ČRo
vás dnes pozveme na zítřejší Noc kostelů, během které můžete v jedinečné večerní atmosféře navštívit nejenom kostely a modlitebny, ale také prostory klášterů, rajské dvory, krypty, věže a kůry. No a své brány vám také otevře kostel Nejsvětější trojice v krkonošské Velké Úpě, o který se už nějakých šest let stará kostelnice Lenka Ficová, jinak také pedagožka, spisovatelka a lektorka, která dlouhé roky učila i nemocné děti v pražské nemocnici Motol. Paní Lenko, vítám vás
Tak co jste všechno na ten zítřek u vás v kostele ve Velké Úpě připravili?
Lenka Ficová, kostelnice, pedagožka, spisovatelka
——————–
No, my jsme toho nepřipravili až tak moc, ale připravili jsme to v kvalitě. Zaměřili jsme se na děti, protože děti, to je podstata. To je naše nesmrtelnost, naše budoucnost. Takže kostelem budou provádět děti, ne dospělí, děti, budeme mít připravené hry pro děti, workshopy pro děti a celý večer zakončíme komponovaným programem o prostém lidském štěstí, při kterém se poprvé představí náš vlastní místní pěvecký sbor Všichni dobří betlémáři.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
No, to já jsem slyšel, že váš kostel má svůj vlastní pěvecký sbor.
Lenka Ficová,
Má. A dobrý.
, moderátor
——————–
No, my se k tomu ještě určitě dostaneme, ale jak jste to říkala, že děti jsou základ?
Lenka Ficová,
Děti jsou základ. Naprosto pro všechno jsou základ děti.
, moderátor
——————–
A vy to moc dobře víte, protože vy jste s dětmi hodně pracovala, že jo?
Lenka Ficová,
39 roků.
, moderátor
——————–
39 roků vlastně jako lektorka, učitelka…
Lenka Ficová,
Jako lektorka, jako učitelka, jako terapeutka, ale za těch 39 roků mně říkalo paní učitelko asi tak deset dětí, pro všechny jsem teta.
, moderátor
——————–
No a vy jste mi taky říkala, že pořád píšete i knížky o výchově dětí, jestli to takhle můžu říct, říkám to správně?
Lenka Ficová,
No, o doprovázení dětí.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Tak povězte, jaké knížky to jsou. To jsou klasické učebnice pro rodiče, aby věděli, jak se s dětmi poprat?
Lenka Ficová,
No, my se s dětmi nepereme, nebo takhle, někdo se s dětmi pere, ale to je jeho problém, s dětmi není potřeba se prát. První knížka byla víceméně návodem pro pedagogy a musím říct, že byť je dobrá, tak na ni nejsem pyšná, ale znáte to, první palačinka, první kniha, první dítě, že jo. Ta je vyloženě návodem, jak pomoct dětem uchopit svět, jak jim vytříbit smysly, vytříbit jim vnímání. No a pak jsem se zaměřila v dalších dvou knihách na rodiče a už je to polonaučná, polobeletristická literatura. První je o tom, jak doprovázet děti rozvojem řeči, a druhá je o tom, jak udělat z miminka výborného čtenáře.
, moderátor
——————–
Jak to udělat?
Lenka Ficová,
No, musíte se mu věnovat.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Věnovat. A to je možná asi na tom to nejdůležitější, že se prostě musíme těm našim dětem věnovat. Ne učit, ale možná ukazovat jim. Žít.
Lenka Ficová,
No, já mám takový heslo, že každý dítě potřebuje od nás dostat dvě věci. Kořeny a prostor, aby mohlo roztáhnout křídla.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Jak vzpomínáte na tu dobu, kdy jste učila v nemocnici v pražském Motole?
Lenka Ficová,
Strašně ráda. Strašně ráda, přiznávám, že někdy to bylo náročné, protože jako práce v nemocnici, tam nevidíte pořád krásné děti a vysmáté děti. Takže psychicky to byl docela nářez, ale na druhou stranu úžasná paní ředitelka, skvělá škola, výborní lidé, mám z té doby spoustu přátel, kteří mi přišli z těch řad rodičů a dětí, a vlastně já musím říct, že jsem de facto ještě nepřestala v té nemocnici učit.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Takže dál pokračujete.
Lenka Ficová,
Jsem v kontaktu, radím, pomáhám.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
No, a jaká byla teda ta cesta vaše do Krkonoš? Protože po tak dlouhé době, co jste byla v Praze, jak jste se ocitla ve Velké Úpě v Krkonoších?
Lenka Ficová,
Já říkám z legrace, že jsem doputovala do Velké Úpy v 50 letech z mladické nerozvážnosti. Samozřejmě po rozvodu, já jsem přišla do Prahy po rozvodu, nejsem na to pyšná, ale stalo se, a tam jsem poznala svého současného muže a ten mě tedy velice krásně oslovil, ale zapomněl mi říct, že je z Velké Úpy. A to mi řekl asi až po půl roce, ale to by bylo asi na hodinové povídání, jak jsem poprvé přišla do Velké Úpy.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Ale takže láska, láska to byla.
Lenka Ficová,
Láska. Je to láska, teď se ta láska rozšířila z mého muže na celou Velkou Úpu a Pec pod Sněžkou a Horní Maršov.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Takže tam to milujete taky. Jak dlouho už tam jste? Deset let?
Lenka Ficová,
Deset let.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
A kostelnicí v kostele Nejsvětější trojice?
Lenka Ficová,
Kostelnicí jsem šestý rok, tam byl úžasný kostelník pan Hofer a ten teda dal kostelu i tělo. Nejenom duši. A po něm jsem převzala kostelnictví já.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Tak si o tom budeme povídat i po písničce s naším dnešním hostem v Dobrém ránu, kterým je pedagožka, spisovatelka, lektorka, která dlouhé roky tedy učila nemocné děti v pražské motolské nemocnici, Lenka Ficová. A ta je, jak už jsme říkali taky, posledních tedy několik let, šest let, dobrou duší kostela Nejsvětější trojice v krkonošské Velké Úpě, takže za chviličku se tam vrátíme.
moderátor
——————–
Naším hostem dnes v Dobrém ránu je Lenka Ficová, kostelnice kostela Nejsvětější trojice v krkonošské Velké Úpě, který se také zítra večer otevře veřejnosti při letošní noci kostelů, jinak paní Lenka se celý život pohybovala v pedagogice, učila nemocné děti v pražské motolské nemocnici, je také lektorkou a autorkou knížek, které jsou věnované vývoji dětí, no a my jsme slíbili, že se podíváme teď právě vám do toho kostela, chodila jste třeba do kostela jako malá holka?
Lenka Ficová,
No, moc nechodila. Já jsem tam téměř žila.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Fakt?
Lenka Ficová,
No, můj dědoušek byl správce kostela a pro mě bylo naprosto normální se pohybovat v kostele, komunikovat s panem farářem, komunikovat s jeho maminkou, jeho hospodyní, a já jsem si dokonce hrozně přála být knězem. Mně v osmi letech došlo, že nemůžu být knězem, protože jsem katolička, a byla jsem z toho trošičku rozčarovaná.
, moderátor
——————–
Smutná.
Lenka Ficová,
Ale zbylo mi to řečnění, takže dobrý.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
No, vy jste mi říkala, že jedna z vašich prvních dětských vzpomínek je taky na to, jak zpíváte na harmoniu postavená v modrém kabátku jako holčička v kostele.
Lenka Ficová,
Ano, ano, to mi byly čtyři roky a já jsem dlouho nedokázala rozklíčovat tu vzpomínku, proč jsem seděla na harmoniu v modrým kabátku, až mi to rozklíčovala slečna Žofinka, tehdejší hospodyně tehdejšího pana faráře, a říkala jsem, tak to je úžasný, protože já vlastně už zpívám 53 let v kostele.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Úžasný. Takže pořád zpíváte, jste určitě členkou toho vašeho pěveckého sboru.
Lenka Ficová,
Jsem jeho dirigent, tyran a otrokář.
moderátor
——————–
Tak to je krásné, protože já jsem se vám svěřil, že jsem taky jako kluk zpíval v chlapeckém pěveckém sboru a vlastně 99 % koncertů všech po Evropě bylo v kostelech, takže moc dobře tu večerní atmosféru kostelů znám. Ta je výjimečná, je kouzelná. Vy se o tom můžete přesvědčit tedy zítra na Noci kostelů. No, ale jak to bylo s tím velkoúpským, kde jste kostelnice, jak to bylo, když jste tam přišla? V jaké atmosféře byl třeba tenkrát?
Lenka Ficová,
Když jsem přišla do kostela do Velké Úpy, tak mě překvapilo, protože jsem byla zvyklá na moravské kostely a na pražské kostely, tak mě překvapilo, že farář a varhaník skoro hrají přesilovku.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Že tam je málo lidí.
Lenka Ficová,
Málo lidí, málo lidí. Hrozně málo lidí. Ale to není tím, že by nebyli věřící. Oni věřící jsou, to zjišťuju nebo to jsem zjišťovala postupně těch šest let. Jde o to, že tam vlastně skoro každý žije někde vysoko v horách a třeba zima je naprosto nepříjemné období k tomu, aby se docházelo do kostela, protože většina z těch lidí musí třeba pět, šest kilometrů sněhem. No a pak kostel byl vedený mužským způsobem, takže jsem do toho musela vložit svůj ženský způsob, a všichni dobře víte, že pořádek podle muže je, jak to říct hezky? Nepořádek? Nebo je menší pořádek podle ženy.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Krásně jste to řekla.
Lenka Ficová,
Takže trošičku razantní zásah.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Takže generální úklid proběhl…
Lenka Ficová,
Jistě. Jak jinak.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Velký generální úklid. No a začalo chodit víc lidí do kostela?
Lenka Ficová, kostelnice, pedagožka, spisovatelka
——————–
Tam se přechodně trošičku ten kostel ještě vylidnil, protože dva pánové, kteří tam chodili, tak jeden zemřel a jeden prostě zestárl natolik, že už to je pro něho nepříjemné, ale musím říct, že postupně nám začali přicházet noví lidé, tím, že jsme začali dělat s těmi knězi různé programy, které byly nejenom, jako že budeme vykládat, budeš klečet a budeš se modlit, samozřejmě to na konci řeknem taky, nebojte se, ale otevřeli jsme kostel lidem. Aby mohl přijít kdokoliv, aby se nebál kdokoliv přijít, aby každý poznal, že tam je prima. A z těch programů nám začali lidi zůstávat v tom kostele. Začali nám tam chodit. Takže teď po šesti letech nás je taková základní parta těch asi 12, 15 lidí, kteří nejenom, že přijdou do kostela, ale podílí se na organizování naprosto všech akcí. Takže já už dneska opravdu jenom vymyslím.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
A oni to udělají.
Lenka Ficová,
A pak přijde úžasná parta úžasných lidí a pomohou mi to zrealizovat.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Takže skvělá komunita se vytvořila kolem velkoúpského kostela.
Lenka Ficová,
Výborná. Přesně tak. Kostel ve Velké Úpě má opravdu štěstí na lidi a má štěstí teda taky na podporu městského úřadu. To musím říct.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Kdybyste nás měla teď v rychlosti pozvat na nějaké ještě akce, které třeba jsou pro veřejnost u vás v kostele teď, já nevím, na jaře, v létě, protože já vím, že tam toho děláte mnoho, koncerty, a to nejsou jenom koncerty, ale i běh kolem kostela na podzim.
Lenka Ficová,
No jasně. A potmě. A kolem hřbitova. Ale každej dostane buřta.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Super. Tak to bych běžel možná taky.
Lenka Ficová, kostelnice, pedagožka, spisovatelka
——————–
No, hele, tak co my děláme…. My děláme vlastně otevřenej kostel pro všechny. Vždycky je kostel otevřený pro všechny. Ale nejbližší akce tady je zítra Noc kostelů, pak máme 13. července takové jakoby promo, máme city piknik, kam může přijít každý, a pokud je autorem poezie, prózy nebo píše si hudbu, tak může stoupnout na stage a může se nám ukázat, je to takový prostor k prezentaci, potom máme 10. srpna tradiční posezení u cimbálu svatovavřinecké, pak samozřejmě svatováclavská slavnost, ta je spojená s výtvarnou soutěží pro děti opět, kdokoliv, informace jsou vždycky na Facebooku kostela, no a pak jedeme co? Pak jedeme běh kolem hřbitova, pak jedeme adventní koncert, živý betlém, tříkrálový průvod a zase nanovo.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Žije to tam u vás, žije.
Lenka Ficová,
Žije. Díky těm lidem a díky obci to fakt žije.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
A naším hostem byla kostelnice a dobrá duše, jak jsem říkal, tamního kostela ve Velké Úpě Lenka Ficová, já moc děkuju, jsem rád, že jsem vás poznal, paní Lenko.
Přidejte odpověď