ČRo Dvojka – Blízká setkání
Kdyby všechny knihy, které kdy přečetl můj dnešní host, měl uloženy doma, tak by podle mě musel bydlet minimálně v městské knihovně. Profesi knihkupce se věnuje přes 20 let, teď jsou ale jeho hlavní pracovní platformou sociální sítě. Stejně jako Český rozhlas, kde ho můžete každé pondělí ráno slyšet, povídat o knižních novinkách v našem rozhlasovém ránu.
Jeden z nejsečtělejších lidí. Rozhodně člověk s největším přehledem o knižních novinkách a knihách, které právě vychází, zanícený knihkupec. Oldřich Suchý.
Oldo. Dokážete vůbec hrubě spočítat, kolik knížek jste doposud za svůj život přečetl? Aspoň tak řádově? Nemusí to být na knihu přesně.
mluvčí 3,
——————–
Ono to bude něco, myslím, přes 2000, ale přesně nevím.
mluvčí 1,
——————–
Máte všechny doma.
mluvčí 3,
——————–
Nemám, nemám, protože taky ne každou knihu Člověk doma musí mít. Já jsem využíval své knihkupecké možnosti, že si člověk knihu půjčí, šetrně přečte, to je důležité šetrně přečíst, aby to na ní nebylo vůbec poznat a pak jsem ji třeba vrátil jako spokojený čtenář, ale ne ten, co ji musí mít doma, ale myslím, že tak tři čtvrtě jich doma Mám.
mluvčí 1,
——————–
Jedno z nejlepších témat pro rozhovor v létě knihy. A skvělý host Oldřich Suchý alias zanícený knihkupec v Blízkých setkání.
mluvčí 1,
——————–
Jedni čtou, aby si zapamatovali, druzí proto, aby zapomněli, řekl kdysi Heinrich Heine, Proč čte můj dnešní host Oldřich Suchý.
mluvčí 3,
——————–
Já si myslím, že je to proto, že mám rád příběhy, vlastně k nim inklinuji od dětství, jsem nad tím dokonce včera přemýšlel, proč nečtu třeba populárně naučnou literaturu, že proč raději třeba nepodívám se na dokument, ale v knihách preferuji dějovou literaturu, no a budou to ty příběhy.
mluvčí 1,
——————–
Jací autoři nebo knihy jsou pro vás v životě ty zásadní? Zkuste nějaké vyjmenovat, takzvaně vypíchnout.
mluvčí 3,
——————–
Já si myslím, že oni mají vždycky v sobě pojítko nějaké lidskosti, nějakého i dramatu. Ale okouzluje mě, když oni sami umí takovou tu realitu naší běžnou rozšířit, dejme tomu, jako širokoúhlý film, že koutkem oka vidíte míhat se tam něco, co běžný divák nevidí. Tak to třeba mám tady jeden ze svých tipů autorku Anet Björkfeldtovou, dánskou spisovatelku, která píše, dejme tomu, civilní příběhy o lidech, ale vždycky je okoření magickým realismem, a to je mi taky blízké, taková určitá hravost.
mluvčí 1,
——————–
Tak to je vaše oblíbená autorka rozhodně. A nějaké knihy, klidně i z dětství, Které vás Zásadně ovlivnily a udělali z vás náruživého čtenáře.
mluvčí 3,
——————–
já mám takový knižní klub, který se jmenuje Klasikomilové a teď nám dal za úkol v současném kole, které trvá tři měsíce, vrátit se k osobní klasice, co z nás právě udělalo ty knihomoly A v mém případě sice jsem miloval a miluju doteď děti a ne ze Stanice zoo, ty ne, ale děti z Bullerbynu, tak to teda, ty jsem četl asi už třicetkrát, protože neváhám si je přečíst teď znovu jako dospělý nebo si poslechnout nahrávku, ona není bohužel ta kniha komplet namluvena paní Šafránkovou, protože ten poslech je Fenomenální.
Byl bych tak rád, kdyby tu knihu načetla celou, ale nestalo se bohužel, ale i ta dvě cédéčka jsou úplně úžasná, takže děti z Bullerbynu rozhodně. Pak to třeba byl kocur, Modroočko, k tomu jsem se vracel stále. A zvláštní je, že jako dítě jsem se strašně bál jedné pohádky Boženy Němcové, kde byla ilustrace takové ďábelské princezny. On je to Spravedlivý Bohumil, teď tu pohádku mám rád, ona ta princezna je mrtvá, vstává a trhá strážné na kousky a k tomu se právě pojí, co ze mě udělalo Knihomola úplně nejbrakovější typ literatury a když já byl adolescent, tak vycházely Stopy hrůzy a myslím, že těm vděčím za to, že jsem takový knihomol, protože to bylo první moje čtení, když jsem opravdu hltal a nemohl jsem přestat.
Podle čeho si vybíráte knížky, které si přečtete? Je pro vás důležité, jak knížka vypadá? Vy jste už naznačil, že ilustrace vás magicky lákala ke knize nebo k pohádce.
mluvčí 3,
——————–
Funguje to rozhodně. Obálky jsou důležité, i když by třeba někdo chtěl říct, že ne, tak samozřejmě je to důležité, ale myslím si, že u mě je to stejně nějaká intuice, protože nestává se mi, že bych jako čtenář byl nespokojený, a to i ta kniha nemusí vypadat nejkrásněji na obálce, ale nějakou chemií, kterou nedokážu vysvětlit. Sáhnu po tom, co mě třeba z 80 procent učiní spokojeným a pak se stává, že to jsou ty výjimečné knihy, ze kterých jsem úplně nadšený a skáču do nebe, například zas tady mám jeden tip, ta kniha se jmenuje v češtině Deus Ex Machina. Je to debut autora, který se jmenuje Ferdia Lennon a ta kniha, často mi čtenáři píší, že se jim nelíbí, jak vypadá obálka, ale ten obsah je úplně fenomenální. Je to úplně prazvláštní příběh z antiky, kdy dva takový nýmandi jdou zajaté Atéňany úplatou za jídlo a pití nutit hrát Eupídovy hry.
mluvčí 1,
——————–
Tak to vypadá opravdu zajímavě, skvěle. Vy jste už naznačil, že při dnešním rozhovoru by si posluchači rozhodně měli připravit papír a tužku, aby si všechny vaše tipy na knižní specialitky od vás zapsali. Oldo, a mě teď zajímá jedna věc, kterou mi rozhodně musíte prozradit, jak to děláte, že přečtete skoro všechno, co v současnosti vyjde? Máte nějaký tajný způsob, nějaké rychločtení nebo nějaký rituál, jak přečíst všechny knížky? Protože zatím jsem v situaci, kdy se mi kupí ta hromada těch nepřečtených.
mluvčí 3,
——————–
Je možné, že určitě vliv na to má třeba to, že nemám děti, tak kdo je rodič, tak půlku dne musí strávit s nimi. Takže tam musí slevit. V tom vám mohou pomoct audioknihy, ale trvám na tom, že někteří čtenáři, říkejme jim čtenáři, i když to poslouchají, si je zrychlují, a to třeba neuznávám – to je jako pustit si rychle film. Pokud je audiokniha dobře zpracovaná, tak nemáte potřebu si ji zrychlit, ostatně vy natáčíte tak audioknihy a když si představím, že bych si vás dal na rychlost dva a najednou by s Míši Maora byla myš. –
Tak to nedělat. Takže audioknihy rozhodně třeba při aktivitách vám pomohou nějaký kus knihy zpracovat. No, a já to praktikuji tak, že čtu všude a vždycky, takže mám vždycky s sebou knihu v ruce, umím číst i za chůze, ale to je možná trošku potřeba trénovat a znát terén, kudy jdete, protože se vám by mohlo něco stát.
moderator,
——————–
V tu chvíli by se vám hodila i bílá nebo nějaká jinak označená hůl do ruky, abyste nenarážel do kolemjdoucích. Ale já to můžu pro posluchače, kteří nás nevidí, opravdu potvrdit, že vy třímáte v rukou knihu hezky obalenou, to znamená, že vy jste ten typ, který má velkou úctu ke knížkám a hezky se o ně staráte.
mluvčí 3,
——————–
Je to tak velmi šetrný. Dokonce jsme jednou s kamarádkou četli obě souběžně stejný titul a tak nějak jsme se setkali s těmi knihami a ona jí měla úplně rozsalátovanou a já takovou pěknou, a ona říkala, ty jsi ještě nezačal, říkám, no, já jsem už v půlce, vždyť to na ní není vidět říkala, to nemusí na ní být vidět, ale jsou čtenáři, který zase mají rádi, když ta kniha má otisk kávy třeba v sobě nebo nevím, písek z pláže, že prý jí tím dají život, ale to já těm svým nedělám.
mluvčí 1,
——————–
Takže vy knihy nepůjčujete, vy jste ten typ, co je nedáte z ruky.
mluvčí 5,
——————–
Je to tak. Musí to být někdo opravdu prověřený, anebo by to musela být kniha, kterou jsem nějakým způsobem dostal a úplně ji nemusím mít, tak to možná, ale ty, co mám rád, tak to ne. Bohužel.
mluvčí 8,
——————–
Já už jsem navnadila posluchače, aby si připravili papír a tužku, že budeme dávat nějaké knižní tipy. Tak je období prázdnin, léta, máte nějaký tip na ideální knížku k vodě nebo na dovolenou?
mluvčí 3,
——————–
Já si myslím, že téměř každá beletrie je vhodná na pláž, že tam vlastně nemusíme se bát ani těch vážných příběhů, já dokonce mám vyzkoušeno, že čtenáři tvrdí, že v létě čtou spíš ty závažnější romány než přes rok, ačkoliv myslím, že ta očekávání bývají opačná, ale oni to vysvětlují tím, že přes rok mají spoustu starostí a na té dovolené si dovolí přečíst si o starostech někoho jiného. Já bych rozhodně měl třeba další tip, a to je teda lahůdka, kniha se jmenuje Usedlost, autorka má ne až tak lahůdkové jméno Maria Turčaninov a je to román, který se odehrává na jednom místě, na té usedlosti v průběhu pěti století. Před námi se míhají příbuzní a předci hlavní hrdinky, kterou poznáváme úplně v první kapitole a hned na první stránce byla věta o zavařenině a já jsem věděl, že tu knížku budu milovat a až do samého konce to tak bylo.
mluvčí 1,
——————–
To jste mi hned navázal na moji další otázku, co má podle vás obsahovat ta ideální kniha? Takže musí to být zmínka o jídle?
mluvčí 7,
——————–
Ne, já myslím, že ta chemie opravdu musí to s vámi nějak…. třeba v mé oblíbené knížce Kodaňská píseň písní…. zase ten znak, že to bude obrovská…. Moje láska byla, když Hroch zavřel tlamu, protože nejdřív kvůli ní skočil akrobat a Hroch zavřel tlamu a já jsem věděl, že to budu milovat a stalo se to.
mluvčí 1,
——————–
Takže se zamilujete do knížky na základě třeba jedné události, jednoho fragmentu, který vám vytvoří nějaký diapozitiv.
mluvčí 3,
——————–
Je to tak. No, úplně to mnou prochvěje a je to tam.
mluvčí 1,
——————–
Oskar Wild, kdysi řekl, že příliš rád čte knihy na to, aby je napsal, jak to máte vy s nějakým puzením napsat knihu, když už jste jich tolik přečetl.
mluvčí 3,
——————–
Puzení byla v mladém věku. To byl, já jsem nejdřív totiž chtěl být herec, pak jsem se začal ale stydět, tak jsem chtěl být spisovatel a já jsem souběžně, jak hrál divadlo, tak jsem i psal, ale potom tedy převládla ta touha být, dokonce jsem byl takové to trapné dítě, co chtělo být nejmladší český spisovatel na světě, úspěšný, tak jsem otravoval, psal jsem i rozhlasové hry, posílal jsem je do rozhlasu, to se nikdy nerealizovalo, ani knížka žádná nevyšla, byť příští rok možná jedno z mých starších dítek spatří světlo světa. Ano, ale to je taková hodně temná kniha.
mluvčí 1,
——————–
Pojďte nám něco naznačit, Oldu? Aspoň něco málo.
mluvčí 3,
——————–
To všechno vznikalo právě v období zrání a já někdy bohužel mám takové směřování trošku kritické ke společnosti. A tak ta kniha je taky taková, ukazuje nám, jak nejsme pořád dobří, i když se možná snažíme, ale děláme pořád ty stejné chyby a všechno v takovém právě fantastickém hávu.
mluvčí 1,
——————–
Je důležité, kde se kniha nebo kdy se odehrává, v jakém období nebo je taková v bezčasí.
mluvčí 3,
——————–
Tahleta je takový pseudostředověk, řekněme, ale jinak obecně myslím, že nám knihy ukazují, že se vůbec neměníme, můžete číst antickou knihu buď originální, antickou nebo odehrávající se napsanou současným autorem a nebo knihu z romantismu. A vidíte, že my lidé se chováme pořád stejně, necháváme se ovládat úplně stejnými pudy a jde to s námi pořád tak od 10 k 5. Pořád.
mluvčí 1,
——————–
máte přesto nějaké oblíbené období historické.
mluvčí 9,
——————–
Já jsem doma v devatenáctém století.
mluvčí 1,
——————–
Knihy devatenácté století.
mluvčí 3,
——————–
Ale tam ještě víc než na literaturu, tak na hudbu a ještě ve Francii a ještě ke všemu na divadle, ta jevištní hudba francouzská je pro mě úplně nejsladší.
mluvčí 1,
——————–
Oldřich Suchý. Zanícený knihkupec. A my jsme nakousli povinnou četbu, tak Oldo, jak je to s tou povinnou četbou? Jestli naopak tu generaci budoucích náruživých čtenářů neodrazuje, než že by lákala.
mluvčí 3,
——————–
Já se bojím, že ten název už je trošku problematický. Povinná, komu se chce něco, co musí dělat, Já jsem třeba nechtěl na vojnu, protože jsem si byl vědom toho, že budu muset dělat něco povinně, a to já nerad, ale rozhodně si myslím, že v tomhle velkou roli mají na sobě učitelky a pedagožky, které, když to umí, tak navnadí člověka ke čtení. Umím nabídnout příběh, který pro ně bude v tu dobu lákavý. Protože když si vzpomeneme my všichni na naše dospívání, tak nás zajímaly různé dramatické, možná právě i trošku hororové příběhy, tak není nic snazšího, než nabídnout třeba Fantoma opery, Drákulu a takhle pomaličku vlastně tu mládež k tomu čtení přilákat, navíc třeba vybrat něco zajímavého, pikantního z jejich života a nemusí to být rovnou bulvární, ale trošku to nějak pospojovat a najít jakousi spojovací nit mezi tím mladým čtenářem a tou knihou, jak je vlastně dát dohromady.
mluvčí 5,
——————–
Máte nějaký třeba konkrétní titul, který víte, že je osvědčený pro to, aby nalákal a přitáhnul nějakého budoucího čtenáře. Určitě nás poslouchá spousta rodičů, kteří by chtěli svoje děti od laptopů a mobilu odtáhnout ke knížkám. Tak zkuste poradit něco, čím by měly začít. Co je osvědčené už lety a generacemi prověřené.
mluvčí 9,
——————–
Nevím, jestli už nejsem na tohle jako moc… dneska se říká boom, tak jestli to ještě platí, já si pořád myslím, že třeba Pes baskervilský a vůbec třeba povídky se Sherlockem Holmesem by se daly použít, pokud se na ně navlékne nějak správně. Nebo ten Drákula s tím, že je to teda hrozně strašidelné, ono se stane, že ten mladý čtenář potom řekne, ono to moc strašidelné už nebylo, ale když se třeba s ním ten rodič taky je komunikace důležitá, pobaví o tom,…. ale představ si to…. Je konec devatenáctého století…..Oni neviděli žádný z filmů, který dneska vidíme, ta představivost byla úplně jiná, i ten upír pro ně byl něco nového, zatímco dneska už si z nich děláme i legraci ve filmech,…. tak trošku je vrátit do té doby a tu jejich představivost povzbudit a pak si ještě myslím, jak vůbec povzbudit to čtenářství,…..doma by si měla číst celá rodina. Ono je asi těžké se sejít a nahlas probírat ty příběhy. Teď třeba se mi dostal do ruky jeden. Teď jsem o něm v pondělí mluvil i tady v rozhlase. Game Book, hrací knížka, Vítek, Křupadlo a Kostižrout a tam vy čtením rozhodujete, co se bude dít dál. Jestli půjde doprava, doleva, otevře šuplík, pojede do muzea…. a s těma dětma to jde úplně krásně.
mluvčí 1,
——————–
Takže interaktivní knihy.
mluvčí 3,
——————–
Přesně tak.
mluvčí 1,
——————–
Dobře, tak my náruživí čtenáři často řešíme, jaké knihy vyšly a které máme teda číst, ale když se podíváme zpátky do historie, které klasiky bychom rozhodně v našem knižním vzdělání neměli vynechat, které je nutné si pro své knižní vzdělání přečíst?
mluvčí 3,
——————–
Myslím si, že rozhodně tam patří třeba Dickens, třeba takový Oliver Twist, ten nás vždycky potěší. Já jsem inklinoval ke všemu, co bylo britské, takže potom je to ten Doyle jsou to Bronteovy, je to Austenová, ale vlastně všechno jsou to obrovská jména, která snad ani není potřeba představovat. Ale mě nejvíc bavilo, když jsem pronikal do toho čtení, a to všechno bylo na střední škole. Ne, že až jako teď populární, ale číst ty romány méně známé, ona jedna kniha vede ke druhé, takže třeba od Jany Eyrové není až tak daleko k Dafne du Maurier a ta má zase moji oblíbenou Rebbeku nebo v Čechách je to ……. a od ní si přečíst třeba takového Obětního beránka, to je úplně skvělá kniha a trošku se zajímat právě o ten vývoj literatury, co předcházelo tomu, co je populární dnes a jak jsem říkal, mám ten svůj čtenářský klub klasikomilů a stalo se mi, že některé čtenářky mi potom zpětně třeba po půl roce psaly, já jsem doteďka četla jenom současné detektivky a úplně vidím, jak je to chudý jazyk.
mluvčí 1,
——————–
Zdalipak můj dnešní host Oldřich Suchý, zanícený knihkupec, si píše Čtenářský deník, ten už musí vypadat jako bible.
mluvčí 3,
——————–
Nepíše, ale využívá k tomu aplikaci, teď nevím, jestli mohu jmenovat.
mluvčí 1,
——————–
Teď se na mě koukáte, protože…když já sama nevím, tak využívám aplikaci.
mluvčí 3,
——————–
A nejznámější je taková databaze knih, a tam máte možnost si zaevidovat, že jste knihu přečetli a mě k tomu vedl jeden můj bývalý kolega, když se mě zeptal, kolik za rok přečteš Knížek. A já jsem řekl, nevím, nevěděl jsem, nepočítal jsem to, tak jsem se rozhodl, že to zkusím tam právě zaťukávat vždy a pak mu řeknu, no a tak od té doby jsem začal ty přečtené knihy… tam jenom vždycky odťuknout, že teda tu jsem přečetl a dám jí třeba počet hvězdiček.
mluvčí 1,
——————–
Se mi chce dobře a kolik teda, Oldo, za rok přečtete knížek.
mluvčí 3,
——————–
Průměrně tak 150.
mluvčí 1,
——————–
To je neuvěřitelné, to vychází skoro, že přečtete knížku za dva dny v průměru.
mluvčí 3,
——————–
Někdy se to tak stane dokonce, ale každá knížka si řekne, jak rychleji mám přečíst.
mluvčí 1,
——————–
A teď mě zajímá, jestli dočítáte všechny knihy, jestli jim dáte třeba nějaké penzum stránek šanci, jestli vás zaujme a nebo jestli toho máte tolik před sebou, že když se tak nestane, tak to odkládáte a kniha zůstane nedočtena.
mluvčí 3,
——————–
V tomhle mám zase veliké štěstí v té své intuici, jak jsem říkal, že se mi málokdy stane, že by mě kniha, kterou si vyberu ke čtení, odrazovala v průběhu děje, ale stane se, že…. většinou tak kolem stránky 100,…..že když už přijde na řadu nějaká kniha, která mě tolik neosloví a kolem stránky 100 zjistím, že se do ní netěším, že nemám vlastně puzení zase otevřít, tak nemám problém jí nechat být, protože vím, že bych si zkazil za prvé náladu, ale za druhé i vztah s tou knihou, protože, že se mi nelíbí teď, neznamená, že se mi nebude líbit třeba příště, všechno je to o té chemii mezi námi a může se stát, že opravdu na podzim já budu z tý knížky nadšený.
mluvčí 1,
——————–
Vy už jste prozradil, že jste i fandou audioknižek, které posloucháte ještě k těm, které čtete v té papírové podobě, ale co říkáte třeba na elektronické knihy? Protože většina knihkupců, kterým vlastně jste, byť teď už virtuálním, preferuje tu vůni knihtisku a té elektronice se vyhýbá.
mluvčí 3,
——————–
Já nakonec preferují tištěnou knihu. A podle i nějakých průzkumů se ukázalo, že člověk daleko lépe vnímá informace, když jeho palec se dotýká papíru. Nevím, jestli by to fungovalo, že byste v ruce drželi malý kousek papíru a četli, přitom v druhé ruce měli čtečku, to nevím, ale tvrdí se, že z knihy tištěné daleko lépe přijímáte, co v ní je napsáno. Já jí mám samozřejmě radši, byť čtečku mám a ta je třeba výborná … V zimě autobus jezdí často s nerozsvícenými světly uvnitř vozu, a to si toho člověk moc nepočte, ale máte li čtečku, tak ona už je podsvícená, tak to krásně vidíte, takže v tom je to dobré, nebo když je ten autobus plný a vy si ve stoji nemůžete moc dobře knihu držet a já se potřebuju držet, tak jedna ruka mi stačí a v druhé držím čtečku, což s knihou až tak dobře nejde.
mluvčí 1,
——————–
Já teda musím lobbovat i za nás slabé ženy, že když jsem s sebou měla tahat v batohu třeba bílou vodu od Kateřiny Tučkové, která má přes 660 stran Že jsem teda preferovala tu lehčí elektronickou podobu, která mě tolik netížila.
mluvčí 3,
——————–
V batohu a ta váha samozřejmě hraje velikou roli a na to je to výborný, myslím. Prostředek i pro lidi, kterým se věkem zhoršuje zrak. Ano, tak si zvětšíte písmo a nemusíte přicházet o tu radost z četby, takže nezavrhuju elektronickou četbu.
mluvčí 1,
——————–
Teď se nabízí, když říkáte, že preferujete ty papírové knížky, kam je dáváte pořád, Vždyť to penzum které přečtete, kdyby mělo být v knihovně, tak opravdu ten prostor by musel být obrovský.
mluvčí 3,
——————–
To je moje bolavé místo, protože ji dávám vlastně úplně všude a kdekoliv otevřete šatník v mém domě, tak jsou knihy, ještě nejsou v troubě, to mi někdo inspiroval nedávno, že bych je tam taky mohl dát, ale to se mi nechce udělat, ale v těch šatnících jsou zabalené v taškách, protože je mám tak rád, že nemůžu jen tak je poházet, ale nedělá mi to radost. Teď mám už nějakou dobu plán na vybudování knihovny místnost u mě v domě, já tomu říkám Knihovna Olřicha Suchého, ale bojím se, že až se vybuduje, tak stejně nebude stačit, takže pak budu muset vybudovat knihovnu číslo dvě, ale opravdu jsou všude ty knihy a není to hezké, mám je i v komínkách, u knihovny je pozemní knihovna, a vůbec nemám z toho radost
mluvčí 1,
——————–
my pořádkumilovné ženy jsme rády, že v komínkách, že jsou aspoň srovnány.
mluvčí 3,
——————–
To zase aspoň trochu té úcty, ale mně vůbec netěší, že na ně jde to světlo, protože ono jim to úplně nedělá dobře na ořízku a mě ta zažloutlá ořízka už tolik se nelíbí.
mluvčí 11,
——————–
Můj dnešní host Oldřich Suchý je teď nejvíc aktivní nebo nejvíc virtuálně prodává na sociálních sítích. Oldo, vysvětlete mi, proč sociální sítě, nejsou to právě ony, které odvádějí ty čtenáře a potažmo i tu mladou generaci budoucích čtenářů od čtení.
mluvčí 3,
——————–
Asi chce to naučit, jak s těmi sítěmi pracovat. Já třeba se snažím ten telefon odkládat třeba na večer, aby člověk u něj netrávil čas. Byť naštěstí mně se tohle moc nestává, ale vím, že pokud se třeba zapovídáte v komunikaci s nějakým svým kamarádem nebo kamarádkou právě na těch sítích každý ve svém pohodlíčku doma a píšete si, takto může nějakou tu 10. minutu, no a několik desítek minut zabrat, ale taky je potřeba trošku kázně a odložit to a třeba si jít právě číst, ale u mě si to stalo tak zvláštně, když začal COVID, tak já jsem najednou s těmi sítěmi si začal tak hrát a říkal jsem si, udělám si z toho takový právě ten čtenářský deníček vizuální, budu si hrát. A ono se to nějak chytilo a postupně se to ujalo.
mluvčí 1,
——————–
Všechno v podstatě v poslední době podléhá módě, podléhá i čtení a vůbec knížky módě, co je teď moderní číst nebo jaké jsou teď moderní knihy? Dá se to říct, jestli je nějaký trend.
mluvčí 3,
——————–
Podléhají i knihy módě. A z toho třeba já osobně nejsem úplně šťastný, protože obecně si myslím, že umění by mělo vnímat, vznikat z potřeby umělce něco říct. A já nejsem příznivcem třeba knih, které vznikají sériově. Třeba teď budou moderní Severská Krimi, tak autory 88 napíše úplně ve stejném duchu bez nějaké invence, a to mě třeba neoslovuje a jsou třeba teď trendy i v literatuře erotické a až mně připadá, že je to opěvováno a nebudeme říkat, že erotika k životu nepatří, ale myslím si, že vůbec společnost jako lidé hrubneme a i právě ta explicitnost, že není úplně vždycky ku potřebě a tak trochu ze mě mluví asi už senior, ale ta elegance nám chybí, a tu mám třeba radši, ale opravdu nejraději mám, když ty knihy vznikají, třeba v tom jsou výborné debuty, opravdu tam cítíte, jak ten autor chce to vyjádřit a dává tam ze sebe nejvíc, někdy je to v té knížce až moc, ale mně to nevadí, protože víte, že to chtěl napsat.
mluvčí 1,
——————–
Dobře a dokážete říct, jak si třeba čeští autoři stojí v konkurenci s těmi světovými zahraničními.
mluvčí 3,
——————–
vnímám takovou určitou proluku, dejme tomu, v tom čase nejsem orientován, ale třeba 10 let zpátky, kdy mně přišlo, že moc z toho tady zajímavého nevycházelo, ale teď máme úplně zlatý věk české literatury, zase zpátky. Někdo pláče nad tím, že je to málo autorů a že často převládají ženy, ale když ti pánové neumějí tolik zajímavého třeba napsat, tak to je jejich problém. Nebo když píšu jenom žánrovou literaturu, třeba fantasy nebo Science fiction, tak to zas celá společnost číst nebude, ale myslím, že si vedeme velice dobře.
mluvčí 1,
——————–
Vy sám jste říkal, že vstoupíte na ten trh jako nový debutující autor, tak uvidíme Jak s ním zahýbáte.
mě by zajímalo, vy máte víc než dvacetiletou praxi, co knihkupec v kamenných prodejnách? Dokážete třeba při vstupu nějakého kupujícího knihy odhadnout žánr podle pohledu na něj nebo krátké promluvy, jaká knížka by ho zaujala. Co by se mu mohlo líbit, je vlastně tohle i náplní toho opravdu dobrého knihkupce, aby odhadl, jaká kniha je vhodná pro toho zákazníka.
mluvčí 3,
——————–
To nejlepší, to je to, co mě na tom, na té knihkupčině bavilo nejvíc, kromě vybalování krabic s novinkami.
mluvčí 1,
——————–
A podle jakého klíče jste to dělal? Rozhovor?
mluvčí 3,
——————–
Musíte opravdu se zeptat člověka samozřejmě třeba na oblíbené autory nebo na co má náladu, jaké žánry rád čte a pak taky si myslím, že právě hodně číst – to bývá teď už, myslím, i problém v knihkupectvích, že často tam jsou jenom brigádníci a ty třeba nemají takový čas nebo čtou jenom literaturu Young Adult a už se tolik neorientují v těch dalších, tak buď doporučují to, co jim někdo řekl, že doporučovat mají, anebo jsou bezradní a jdou podle toho, co se teď kupuje, co teď všichni chtějí, ale myslím si, že nejlepší knihy jsou ty, které nemají žádnou reklamu, tam se vždycky třesu celým blahem a ty s tou největší reklamou můžete nechat klidně si na později, až nebudete mít vůbec co číst.
mluvčí 11,
——————–
Mě to až mrzí, že máme přece sebou poslední vstup, v kterém si budeme povídat. A teď opravdu všechny i ty, co váhali, vyzývám k tomu, aby si připravili papír a tužku, protože tady se budou opravdu dávat knižní tipy. Můj dnešní host, zanícený knihkupec Oldřich Suchý.
mluvčí 8,
——————–
Blízká setkání Michaely Maurerové.
mluvčí 1,
——————–
Sliby se mají plnit a já jsem avizovala a slibovala, že nám můj dnešní host Oldřich Suchý, zanícený knihkupec, bude dávat další tipy. A já bych vás teď moc, Oldo, chtěla poprosit, jestli byste posluchačům mohl doporučit tři tituly, jeden napínavý, jeden k zasmání a jeden ke vzdělání. Tak pojďte se popasovat s touto výzvou.
mluvčí 2,
——————–
Já to možná obejdu, ale ke vzdělání nám určitě bude sloužit román Milenec od té Rebeccy Sacks, kniha, která možná zahýbe i s leckterým čtenářským nervem, například teď moje kamarádka jí dočetla a neříká, že by se jí ta kniha vlastně líbila, protože hlavní hrdinka jí naštvala nějakým způsobem, ale nebudu říkat jak, každopádně ta kniha je veskrze aktuální. Je to o mladé Kanaďance, která přijede do Izraele a tam se zamiluje do mladého vojáka, který ovšem nastupuje do válečné zóny v Gaze a ona vzpomíná na to, jaký ten vztah s ním byl a co jí to přineslo, – ukazuje, jak se snaží pochopit vlastní Izrael skrze hebrejštinu biblickou, kterou tam studuje. No, a já nemohu moc prozradit, ale ta kniha je opravdu velice překvapivá, je nestranná. Myslím, že nám dost pomáhá pochopit i stále ten vleklý a teď teda zase současný konflikt a jsem zvědav právě na to, jak na ní čtenáři budou reagovat.
mluvčí 1,
——————–
Takže je nejen napínavá, dá se dát i do škatulky ke vzdělání.
a k zasmání něco, nějakou lehčí literaturu, u které se budeme smát.
mluvčí 3,
——————–
Zasmání. Moc mě toho nenapadá, protože mám pocit, že se ukazuje, jak těžká je to disciplína, takže tam, když já se chci pobavit, tak sáhnu po Woodhausovi, ale ten už tady nevychází. Ale zopakoval bych ten kočovný biograf pana Seita od Anety Björkfeldtové, protože to je kniha s takovou romantickou notou, ale třeba zkusím nalákat ke čtení tím, že hlavní hrdinka, matka naší vypravěčky, má zvláštní zálibu v botách a v tangu a ona vám vybere správnou obuv, která vám zlepší život, takže je tam třeba postava, která celý život jakoby klopýtá a nemyslím fyzicky, ale tím životem klopýtá, moc se jí to nedaří, není šťastná, ona jí dá novou botu, jí se uvolní chodidlo a tím si uvolní i ten život.
mluvčí 1,
——————–
Oldo, mě by hrozně zajímalo, co děláte, když nečtete, jestli vám vůbec zbývá ještě na jiný koníček nebo na jiné činnosti čas.
mluvčí 3,
——————–
To potom plácám ty své fotografie na Instagramu, ale ty jdou docela rychle. To všechno dělám v telefonu, ale většinou je to rychle hotové, protože ta kniha si řekne o to sama, jak má ta fotografie vypadat a pak je to ta hudba. Hodně poslouchám hudbu, měl bych teda cvičit, ale k tomu se snad dostanu, poslouchám tu hudbu.
mluvčí 1,
——————–
Kolik času by podle vás ideálně měl člověk denně strávit čtením? To teď potřebuju sobecky pro sebe, abych měla argument pro rodinu.
mluvčí 3,
——————–
Já myslím, že ideálně neexistuje – žádná odpověď taková neexistuje. Nicméně i minuta za ten den, když tím začnete nebo si dejte spíš limit na stránku, pokud byste třeba měli i problém vrátit se ke čtení nebo vůbec, tak aspoň pět stránek nebo pokud jste jako já, tak musíte kapitolu, protože odejít od nedočtené kapitoly je prostě nemožné, tak na kapitoly a aspoň jednu kapitolu denně, když s tím máte problém a jinak klidně číst do dvou do rána.
mluvčí 1,
——————–
Jaké je vaše oblíbené čtecí místo, kde si rád čtete.
mluvčí 3,
——————–
Já můžu všude. Jenom tam musí být klid, neumím to úplně třeba v kavárně nebo venku na lavičce, když tam kolem chodí lidé, ale jinak, jak jsem říkal, vestoje, ve vlaku, za chůze si umím číst a nemám s tím problém a vleže – to mi jde hodně dobře.
mluvčí 1,
——————–
Než se pro mě tedy bohužel dnes v povídání rozloučíme, co teď čtete, co má na nočním stolku Oldřich Suchý.
mluvčí 13,
——————–
Teď čtu knihu, Kterou …. ale její název neprozradím, protože ji plánuji do pondělního vysílání.
mluvčí 1,
——————–
Naznačit, aspoň.
mluvčí 4,
——————–
Naznačit…. je to příběh české ženy, která se v devadesátých letech odebrala sama do Číny pracovat a jak se jí tam žilo. A je to zajímavý výlet i do retro doby, protože ona vzpomíná na to, jak se seznamovala s mobilními telefony a s internetem. Zatímco my ….. dneska už běžná součást našich životů, tak je zajímavé zavzpomínat na to, jak se nám bez toho žilo.
mluvčí 1,
——————–
Oldo, zdá se mi to, nebo je to náhoda, že většina knih, které jste teď představoval mají ženské téma?
mluvčí 3,
——————–
Asi mají.
mluvčí 1,
——————–
Máte rád literaturu pro ženy.
mluvčí 3,
——————–
Na tohle úplně nevěřím. Ne, já myslím, že dobrá kniha je úplně pro každého stejně jako já jsem velký propagátor četby knih pro děti, ano, že dospělý mají číst knihy, které jakoby cílí na děti, ale protože všichni jsme dětmi kdysi byli a pamatujeme si, jaké to bylo. Ten den byl dlouhý atd. takže i čteme dětské knihy.
mluvčí 1,
——————–
Oldřich Suchý zanícený knihkupec byl dnes mým hostem a povídali jsme si o mé nejoblíbenější činnosti a myslím, že nejen o mé, o čtení knížek. Oldo, Moc vám děkuju za to, že jste přišel a že jste nám dal tolik zajímavých tipů.
mluvčí 3,
——————–
Já moc děkuji za toto vzácné pozvání, protože pro mě rozhlas je modla, tak je velká čest zde být. A navíc ještě s mojí druhou modlou Míšou Maurerovou. Já moc děkuji.
Přidejte odpověď