Agnieszka Holland o migraci, Trumpovi i Izraeli  

Aginieszka Holland

ČRo Plus


K významným osobnostem oceněným prezidentem Petrem Pavlem se řadí také světoznámá polská filmová režisérka Agnieszka Holland. Absolventka pražské FAMU se už od doby studií v šedesátých letech nebojí vyjadřovat politické postoje a promítat je příležitostně také do své tvorby. Jak se dívá na dnešní dobu? Paní Agnieszka Holland, držitelka medaile za zásluhy.
Samozřejmě v první řadě gratuluji za celý Český rozhlas.

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
No, to bylo překvapení. Já jsem skutečně poctěná a moc si vážím prezidenta Pavla, takže jsem ráda, že jsem tohle vyznamenání dostala z jeho rukou.

Petr Dudek, moderátor
——————–
My jsme také rádi, že jste tady. A jak už jsem naznačil, ve vašich filmech se často projevuje zájem o politické dění a snad mohu říct taky soucit se slabými a trpícími. A proto se ptám, jak se díváte na současné Polsko? Ptám se proto, že vy jste měla velké potíže s předchozí národoveckou vládou strany Právo a spravedlnost, kvůli svému filmu Hranice jste dokonce jeden čas potřebovala ochranku. Je to teď v Polsku lepší, svobodnější?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Je to určitě svobodnější, i když ta nová vláda, teda už má skoro rok, takže není už až tak nová, abysme jí všechno odpouštěli, ale má to velmi těžké, protože Právo a spravedlnost a předchozí taková autoritativní populistická vláda, ona zaměňovala určitým způsobem všechny instituce a změnila zákony nezákonným způsobem a proti konstituci, ale přesto ty zákony platí a těžko je obejít, takže reformy a změny jsou dost těžký. Je to taky, u té vlády je teď koalice, která je dost pestrá, od levice, až k jako ke katolickým konzervatistům /nesrozumitelné/ strany, takže rozhodnout se k něčemu, což je trochu kontroverzní, je velice těžké. Takže lidi jsou dost zklamání. A to, co mě zklamává, to je, že pokud jde o migrační otázku, která je, myslím, taková jedna z hlavnějších otázek současnosti, ta vláda nenašla nové a čestné způsoby, ale používá velmi podobnou takovou nacionalistickou bezpečnostní rétoriku a taky dělá nové zákony, které jdou i dál, než zákony té předchozí vlády, takže myslím, že je to nebezpečné, je to takový jako všeobecný pocit v Evropě teď od těch mainstreamových partají, že když jako převezmeme takovou neofašistickou rasistickou agendu, takže vyhrajeme s těmi populisty a neofašisty, ale já si myslím, že je tomu naopak, že se kredibilizují a že se jim otevírá prostě cesta k mainstreamu, a to je vidět v Holandsku, ve Francii, v Rakousku a tak. A já jsem udělala několik filmů o třicátých, čtyřicátých letech předchozího století a tam se to ukázalo, že to taky neplatí, takže jsem z toho smutná, jsem z toho neklidná.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Já podotknu, že váš film Hranice, který mohou znát i čeští diváci, pojednává o humanitární krizi na bělorusko-polské hranici, přes kterou do Polska prchají utečenci podle všeobecného názoru a souhlasu dopravení ke hranici záměrně běloruským režimem. Tato krize, jak už jste taky řekla nebo naznačila, bohužel trvá a premiér Donald Tusk oznámil, že proti příchozím je třeba tvrdě zasáhnout, například jim uzavřít možnost žádat v Polsku o azyl, z toho jsou lidskoprávní organizace většinou dost překvapeny, až zděšeny. Co si myslíte vy?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
No, víte, to otevírá cestu k tomu, že se vůbec lidská práva nebudou respektovat. A to, co je největší výdobytek po druhé světové válce a po zkušenosti holocaustu, je, že právě jedině respektování lidských práv je obrana proti fašismu, takže já se obávám, že taková relativizace lidských práv, že tyhle jako, tyhle lidi jako mají mít práva a ostatní kvůli tomu, že mají jinou barvu kůže, nemají, že to je velmi nebezpečné a že okamžitě jaksi probouzí takové nacionalistické rasistické skupiny, které se taky velice aktivizovaly a v některých místech v Polsku už je taková skoro pogromová atmosféra, takže já si myslím, že ta vláda prostě vypouští z láhve džina a ten už se pak do láhve nevecpe.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Ale může Donald Tusk dělat něco jiného? Je to přece jen politik, který má prokazatelně úctu k vládě práva, má za sebou léta ve vysoké funkci v Evropské unii, a tak dále, a teď to vypadá, že jej politické okolnosti, o kterých jste zrovna mluvila, nutí k tomu, aby proti utečencům nějak zakročil. Neznamená to, že i demokratické země se prostě musejí bránit, když je těch příchozích moc.

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Víte, kolik bylo žádostí o azyl na polsko-běloruské hranice v minulém roce? 2 000, 2 000 lidí. A mezitím jsme přijali 3 miliony Ukrajinců a nic se nestalo. Takže je to, je to spíš politické zlato. A víte, ne třeba, já znám osobně Donalda Tuska a Radosława Sikorského, který je ministr zahraničí, a ten mluví jako jinou řečí, protože to, co mě nejvíc jaksi znepokojuje, to je rétorika, že se mluví o těch lidech, že to nejsou lidi, že to je prostě, že to jsou nějaké takové…, jako střelba Lukašenka a že jsou na to hrdí a že jsou to…, prostě se mluví o nich, jako by to nebyli lidé, to je pravda, že Lukašenko s Putinem otevřel ten koridor jako emigrační, protože dobře vědí, jak zatlačit na Evropskou unii, aby ukázala svoji slabost a aby taky ukázala, že ty hodnoty, na které jsme tak hrdí, že to v podstatě neplatí, že s tím můžeme zacházet, jak chceme a že se v podstatě z morálního hlediska od těch Rusů vůbec nelišíme, ale ovšem ti lidi tam nevznikli z toho, že je vytvořil Putin nebo Lukašenko, ale oni prostě se do té Evropy chtějí dostat, když se nedostanou přes běloruskou hranici, tak budou se pokoušet dostat se jinak. A jak říkám, je to 2 000 obyvatelů, tedy 2 000 lidských bytostí za minulý rok. A ministr zahraničí polský mluvil o miliardě možných utečenců, to pochopitelně okamžitě budí hrůzu, lidi řeknou, to nemůžeme, to nechceme, nejsme připravení, nechceme je. A víte, kolik bylo, kolik bylo jako pokusů se dostat do Evropy za minulý rok 300 000, ne miliardy, 300 000, což je jaksi běžný počet migrantů za rok normálně. Takže já myslím, že to, co je nebezpečné, místo toho, aby řešili určitou výzvu a problém, který se bude zvětšovat s klimatickou krizí, tak se prostě vzbuzuje pocit jako ohrožení strachu a neúcty a dokonce opovržení vůči těm lidem, a to je, jak vám říkám, je velmi nebezpečné, protože mentálně už většinou Evropani, když se je ptáte, jsou pro to, aby je zabíjeli, bombardovat lodě, potápět lodě a střílet na hranici.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Jsou ty obavy z migrantů, o kterých mluvíte, řekněme, významnější, silnější, nebezpečnější, když srovnáte Polsko, vaši rodnou zemi, třeba s Francií, kterou také dobře znáte, protože tam žijete, nebo s Německem, s Itálií, v Rakousku, všude se mluví o hrozbě migrantů přicházejících do Evropy.

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Ano, jako se v Evropě před druhou světovou válkou všude mluvila o hrozbě Židů. Nikdo nechtěl s Židy přijímat, vraceli je Američani, vraceli lodě. Takže pochopitelně Afrika a Blízký východ jsou v politické situaci, které je prekérní a jsme za to do určité míry zodpovědní, protože fakt, že Irák je padlý stát, že Sýrie je padlý stát, že Libye je padlý stát a Afghánistán je v zajetí Talibu, tak jsme způsobili my jako Západ, takže prostě nemáme se co divit, že když prostě dáme k tomu sirku, tak to hoří.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Ještě jedno téma politické, s dovolením, vy jste se toho sama dotkla. Ve své tvorbě se vracíte také k tragédii evropských Židů za druhé světové války, jak se dnes díváte na postup izraelské armády v Pásmu Gazy, je možné ty desetitisíce civilních obětí kvůli izraelskému boji proti Hamásu omlouvat?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Víte, je to těžké omlouvat, i když rozumím, že je to taková tragická situace, kde není východisko, protože jednou palbou z obou stran je nenávist a strach a nenávist je už tak silná, že o tom, aby došlo k nějakému jednání, je skoro nepředstavitelné. Ten 7. říjen minulý rok, ten masakr, který Hamás způsobil, vzbudil všechny možné jako traumata v té izraelské společnosti. A je jasné, že Hamás a velká část Palestinců z pochopitelných důvodů nechce existenci Izraele, prostě chtějí udělat všechno, takže jsou tady dva smrtelní nepřátelé proti sobě a tragický, prostě myslím, že to nemůže skončit dobře, ať už pro Izrael, ať už pro Palestince, ale pochopitelně, když vidím takovej jako už otevřeně krutej způsob, s jakým izraelská armáda jedná, tak mám z toho velmi špatný pocit a nemohu to omluvit.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Jedna věc mě v té diskuzi o celém tomto problému vždycky překvapuje. Když se zastanete palestinských obětí třeba z humanitárních důvodů a kritizujete kvůli tomu Izrael, dozvíte se, že jste antisemita. Je to antisemitismus?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Ne, není to antisemitismus pochopitelně, ale je pravda, že takový latentní antisemitismus, který je ve světě přítomný a které byl utlačen tím traumatem holocaustu se snadno vzbudí znovu. A někdy z velice ušlechtilých důvodů si říkáme, že to jsou Židé, že oni ukazují teda, co můžou a tak a vracejí se staří démoni, takže z hlediska antisemitismu je tomu tak, že on se obrozuje, že se vrátí a má najednou takovou výmluvu, že bráníme teda spravedlivě potlačené lidi, ale někde v pozadí ten antisemitismus tam je, takže to je velice taková jako choulostivá otázka. Já si myslím, že jsme vůbec v takovém okamžiku, když ti staří démoni se vracejí a že nějaká úcta k druhému člověkovi, k jeho důstojnosti, k jeho právům někde mizí a jsme schopni omlouvat jakýkoliv zákrok ve jménu, nevím, právě bezpečností nebo našich práv.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Nechme na chvíli politiku politikou. Jak se vám líbí filmy vašich dnešních polských kolegů? Vy sama jste ještě osobně zažila práci velkých tvůrců Andrzeje Wajdy nebo Krzysztofa Zanussiho. Vyrovná se jim dneska v Polsku někdo?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Myslím, že je mnoho talentovaných filmařů v Polsku a taky mnoho talentovaných žen režisérek, což nebylo za mého mládí. Já jsem byla v podstatě jako skoro jediná. Ale myslím si, že pokud jde o takovou sílu těch filmů a jejich dopad, tak je jich míň, těch teda těch silných, s takovým skutečným dopadem, než to bylo v sedmdesátých letech, anebo i koncem devadesátých, ale je to taková všeobecná krize filmů, že film jako se stal takovým jako běžným zbožím a ty platformy to melou, takže ani nevíte přesně, co se natočilo a co se bude, na co se bude koukat. Nejsou to už kurátoři, kteří prostě vybírají vám jako to nejlepší, ale prostě je to taková velká černá díra, ve které se najdou i skvělé šperky, i úplné jako prostě, no, nevím, nechci říct…, takže je to, je to určitě, je to určitě krize. Vůbec v mnoha oblastech, také v umění máme, myslím, takové krizové období. A uvidíme, co z toho vznikne. Já si myslím, že jsme na takové křižovatce v mnoha oblastech, taky technologie, prostě to je revoluce, v podstatě internet je revoluce společenská, média jsou revoluce, teď umělá inteligence je revoluce a z toho může vzniknout něco skvělýho, nebo taky potopa.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Není to, řekněme, nevstřícné prostředí pro umělecký talent, není těžší se prosadit, než to bylo v době vašich začátků?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Víte, je dost poměrně snadné natočit film, ale natočit film, který něco skutečně znamená, je výzvou, je velmi těžké, protože právě taková, vládne taková průměrnost, aby to bylo takové prostě jako snadné zboží. Ale já si myslím, že to je právě výzva, že když něco je příliš snadné, tak většinou jako lidi nesnaží se dost a musíte se snažit dokázat, že máte právo utratit těch několik milionů, odvyprávět to, co se vám zdá krásné a důležité.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Vaši spolupracovníci mě upozornili, že nechcete mluvit o filmu, na kterém právě pracujete, ale posluchači vědí, že točíte film o životě Franze Kafky. Když tedy je řeč o Kafkovi, neudivuje vás trochu, co se s odkazem tohoto uzavřeného introvertního pražského spisovatele stalo? Nejenom, že je doslova světoznámý, ale je z něj obchodní značka. My si tiskneme jeho obličej na tričko, jeho jméno se objevuje v reklamách cestovních kanceláří. V Praze se turisté valí na místa, kde Kafka žil, kudy chodil. Co myslíte, že by tomu Kafka řekl?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Asi by se tak nesměle usmál, protože, trošku tohle přitahuje filmaře, že z Kafky se udělal takový brend a nesnažíme se nějak dotknout toho skutečného Franze, kvůli tomu taky film se budeme na Franz, nikoli Kafka. V Praze, to je dost zábavné, protože Kafka byl přece v podstatě zakázán, od Kafkovy /nesrozumitelné/ začalo české jaro určitým způsobem, aspoň někteří to takhle interpretují, pak během normalizace se Kafka jako příliš netisknul. Já si pamatuji, když jsem se ocitla na škole v prvním ročníku a literaturu přednášel Milan Kundera, který mluvil velmi rád o německy píšících spisovatelích mezi válkama, tak moji spolužáci to vůbec neznali, ani Kafku, ani Musila, ani /nesrozumitelné/, tohle všechno, během normalizace zas ne, jakmile propukla svoboda, tak se ukázalo, že to je skvělý brend a že se prostě na tom Kafkovi dá vydělat hodně peněz a zmizel Švejk třeba, protože západ Švejka nezná, takže teď v těch obchodech památkářských vidíte hlavně Kafku a Krtka. Takže je to absurdní. Kafka absurditu měl rád.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Možná, že bychom se mohli Jaroslava Haška trochu zastat. Nedá se říct, že by Švejk úplně zmizel, ale to není téma.

Agnieszka Holland,
——————–
Podívejte se…

Petr Dudek, moderátor
——————–
To není téma našeho rozhovoru.

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Ne, já mám moc ráda Haška, myslím, že bychom měli jako dát poznat světu.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Doufám, že se to stane, ale vraťme se ke Kafkovi, co vás na něm zajímá, jeho život nebo jeho literární dílo?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Všechno, protože to je spojené, on je prostě integrální, jeho díla a zároveň jeho život je určitým způsobem to, co snažil se nám jaksi předat, ale zároveň je to, jak říkám, miliony interpretací Kafky, když se podíváme na množství knížek, které byly o něm napsané a na to, co on napsal, tak to je neuvěřitelné. A my jsme se snažili prostě /nesrozumitelné/, jestli se to podaří, to uvidíme.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Teď jste trošku předběhla mojí otázku, protože souhlasím s vámi, že knih o Kafkovi už vzniklo nespočet, já sám jsem viděl nejméně dvě nebo tři velmi dobré divadelní hry o Kafkovi, prostě bylo toho napsáno a natočeno velmi mnoho. Věříte si, že se vám podaří říci o něm ještě něco nového?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Kdybych v to nedoufala, tak bych si netroufla.

Petr Dudek, moderátor
——————–
A když dneska vy, nebo kdokoliv jiný něco píše nebo natáčí o Kafkovi, je to ještě o něm a jeho románech a povídkách, anebo je to spíš o nás?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Vždy, když děláme něčí biografii nebo vypravujeme nějakou historickou látku, tak je to spíš o nás, je to o tom, jak on se aktualizuje, co pro nás znamená a jak ho vidíme, takže taková objektivní pravda vůbec neexistuje, myslím si, aspoň v umění určitě ne.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Hostem Interview Plus je filmařka Agnieszka Holland. V posledních letech jste pracovala dost často ve Spojených státech, také tam žijete, režírovala jste například několik pokračování úspěšných seriálů House of Cards nebo Wire. Jak se na takovou práci díváte. Neomezuje trochu vaši tvůrčí svobodu, když musíte respektovat příběh a postavy, které někdo jiný vymyslel, v předcházejících dílech už ty postavy získaly nějakou tvář, kterou musíte také respektovat, není to pro vás omezující?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Určitě. Určitým způsobem je to takové stylistické cvičení, ovšem to byly zajímavé a důležité seriály, takže mě bavilo se toho zúčastnit. Některé jsem taky formátovala jako /nesrozumitelné/. A když jsem to dělala, tak bylo to trošku bohatýrské hrdinské období obnovy seriálu. A myslím, že teď to trochu skončilo. A množství těch platforem a množství té produkce udělalo /nesrozumitelné/ a už je tam málo takových jako revolučních věcí, tak už to nedělám, ale zároveň je to dobrá škola pro filmaře, myslím si, když toho neděláte příliš, když je uděláte pak a takový, který jsou určitou výzvou. Tak já jsem ráda, že to mi dalo takové jako natáčecí sebevědomí.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Myslíte si, že vašemu naturelu nebo uměleckému typu víc vyhovuje práce v Evropě nebo ve Spojených státech? Nebo je to jedno?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Mám ráda americké štáby a ráda s nima točím, ale v Evropě se cítím mnohem svobodnější, pokud jde o takovou uměleckou svobodu.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Tomu nerozumím. Myslíte si, že ve Spojených státech je umělecká svoboda něčím omezována?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Komercí především, to znamená, jako konvence platí mnohem víc a postavení režiséra je mnohem míň, on není jako autor, on je v podstatě jako takovej trochu, i když třeba si někde sám píše, scénář, je takový jako trochu pronajatej člověk.

Petr Dudek, moderátor
——————–
A to platí i pro tvůrce, jako jste vy? Přece jenom máte to hodně za sebou, řadu ocenění, nebudu je teď vypočítávat.

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
Já myslím, že to platí skoro pro všechny, až na ty, kteří si jsou schopni financovat sami svoji produkci. Jako teď třeba poslední velkofilm Francise Coppoli, který si ty miliony sám prostě do toho investoval a asi je ztratí. Takže ti všichni, kteří jsou závislí na penězích nebo na velkých studií, tak nejsou nezávislí. Myslím, že z toho hlediska v Evropě máme mnohem větší svobodou sebevyjádření a umělecké tvorby.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Změnilo by se pro vás něco, kdyby za týden v prezidentských volbách zvítězil Donald Trump? Předpokládám, že vám aspoň v něčem není sympatický, třeba jenom kvůli jeho pohledu na ženy a tak?

Agnieszka Holland, polská režisérka
——————–
No, vůbec mně není sympatický, myslím, že to je velmi nebezpečný populista, který je schopen dělat cokoliv, když se mu zdá, že se mu to vyplatí, je v podstatě úplně nepředvídatelný. Ano, myslím, že by se to změnilo nejenom pro mě, ale pro svět, protože když třeba v Polsku nebo v Česku vyhrává, nevím, populistický nacionalista, tak to nemění svět, kdežto prohra Donalda Trumpa bude znamenat pro celou světovou politiku a situaci na Ukrajině třeba velmi moc.

Petr Dudek, moderátor
——————–
Říká režisérka Agnieszka Holland. Děkuju za váš čas.

Visited 1 times, 1 visit(s) today

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*