Radiožurnál – Ozvěny dne
Poprvé od konce třicetileté války se nakrátko vrátil ze Švédska do Prahy meč husitského vojevůdce a jedné z nejznámějších postav českých dějin Jana Žižky. Vůbec poprvé si ho lidé budou moci prohlédnout v sobotu a v neděli v Betlémské kapli. Tahle jedinečná výstava je součástí oslav šestistého výročí Žižkovy smrti, která připadá na dnešek. A u telefonu je teď historik Petr Čornej, autor monografie Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka, kterou právě teď nabízíme ve vysílání Českého rozhlasu Plus a v aplikaci Můj rozhlas jako radioknihu.
Já začnu tím Žižkovým mečem, jak víme, že mu skutečně patřil a jak se ocitl na 400 let ve Švédsku, kde je teď v královských sbírkách?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
Nevíme, za Žižkovi patřil a já si myslím, že mu nikdy nenáležel, protože do Švédska se dostal za třicetileté války na jeho sklonku, kdy Švédové si vzali velkou část rudolfinských sbírek z Pražského hradu a ten meč se zřejmě nacházel v kabinetu kuriozit a byl to generál Wrangel, který ho do Švédska přivezl.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
V té pražské Betlémské kapli bude dnes během bohoslužby vystavena i tzv. Čáslavská kalva, tedy horní část lebky připisovaná Janu Žižkovi. Vy jste se podílel na rekonstrukci jeho podoby, tak můžete popsat, jak jste postupovali a nakolik to podle vás odpovídá tomu, jak opravdu Žižka vypadal?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
Já vás opravím. Já jsem se na tom nepodílel vůbec, já jsem byl pouze kontaktován v začátcích výzkumu a potom už si to prováděl Archeologický ústav Akademie věd a Ústav jaderné fyziky v Řeži ve spolupráci s brazilskými a italskými odborníky. Docházelo k tomu, že se určilo stáří té kalvy, ze kdy pochází, pochází podle radiokarbonové metody z let 1375 a 1425. Takže mohla opravdu náležet Janu Žižkovi, ale stoprocentní jistotu, že mu opravdu náležela, nikdy mít nebudeme. Pokud jde o ty rekonstrukce Žižkovy podoby, tak tu už podnikl v osmdesátých letech prof. Emanuel Vlček, který kalvu zkoumal a došel vlastně ke zcela jinému vzhledu než dnešní rekonstrukce, která má takový idealizovaný příběh, protože Žižka tam vypadá poněkud jako figurka z táborského městského znaku, kde byl zobrazen v roce 1515 či 1516, eventuálně v rekonstrukcích malířů konce devatenáctého století.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
No, Žižka byl zpodobněn mnohokrát a dokonce i ve filmech a podobně, tak máte vy nějaké dílo, kde byste řekl, že tam je Žižka nebo ten, kdo ztvárňuje Žižku tomu opravdovému Žižkovi je nejpodobnější?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
To samozřejmě říci nemohu, dostávám často tuto otázku a musím říci, že každá podoba Žižky odráží vlastně jeho hodnocení, ať pozitivní nebo negativní.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Jak je to s určením skutečné doby a místa Žižkovy smrti?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
No, Žižka zemřel zcela prokazatelně ve středu 11. října 1424 při obléhání Přibyslavi, nikoliv však na místě, kde stojí Žižkova Mohyla tj. u vsi Žižkovo Pole, dříve Šenfeld. To nedává smysl, protože to místo je vzdálené zhruba 3 km od Přibyslavi. Vojenský tábor musel být blíže buď na západě nebo severozápadě města. Kronikářské zprávy uvádějí, že Žižka zemřel v drahách, což je široký pojem. Protože to bylo buď ladem ležící pole nebo cesta, obojí je samozřejmě možné.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Vy jste popsal to, jak se během století vyvíjelo vnímání Jana Žižky ve zkratce, jestli to byl spíš padouch nebo hrdina a zaznamenal jste, že ten zásadní obrat v devatenáctém století k tomu vidět ho jako pokrokovou historickou osobnost, nevznikl mezi českými obrozenci, ale mezi liberálně smýšlejícími českými Němci, jak to?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
Bylo to dříve, mezi těmi liberálně smýšlejícími českými Němci, bylo to už ve třicátých, čtyřicátých letech devatenáctého století, tehdy i němečtí intelektuálové žijící na českém území byly fascinováni částečně ideály pokroku svobody a demokracie, které se šířily v sousedních německých oblastech a Husity a Žižku si vytipovali jako své ideové předchůdce.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Dá se dnes jednoznačně říct, že se Žižka zasloužil, řekněme, o českou státnost?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
Nevím, jestli o českou státnost, ale zcela určitě o to, že husitství přežilo, protože právě jeho dvě vítězství nad Zikmundovými křižáky v roce 1420–1422 rozhodly o tom, že Zikmund už proti husitům neintervenoval a husité pak v následujících zhruba 13, 14 letech dosáhli toho, že s nimi vrcholné církevní orgány jednaly o možné dohodě a kompromisním programu.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Čím podle vás budí Jan Žižka zájem i dnes po vlastně 600 letech?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
Já si myslím, že je to velká postava, samozřejmě jako každá velká postava poněkud rozporuplná, takže už to samo o sobě budí zájem a pochopitelně nemáme v českých dějinách většího a úspěšnějšího válečníka, než byl on.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Co vy sám, velký odborník na Jana Žižku, o něm ještě nevíte a chtěl byste vědět?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
No, chtěl bych třeba vědět, jestli měl Žižka potomky, respektive vnuky, protože žije u nás řada Žižků a někteří odvozují původ od husitského válečníka, ale já se obávám, že to je nedohledatelné.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Mimochodem, pokud máme kalvu, která mu údajně patřila, nedá se to dělat skrz DNA?
Petr Čornej, historik a spisovatel
——————–
Nedá, protože z prokazatelných příbuzných Žižkových se nezachovaly žádné kosti, takže nelze z toho nic vyvozovat. Chybí srovnávací materiál.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Říká Petr Čornej, historik, autor monografie Jan Žižka. Čtení z ní právě teď nabízíme ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Děkuji za váš čas, hezké odpoledne.
Přidejte odpověď