devět let, ale moje kolegyně z malého vydavatelství, s kterým jsem spolupracovala, tak ty řekly osm. Já si myslím, že mohou i mladší do toho nahlédnout a zalistovat a pro ty děti je to samozřejmě primárně určené, je to zejména pro ně, aby se mohli prolistovat tím komiksem, aby si mohly uvědomit, která všechna témata se jich týkají, ale jak už jsem říkala, je to opravdu potřeba brát, jako že to je kniha pro spojování generací určená.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Tím komiksem, provádí devítiletá Terezka, která je roztomilá. Hezky to komentuje, občas se velmi upřímně diví, má trošičku svérázné příbuzné, kteří se snaží buď zatočit s umělou inteligencí, anebo nějakým způsobem ji použít. Mají taky tu ufoložku tam v rodině. Máte nějaké konkrétní předobrazy? Když jste to takhle dávala dohromady nebo to byla fakt jenom fikce a řekla jste si dobře, teta bude prostě podléhat Fake News, takže tady mám jedno téma, o kterém chci mluvit, pak mám tady to, pak mám tady to téma…?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Ano, je to tak, že já vlastně i ve svém hlavním zaměstnání sleduju trendy, které se týkají duševního zdraví, vzdělávání a přemýšlivých hloubavých dětí a vlastně se s těmi tématy přirozeně setkávám celá léta, pracuji tam v nadaci 10 let a do toho stále jsem nepřestala sledovat ty trendy, které se týkají využívání digitálních technologií, takže ta témata pro mě vcelku přirozeně vyplynula. Řekla jsem si, aha, tady to se dostává do popředí zájmu, tady je to nevyřešeno, tady je to velmi těžké, vidím třeba, sleduji celé roky Linku bezpečí, vidím, jak vypadají statistiky, takže umím si dost dobře, co děti hodně trápí. A do toho jsem si skutečně vymyslela tu rodinu. Nemá reálný předobraz, ale snažila jsem si představit, jak to tak asi může vypadat, když teta ulítne a bude se dívat na dezinformace, dezinformace, divné facebookové skupiny a vlastně tomu uvěří, protože to si myslím, že dost velký problém současného světa, že už podléháme těm rádoby informacím příliš, že nevěnujeme pozornost toliko ověřování informací z názoru děláme fakta, a to jsem tam chtěla dostat.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Mně se líbí, že se nesnažíte děti z těch digitálních technologií vyprostit, protože někdy se říká, tak digitální technologie mohou za zhoršující se fyzické a duševní zdraví děti a házíme to vlastně všechno na ty digitální technologie, přitom někde je to naše vina, že jo, a my ty děti z toho asi nemůžeme úplně vytáhnout?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
No, ono by to ani nebylo moudré je z toho vytáhnout, protože ty děti, když budou úplně odstíněni, nebo když jim budeme striktně zakazovat, že nesmí, tak ale se to nenaučí používat a budou vstupovat do dospělosti nebo do vyššího věku bez nějakých základních znalostí a bez schopnosti zacházet sám se sebou. A tohle jsem do té knížky taky chtěla dostat, protože samozřejmě to, co se děje někde ve vnějším světě, to je jedna věc. Ale jak se s tím my uvnitř poradíme, to je možná daleko závažnější a je potřeba si to říct.

moderátorka
——————–
Mám před sebou na stole dvojknihu, která radí dětem i dospělým v legraci a v komiksu, jak se v online světě pohybovat bezpečněji, zůstat zdravý a poradit si s různými problémy. To celé je děláno s odbornou garancí Linky bezpečí. Jste mluvila o těch datech, jaká jsou vlastně data, co se týče toho, co děti nejvíc trápí aktuálně? Víte, o tom?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Jsou to hodně právě ty duševní potíže a ono se to, když mluvíme o té Lince bezpečí, tak nemůžu samozřejmě sypat z rukávu všechna čísla, ty si ani nepamatuju. Ale co se týká těch trendů, tak třeba je to odklon od takových věcí vztahových, které se řešily třeba před těmi 10, 15 lety typu: pohádala jsem se s kamarádkou nebo rozešla jsem se s chlapcem nebo jo, takových těch jako běžných, co se řešívalo dřív, tak teďka jsou to skutečně potíže těžké vnitřního typu i sebepoškozování, tíživé myšlenky. No, asi bych mohla rozvádět dál, nevím, jak moc do hloubky, ale je to určitě směrem k duševním potížím obrovský trend a je to těžké, je to těžké i pro ty pracovníky na Lince bezpečí. Protože vím, víme, že ty rozhovory, které se dřív odehrávaly, byly kratší a méně závažné, méně hluboké, teď těch rozhovorů hlubokých a velmi těžkých témat přibývá.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Mně se líbí, že kráčíte po jednotlivých tématech opravdu velmi zásadně. Myslím si, že nejeden rodič čelil tomu, že přišlo jeho dítě domů a rozhodlo se, buďto přímo oznámilo, anebo začalo konat všechny možné věci k tomu, aby se stalo influencerem. Má cenu dětem vymlouvat to, když se chtějí stát influencerem?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Neřekla bych, že přímo vymlouvat, ale rozhodně by bylo fajn si o tom popovídat, protože ono to není samosebou. Děti občas říkají, že se chtějí stát influencerem nebo influencerkou, když s nimi třeba beseduji na základních školách, chodím sem tam na besedy mezi děti třetích až pátých tříd, tak tam to občas zaznívá, že chtějí bejt youtuberem nebo influencerem. A já říkám, představuješ si pod tím něco konkrétního? Co by to tak mělo znamenat? No, tak budu natáčet ty videa a budu mít ty sledující a tak, a je to vlastně hrozně jednoduchá představa a ono to tak jednoduché není, protože samozřejmě každá mince má dvě strany, takže na jedné straně vidíme tu celebritu, která si vydělává spoustu peněz tím, že natáčí nějaká videa, otázkou je jaká. A druhá strana mince je, že se dostávám na oči veřejnosti. Ta veřejnost může komentovat, co dělám. Ne vždycky to bývá pěkné, také má nějaká očekávání, takže když se třeba rozhodnu natáčet videa a nebude to pravidelně a nebude to těm mým sledujícím vyhovovat, tak můžou být zklamaní, zase mi můžou psát nebo si zjistí telefon třeba občas volat něco nepěkného a je potřeba mít tohle na paměti, jo, že ten způsob, jak se chci zviditelnit, vůbec nemusí vést k tomu, že budu vydělávat peníze, notabene velké peníze, ale může mi to způsobit spoustu starostí.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Mně se líbí tady potom na těch následujících stránkách ten komiks, jak sedí ty nebožáci u toho lékaře, který říká, a první jdou ti, kteří pili různé materiály, pak ti, co je jedli a další, co je pálili a vařili, což je teda jako komickým způsobem podaná skutečnost, která se děje. Vy jste vlastně hodně tady nebo minimálně v jednom případě varovali před TikTokem jako zhoubná, před zhoubnou sítí. Proč zrovna tohle? Proč ne před jinými sítěmi?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
No, on ten TikTok je hrozně rychlý a je pro nás i neprůhledný, co se týká toho fungování, takže má to mnoho aspektů, které považuji za negativní a negativnější než leccos jiného. Podotýkám teda, že já jsem TikToku nepropadla, protože pro mě až příliš rychlý a příliš nastříhaný a nemám to ráda.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A zkoumala jste to?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Jo? Taky jsem se samozřejmě podívala, ale nevyhovuje mi to, zkrátka je to, no, příliš nastříhaná realita, která mi nic neříká, já potřebuju si trošku nad věcmi popřemýšlet a věnovat se jim trochu víc do hloubky, takže tady je to rychlé scrollování, opravdu mi to nic neříká, ale proč jsem před tím varovala. Vlastně takovou jako nejvíce tíživou věc, kterou jsem na tom vypozorovala. No, asi to vtahování, ono se tomu, tomu říká, přemýšlím totiž, jak to pojmenovat, říká se tomu vtahování do králičí nory, to znamená, že když přichází…

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
To se Alenky v říši divů všichni známe. No, je bezedná.

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Je bezedná právě, takže když přijdete s něčím a chcete se podívat na nějaké téma nebo zaujme vás nějaká věc. Já jsem dala do knížky příklad tancování, tak, vás to vlastně navádí algoritmem dál a dál na další a další videa, která se věnují tancování a vlastně je to docela hezký, ale můžete tam zůstat úplně libovolně, nekonečně dlouho, to je takové riziko, že prostě se podíváte chvilku na tancování a za hodinu zjistíte, že už jste měla být někde jinde, ale druhá věc je, když vstoupíte, a to se netýká jenom TikToku, ale to se týká obecně sociálních sítí a různých dalších služeb, když vstoupíte do tohoto online prostředí se špatnou náladou, s nějakým těžším duševním stavem, s nedořešenou tíživou situací a začnete vyhledávat, tak vám bohužel algoritmy nabízí velmi často věci, který vlastně vedou ke zhoršení toho vašeho stavu. Přemýšlím zase, jako bych dokreslila situace, aby tomu bylo dobře rozumět, ale když si začnete hledat smutné písničky, nabídne vám to další smutné písničky nebo vám to může prostě vyhodit téma, který rozhodně nepovede ke zlepšení nálady, ale naopak vás to vtáhne hlouběji do té tíživosti, do toho temna.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Je tady na jedné stránce velice výmluvný a dvojsečný nápis: Tvou pozornost žeru. A ta je vlastně trošku můžeme navázat na to, co jste říkala před chvílí, že jsou to opravdu obrovští žrouti našeho času a naší pozornosti. Je tam teta, která se snaží naučit se anglicky, místo toho si vždycky začne kupovat nový klobouk, jo. A nepotřebují někdy tuhle knížku víc tety než naše děti? To byla první věc, která mě napadla, protože já znám lidi, kteří fakt tráví neuvěřitelně času, třeba internetovým nakupováním.

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Ono záleží na tom, proč tam jdeme, co tam chceme, vlastně na účelu. Já bych ani tolik nehodnotila čas, a to je časté téma, jo, že dospělí se často pozastavují nad tím, jak dlouho už prosím tě, u toho počítače sedíš. A moje maminka taky občas pozastavuje je, to starší dáma, ale pozastavuje se nad tím. No, oni ty lidi v dopravě všichni koukají do toho mobilu, co tam pořád dělají? No, já se snažím vysvětlit, no, hele, já tam mám banku, mám tam e-mail, mám tam kalendář, zprávy, dokonce baterku, budíka, všechno možné, takže pro mě ten mobil, ta krabička je prostředník k něčemu. Není to věc, kterou bych měla ráda, ale je to prostě nějaký pracovní nástroj. A když k tomu online prostředí budeme přistupovat jako k prostředku a ne k cíli, tak to je lepší. Když si teda dítě řekne, hele, tak mě tady zajímá něco do školy, potřebuju si vyhledat a strávím na tom maximálně hodinu, tak je to fajn, ale když tam budu scrollovat na TikToku tři hodiny. Já jsem třeba uvedla příklad koťátka, jo, když si budu scrollovat tři hodiny koťátka, no tak pak budu úplně vyždímaná a nic moc dobrého mi to nepřinese, ale když si budu vyhledávat, jak se starat o kotě, tak už je to docela fajn. To je prostě potřeba vždycky vlastně mít na paměti, z jakého důvodu já tam vlastně jdu a kolik toho času chci věnovat tomu vnějšímu světu, protože ještě jeden důležitý aspekt. Ty věci na internetu nejsou samoúčelně, často na nich někdo chce vydělat a ten, kdo na tom vydělá nebudu já jako uživatel, ale někdo, kdo tu službu poskytuje.

moderátorka
——————–
S Lenkou Eckertovou, publicistkou a autorkou knihy Jak neblbnout s internetem, sedíme nad knihou a nad tímhle tématem. Její předchozí kniha Hustej internet se před 10 lety stala bestsellerem. Já jsem si listovala a našla jsem takové termíny, jako vygoustit někoho goofy atd. a říká jsem si, proč to jako nepřeložíte? A najednou jsem si řekla, aha, oni by vám nerozuměli.

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
No, oni takhle děti mezi sebou mluví a je to docela legrační, protože já jako dospělý člověk vyššího středního věku se snažím samozřejmě nasávat, jak se mezi dětmi mluví, ale ta mluva podléhá rychlým změnám. My jsme se o tom bavili vlastně před chviličkou při písničce, že když bych se snažila třeba na těch besedách mluvit tím dětským jazykem a střihnout si nějaký krásný slovíčko. Tak se taky můžu netrefit.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Ztrapnit?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Ztrapnit, ano, protože použiju něco, co se přece už dávno nepoužívá mezi nimi, takže je to ošidné, ale třeba to goofy, to si myslím, že používají děti stále, takže jsme to nepřekládali, protože ty anglicizmy se zkrátka do toho českého jazyka dostávají a goofy znamená praštěná, trochu jako, trochu ztřeštěná, no, paní.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A jedna tam skutečně je úplně parádně. To je ta ufoložka. Lucie Seifertová, spoluautorka knihy, nesmírně vtipná a vlídná ilustrátorka taky má děti. Testovaly jste to na svých dětech, tady tento výtvor?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Ano, testovaly. Lucka konzultovala s klukama svýma, ale já se svojí dcerou už jsem potom trošku konzultovala tu dospělou část tu textovou, protože jsem třeba jí nechala přečíst tu AI kapitolku nebo ten komentář, který tam vlastně k té dětské komiksové části, protože mi to dodává nějaký jiný kontext, protože jsem ráda, když ta mladší generace může něco okomentovat a ráda se o těch věcech bavím s někým mimo mojí bublinu. To je taky v knížce popsáno.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Bubliny jsou tam teda parádní. Líbí se mi, jak. Lyžař se snaží udeřit lyží Jedlíka, kterému tvrdí, že lyžování je vlastně, prostě jediná podstata našeho bytí zde. A myslíte si, že v tom ještě děti hodně jedou? Nebo že už se vlastně tím, co děláte Vy a co dělá spousta jiných lidí, ta situace přece jenom trošku zlepšuje? Nebo ta toxicita vlastně toho digitálního prostředí je při neznalosti tak obrovská, že máte pořád co dělat?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Myslím si, že budeme mít pořád co dělat, protože nemůžeme ustrnout, kdybychom si řekli, že teď máme situaci vyřešenou a jdeme od toho, protože se budeme zabývat něčím jiným, tak si myslím, že to je špatně. Je potřeba opravdu neustále o těch věcech mluvit, protože celý svět se proměňuje, společnost se nějak vyvíjí, technologie se někam posouvají a tak, jak jsme řešili, když teda střihnu, před těma 10 lety jsme řešili věci, které se týkaly Facebooku a třeba toho, že děti lžou o svém věku a hlásí se, zakládají si profily na Facebooku, přestože jim ještě nebylo 13, to dneska už vůbec není téma. Děti jsou jinde, nejsou na Facebooku, jsou na jiných sociálních sítích. Přišla vlna AI, to znamená, že my se musíme bavit o tom, co pro nás bude znamenat nástup umělé inteligence.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A taky, jestli to, na co se díváme, je skutečné, že?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
No, je je, to, je samozřejmě jedno z těch témat, jo, a je to velké téma, protože my za chvíli nebudeme, už dnes nejsme dost dobře schopni odlišit, co vytvořila umělá inteligence za obrázek a jestli to teda takhle je nebo není v reálu, tak to je vlastně stálý vývoj, který je neustále potřeba diskutovat a bavit se o tom a jsem přesvědčená, že je nutno to dělat ve školách. To je ještě jiná věc, o které jsme se ještě nebavili.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Tak Vy to děláte prostřednictvím besed, ale míníte tím, že by to mělo být součástí nějakých školních osnov, prostě stejně jako výuka kritického myšlení, nějaká hygiena v rámci informatiky třeba?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Ano, určitě. Já jsem přesvědčená, že to školní prostředí je k tomu vhodné k tomu, aby se debatovalo a vyučovalo všechno, co se týká digitálních technologií, ale v druhém sledu nebo možná dokonce v prvním sledu té sebepéče, toho zacházení s tím, jak my vlastně se sebou budeme potýkat nebo se budeme snažit vyrovnat a vypořádat s těmi novými trendy, a to proto, že ne každé dítě má zázemí v rodině. A to ještě dostávám se k té knížce zpátky, to je ještě další důvod, protože ta knížka takováhle pestrobarevná, legrační, mnohdy zjednodušená, protože jsem k tomu chtěla jsem říct tématu ne, ale k těm mnoha tématům chtěla přivést i děti třeba, které nerady čtou nebo které nesáhnou po tlusté knize s mnoha písmenky. A i třeba děti, které nemají úplně dobré sociální zázemí nebo jejich rodiče zkrátka nebaví těžké intelektuální věci. Protože my už dneska zdrojů informačních máme poměrně dost i v češtině, co se týká digitálních technologií a informací o nich, ale ne každý po nich sáhne, ne každý má dostatek času, trpělivosti kapacity.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Musím říct, že se Vám podařilo říct velmi složité věci jednoduše a dalo to hodně práce? Aby vlastně člověk v rámci toho zjednodušování vlastně tomu tématu nějak neublížil nebo řekl to podstatné.

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Dal Řeknu to velmi stručně, bylo to mnohem těžší než před těma 10 lety, protože před těmi 10 lety vlastně já jsem se aktivně snažila najít informace a dopídit se relevantních věcí, které se týkaly těch základních problémů, které my jsme se snažili nějak zviditelnit, to znamená kyberšikana, kybergrooming, lákání na schůzku dětí a takové ty závažnější jevy, které tehdy jsme považovali za důležité, aby se o nich mluvilo a těch informací nebylo příliš mnoho a když byly, tak byly vcelku relevantní i ze zahraničí. Dneska je ta situace jiná. Máme obrovské množství informačních zdrojů ale je velmi těžké se v nich vyznat, je těžké posoudit, který z nich má hodnotu, která studie byla vytvořená vhodnou metodou, kde je to zkresleno nějakou už interpretací, takže v tomhle tom bylo opravdu docela těžké se tím probrat. Využila jsem občas i AI a nakonec si myslím, že z toho vznikl zajímavý tvar v tom smyslu, že je to opravdu ta dvojknížka, jak jste zmínila, že je tam ta komiksová část, která, ta jednotlivá, která ta jednotlivá témata nakousne a pak je tam ta dospělá část, kterou jsem považovala za důležitou, abychom dovysvětlili to, co jsme nakousli v té dětské části, protože tam toho fakt není dost, tam je to jenom k tomu, aby si děti uvědomily, co se jich týká, kde si mohou naběhnout.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A eventuálně, jak si mohou pomoci.

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
A eventuálně ano, jak si mohou pomoct. A snažila jsem se hodně vyhnout tomu, aby se děti strašily. Nechtěla jsem děti vyděsit, chtěla jsem je navést na to, aby se dál vzdělávaly, aby byly odvážné, aby měly nějakou sebejistotu v tom, že si dokážou poradit.

moderátorka
——————–
Lenka Eckertová pracuje také v nadaci, která má hodně na starosti blaho nadaných dětí, protože nadané děti jsou taková specifická kapitola dětí, které mají velký potenciál, ale taky mají někdy veliké problémy. Já jsem pochopila, že Vy jste společně s Katedrou psychologie Masarykovy univerzity v Brně založili další organizaci, která je národním centrem podpory nadání. Může se na něj někdo obrátit, když zjistí, že má talentované dítě, nebo že má velmi hloubavé dítě doma? A zjistí, že škola prostě je intaktní a nějak to jako nefunguje.

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
No, ano, to byl důvod, proč my jsme vlastně zvážili okolnosti a řekli jsme si, že má smysl založit novou organizaci a my jako nadace RSJ jsme ji nezaložili přímo s Katedrou psychologie, ale se třemi konkrétními lidmi, psychology z Masarykovy univerzity, přičemž Šárka Portešová je skvělá, velmi zkušená psycholožka s dlouholetou zkušeností vlastně s dětmi nadanými přemýšlivými, hloubavými, přecitlivělými. Jakékoliv přívlastky jim dáme. A tady ta organizace existuje rok a my se moc těšíme na to, jak se dál bude rozvíjet, protože už teď má vlastně nabraný tým šikovných lidí. Otevřela poradnu pro děti, které mají nějaké potřeby specifické a rodiče se mohou na tuto organizaci obrátit, ale samozřejmě není jediná, upozorňuji, není to jediná organizace v České republice, na kterou se dá obrátit. Existuje jich tady více, několik jsou různého typu, ale tato ještě my jsme vlastně neřekli ten název, možná Invenio, Národní centrum podpory nadání, je specifická v tom, že ti tři zmínění psychologové už před lety v rámci práce na Masarykově univerzitě vytvořili takový diagnostický screeningový software ve formě počítačové hry. Která, když tím ta děťátka projdou, jim pak řekne nebo spíše dospělým, kteří to vyhodnocují, tak pak řekne, jaké jsou jejich silné a slabší stránky. Takže se dá mnohem lépe nastavit vzdělávání nebo nějaká péče a vlastně tou diagnostikou nebo screeningem projdou velmi nenásilnou formou a vlastně se přitom baví, což je krásný způsob a je to úplněplná změna, diametrálně odlišný přístup oproti tomu, když se třeba dítě projeví ve škole nějak nestandardně a je posláno do pedagogicko-psychologické poradny nebo na nějaké vyšetření.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Ach, jak dobře si to pamatuji.

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
A tam, no, a tam sedí člověk, většinou dáma, která bezpochyby se snaží naladit na to dítě, ale ne vždycky to dopadne, a to dítě může být ve stresu, nemusí si vůbec chtít povídat s cizím člověkem, je v cizím prostředí. Takže to, že třeba Invenio se vezme do třídy, do počítačové učebny a děti sedí spolu v celém tom množství, v celé té paletě a něco si tam vlastně každé na tom počítači kutí, tak to je veliká změna a moc se nám to líbí.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
A to je test, který odhalí extrémně nadané a inteligentní dítě, anebo odhalí ty silné stránky v těch dětech, kterým směrem asi by bylo dobré směřovat?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Ono je to složeno z několika podtestů, takže ono se projeví vlastně v každém tom podtestu to, co tomu dítěti jde, když se budeme bavit o těch silných stránkách a úplně přirozeně z toho vyplyne, které to dítě je velmi vybočující oproti té vrstevnické skupině. A tam se dá říci, že asi bude to dítě takzvaně nadané či mimořádně nadané, což je oficiální termín terminus technicus. A podotýkám, že já ho nemám příliš ráda, já jsem vlastně už před mnoha lety se potýkala s tím, že ten termín nadané děti je považován za elitářský, že to jsou přece ty děti, které si pomohou samy, jsou chytré, mají samé jedničky a chodí na ty gymply.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Tak to právě vůbec nejsou ty děti, ne?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
Ttak k tomu přesně chci říct, že ne, že takhle to není. Mohou to být samozřejmě děti, které mají samé jedničky, ale vůbec to neznamená, že se cítí dobře a že se jim dobře daří v té emoční a sociální stránce. A druhá věc je, že to mohou být děti i s velmi špatnými školními výsledky a o tom se příliš nemluví, a to je i důvodem, proč my jsme se v nadaci do toho pustili tak zhurta, protože my bychom rádi narušili ty mýty a rozbořili trochu některé ty domněnky, aby ty děti jednak byly rozpoznány, abychom jim mohli pomoct, abychom mohli nastavit nějaké podmínky, které pro ně budou přijatelné.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Jsou ty školy tomu vstřícné? Potom, když vlastně vypustíme ten elitářský termín, ale nějaké dítě má skutečně nějaké výjimečné kapacity. Jsou vstřícné tomu vlastně třeba přijmout to, pracovat s tím, nebo je dobré to dítě vzít a rovnou ho dát na jinou školu?

Lenka Eckertová, spisovatelka
——————–
To je téma velmi komplexní. Ono se nedá odpovědět, jestli ano nebo ne. Záleží strašně na nastavení těch škol, na nastavení vedení školy, na učitelském sboru, na konkrétním učiteli, na tom, jak se spolupracuje s dítětem, jak se spolupracuje s rodiči, takže nedá se říct, jestli ano nebo ne. Mohu-li soudit já z toho, co znám z praxe, statistiku neznám, tak většina učitelů, které někdy to téma potkalo nebo se setkali s takovým dítětem, tak je naladěná tomu dítěti nějak pomoct. Otázkou je, jestli ví jak, jestli na to má dostatek času, jestli má nějaké podpůrné systémy ve škole, které umožní s tím dítětem dál pracovat a podotýkám, nemusí se rozhodně týkat jenom toho učiva, jenom toho vzdělávání, protože často je zakopaný pes právě v té emoční a sociální rovině. A to, že třeba dítě se projevuje jako akademicky velmi schopné, když to řeknu třeba v nějakém konkrétním předmětu, v matematice, tak to neznamená, že emočně je na tom dobře. Možná, že došlo k nějakému rozevření nůžek mezi tím kognitivním a mezi tím emočním, a to je potřeba nějakým způsobem ošetřit, jo, takže tady potřebuje i ten učitel či učitelka pomoct.

Lucie Výborná, moderátorka
——————–
Zabrousili jsme na téma talentovaných dětí, ale naším hlavním tématem bylo, Jak neblbnout s internetem, a to se netýká jenom našich dětí, ale i nás. Lenka Eckertová, autorka téhle knížky nebo spoluautorka, kterou ilustrovala Lucie Seifertová, byla dneska mým hostem, Lenko, děkuju za tu knížku. Moc se mi líbí. Myslím si, že bude velmi užitečná a ať se Vám a vašim kolegům v práci daří.